Jedna z nejznámějších a nejslavnějších fotografií z historie pražské MHD: Elektrotechnik František Křižík pózuje v červenci 1891 na Letné před prvním elektrickým tramvajovým vozem v českých zemích. Jeden vůz koupil Křižík od norimberské firmy Sigmund Schuckert, druhý, prakticky stejný, vyrobila Ringhofferova továrna na Smíchově.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Pravděpodobně stejný den jako vznikl předchozí snímek mohla vzniknout i další, podobná fotografie. Známe ale jen kresbu, která podle takové fotografie mohla být udělána.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
O den později přinesly stejné noviny další fotografii. V pozadí je vidět vozovna, která současně sloužila jako čekárna.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Dobový tisk pečlivě sledoval přípravy na zahájení provozu. Fotografie dokazovaly velký zájem o elektrickou tramvaj už během zkušebních jízd.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
První vozy elektrické dráhy na Letné připomínaly letní otevřené vozy koňky. Provoz na první elektrické dráze Křižík udržoval vždy jen v letní sezóně. Na fotografii stojí oba nejstarší vozy na Letné v dřevěné vozovně, která sloužila současně jako krytá čekárna.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
První český zavřený tramvajový motorový vůz vyrobili v roce 1894 v Ringhofferově továrně. Sloužil pro letenskou elektrickou dráhu. Tento snímek byl pořízen ale až někdy po roce 1896 v Libni.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
V roce 1896 Křižík postavil druhou elektrickou dráhu v pražské aglomeraci. Jeho nový dopravní podnik se jmenoval Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany a provozoval zpočátku tratě z Florence na Balabenku (trať vedla dnešní Křižíkovou ulicí) a z Palmovky k Libušáku (U Kříže). Snímek zachytil zkušební jízdu při technicko-policejní zkoušce v březnu 1896.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Motorový vůz č. 16 Elektrické dráhy Praha – Libeň – Vysočany před vozovnou v Libni na Švábkách. Řidič drží v ruce kolo od kontroléru, kterým se tramvaj řídila. Většinou ale měly kontroléry kliku.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Motorový vůz Elektrické dráhy Praha – Libeň – Vysočany. Plošiny vozů, na kterých stáli především členové posádky (řidič a průvodčí), byly u prvních elektrických tramvají otevřené. Především v zimě na nich byla služba velmi náročná. Už tehdy se na tramvajích objevovaly reklamy, zde v oknech.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Třetí elektrickou dráhu v pražské aglomeraci zřídil v roce 1897 obětavý košířský starosta Matěj Hlaváček. Vedla od Anděla na Klamovku. V části tratě bylo trolejové vedení zavěšeno nad krajem chodníku, nikoli v ose koleje, jak bývá obvyklé.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Vlastní pouliční elektrickou dráhu zřídily v roce 1897 také tehdy samostatné Královské Vinohrady. Čtyřosý motorový vůz už měl zavřené plošiny.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Vůz Městské elektrické dráhy Královských Vinohrad před kostelem sv. Ludmily na tehdejším Purkyňově náměstí (dnes náměstí Míru). Vůz směřuje do dnešní Anglické ulice, kde dnes už tramvaje dávno nejezdí.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Královské hlavní město Praha zahájilo provoz na své první trati elektrické dráhy slavnostně 18. září 1897. Jen krátce před tím, 1. září 1897, zahájily činnost Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, dnešní Dopravní podnik hlavního města Prahy.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Od roku 1898 byly nové čtyřnápravové vozy vybaveny podvozky s dvojkolími odlišného průměru podle systému zvaného "maximum traction". Vůz na obrázku byl zachycen slavným fotografem Jindřichem Eckertem na dolním konci Jičínské ulice, kde tehdy bylo nejprudší stoupání v pražské tramvajové síti – 80,54 ‰. (Sklon ulice tu byl zmírněn až v roce 1956).
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
V roce 1898 Elektrické podniky odkoupily soukromou síť koněspřežné tramvaje a zahájily její elektrifikaci. Jako první byla na elektrický provoz přestavěna trať Josefské náměstí – Královská obora. Na snímku jsou vozy obou trakcí na Josefském náměstí (náměstí Republiky).
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
František Křižík v roce 1899 prováděl také první zkoušky s akumulátorovým tramvajovým vozem na železniční trati Nusle – Modřany – Zbraslav – Měchenice. Podvozek vozu byl částečně upraven. Křižík na fotografii stojí vepředu pátý zprava se svým typickým doutníkem.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Elektrické tramvaje jezdily krátce (v letech 1905–1908) i po Karlově mostě. Aby nebyl vzhled památného starobylého mostu znehodnocen trolejovým vedením, instaloval zde Křižík spodní přívod proudu pomocí kontaktů umístěných mezi kolejnicemi. Zařízení bylo ale poměrně poruchové a po zrušení tratě už tento systém nebyl nikde použit.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Motorový vůz Elektrických podniků na Palmovce v roce 1907, kdy městský dopravce završil postupné vykupování malých samostatných tramvajových dopravních podniků, a získal tak výsadní postavení v tramvajové dopravě na území Prahy.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
V letech 1907–1908 bylo v tramvajové síti postupně zavedeno číslování linek. Jako první byla číslem označena linka č. 5. Na snímku je vůz této linky na konečné u karlínské vozovny.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Elektrické podniky měly i několik neobvyklých tramvají. Jednou z nich byl i motorový vůz č. 500 z roku 1913, určený pro vyhlídkové okružní jízdy Prahou. Vůz existuje dodnes a je cenným exponátem Muzea městské hromadné dopravy v Praze. Tradičně jezdí v čele slavnostních průvodů, připomínajících významná výročí pražské MHD.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Na sklonku první světové války elektrické tramvaje zajišťovaly i neobvyklou službu. Motorový vůz č. 152 byl v roce 1917 adaptován na pohřební a sloužil k převozu vojáků, kteří zemřeli v pražských vojenských nemocnicích. V roce 1919 byl upraven zpět na běžný osobní motorový vůz.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Typická souprava počátku 20. let 20. století. Dvouosý motorový vůz s vlečným vozem, kterému se přezdívalo "vajíčko". Snímek byl pořízen na novoměstské straně Palackého mostu kolem roku 1925.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Elektrické motorové kropicí tramvaje mohli Pražané potkávat v ulicích od roku 1921 čtyři desítky let. Ten na snímku byl vyfotografován v roce 1922 na Balabence. Přes toto místo dnes vede silniční most a místo usedlosti Nová Balabenka (vlevo) je dnes čerpací stanice pohonných hmot.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Dlouho se na elektrických tramvajích hledal uspokojivý orientační systém pro cestující. V roce 1924 se zkoušel nový typ tabulek. Zatímco trojboké hranoly s číslem linky na střeše se ujaly, otočné tabulky na čelech střechy a plechové tabule s popisem trasy na bocích se ukázaly jako nepraktické.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Pro některé tramvajové linky byly od sklonku 20. let typické třívozové vlaky. Motorový vůz má již definitivní čelní orientaci se jménem konečné. Vlečným vozům na tomto snímku se vzhledem k jejich celokovové konstrukci přezdívalo "plecháče".
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Další typická souprava ze začátku 30. let. Obousměrný motorový vůz, již s typickou čelní orientační tabulkou (později na nich bylo i číslo linky), s připojeným vlečným vozem se středním vstupem, vyráběným od roku 1930.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Vlečné vozy "krasin" byly prvními částečně nízkopodlažními tramvajemi. Podlaha na plošině uprostřed vozu byla jen 390 mm nad zemí. Plošina ale byla bez sedadel. Pro vstup do oddílu se musel překonat další schod o výšce 200 mm. Celkem bylo v letech 1930–1946 do Prahy dodáno 240 krasinů. Poslední se rozloučily s Prahou 9. května 1974. Dnes jsou občas vypravovány na linku č. 91.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
V letech 1930 a 1931 Elektrické podniky hlavního města Prahy pořídily dvě dvojice tzv. dvojčitých motorových vozů, které vypadaly jako krasiny, avšak byly opatřené elektrickou výzbrojí. Dvojčité motorové vozy měly ale podlahu o něco výš – 425 mm nad temenem kolejnice. V provozu se, na rozdíl od krasinů, příliš neosvědčily. První dvojice byla už v roce 1939 předělána na vlečné vozy, druhá byla v roce 1951 předána do Ostravy.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
V roce 1936 se v Praze poprvé objevily jednosměrné tramvajové vozy, které měly za jízdy zavřené dveře. Právě proto se jim přezdívalo „ponorky“. Průvodčí měli ve voze své pevné stanoviště a cestující měli jedny dveře pro nástup a druhé pro výstup.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Zahajování provozu na nových tramvajových tratích bylo vždy spojeno s velkou slávou. Nebylo tomu jinak ani 6. ledna 1935, kdy tramvaje poprvé svezly cestující na trati Vršovice – Strašnice v dnešní Vršovické ulici.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Současně s elektrickými tramvajemi se v ulicích začaly objevovat i zvláštní vozy pro stavbu a opravy trolejového vedení. Ty první, jako tento z roku 1898, byly tažené koňmi. Fotografie byla pořízena před pražským Výstavištěm.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
První motorový automobil pro stavbu a opravy trolejového vedení byl vyroben v roce 1911 z prvního pražského autobusu Laurin & Klement.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Stého kilometru tratí dosáhly pražské elektrické tramvaje v roce 1927 při stavbě úseku do Hlubočep. Dodnes tuto událost pod zlíchovským kostelíkem sv. Filipa a Jakuba připomíná malý památník odhalený 7. června 1927 ještě před zahájením provozu na trati.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Kombinovaná jízdenka první elektrické dráhy, která platila na letenské lanovce i na elektrické dráze. Šlo vlastně o první integrovaný dopravní systém v Praze. Lanovka patřila pražské obci, zatímco elektrická dráha byla soukromým dopravním podnikem. Stála devět krejcarů.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
V Národním archivu je uložen výpravní list dokumentující první jízdu elektrické tramvaje v českých zemích.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Dráha končila od roku 1893 u Místodržitelského letohrádku. Konečná byla ve svahu zcela vpravo.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Nekvalitní, hodně zvětšený výřez z dobové pohlednice ukazuje také budovu vozovny – stanice letenské elektrické dráhy i s Letenským zámečkem v pozadí.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Kolem roku 1903 vznikl tento snímek opuštěné vozovny, která je již bez kolejí. V pozadí je částečně vidět horní stanice dnes už zapomenuté letenské lanové dráhy. (Pohled od severu)
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Existuje ještě jedna dobová kresba, z roku 1897. Také ona mohla být pořízena podle zatím neznámé fotografie.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Zavřené vozy byly pro letenskou dráhu vyrobeny dva. Později sloužily (stejně jako ty otevřené vozy) jako vlečné v Libni i u Elektrických podniků.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
První český zavřený motorový vůz elektrické dráhy byl pro letenskou dráhu vyroben v Ringhofferově továrně v roce 1894. Fotografie byla pořízena ale nejdříve v roce 1896 před vozovnou druhého tramvajového dopravního podniku v Libni.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Křižík zahajoval provoz se dvěma otevřenými vozy. Oba jsou na této fotografii ve vozovně.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Už v období zkušebního provozu byl o elektrickou dráhu velký zájem. Snímek přinesly noviny Praha – denní list výstavní 14. 7. 1891.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Stavba první elektrické dráhy kolem 14. června 1891. Na snímku je zachyceno kolejové rozvětvení u vozovny na Letné.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík
Současně s předchozí fotografií z roku 1903 vznikl i snímek jižní strany vozovny.
Autor: archiv DP Pavel Fojtík