náhledy
Stavba první trasy metra se neobešla bez komplikací. Za pochodu se měnila koncepce podpovrchové tramvaje na metro, ve stanici Mládežnická uvolnil vydatný déšť mohutný sesuv. Nuselský most testovaly raketové motory i soupravy s pytli cementu. Přesto metro zahájilo provoz včas.
Autor: Archiv DPP
Poprvé vyjelo v Praze metro s cestujícími 9.5.1974 před 40 lety. Jezdilo mezi Sokolovskou (dobový název pro Florenc) a Kačerovem. Při tříminutovém intervalu bylo nasazeno 12 trojvozových souprav.
Autor: Archiv DPP
Zahájení provozu 9. května 1974. Pásku přestřihl tehdejší generální tajemník KSČ Gustáv Husák v 9 hodin 19 minut. Fotografie v galerii jsme seřadili bez ohledu na datum vzniku podle stanic, tedy od dobové konečné na Florenci až po Kačerov.
Autor: Archiv DPP
Jízdenka prvního dne v metru
Autor: RNDr. Miroslav Maleninský
Jeden z plánků prvního provozního úseku, který se používal v metru v roce 1974. Souběžně existovaly také další varianty.
Autor: Archiv DPP
Stavba konečné stanice Sokolovská (nyní Florenc) 13. března 1972
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Florenc 4. dubna 1972. V pozadí vpravo je Hudební divadlo Karlín
Autor: Archiv DPP
Když tu céčko končilo, jezdilo se střídavě na jednu či druhou kolej. Až do roku 1978 byla hned na konci nástupiště zeď, takže do stanice se jezdilo velmi pomalu, doslova krokem. Také zde ještě nebyly pojízdné schody, které dnes vedou do prostoru tramvajové zastávky.
Autor: Archiv DPP
V parku před hlavním nádražím, kterému mnozí říkají "sherwoodský lesík", započala výstavba výstavba metra v Praze. Stanice se tehdy jmenovala Bolzanova (snímek je z 1. února 1967).
Autor: Archiv DPP
Dnešní stanice se začala stavět pro podpovrchovou tramvaj (proto má boční nástupiště). Dobový snímek je ze zahájení 6. (7.) ledna 1966.
Autor: Archiv DPP
Na popud sovětské komise vedené I. T. Jefimovem (na žádost vlády ČSSR ) se krátce před vstupem vojsk Varšavské smlouvy přehodnotila koncepce a stavba byla upravena "za pochodu" na metro. Na snímku vidíte přechod na dvoukolejný tunel pro metro. Později nad stanicí vyrostla nová hala hlavního nádraží.
Autor: Archiv DPP
Čtyřvozová souprava Ečs ve stanici Hlavní nádraží v roce 1975
Autor: Archiv DPP
Na záběru ČTK z Archivu DPP S je stavba trasy C v roce 1969 mezi Hlavním nádražím a Muzeem.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Muzeum 09. 10. 1969
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Muzeum 21. 07. 1970
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Muzeum 25. června 1971. Díky ní došlo ke zrušení tramvajové tratě v ulici Mezibranská na Karlov.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Muzeum, září 1973. Na fotografii vidíte přeložky kolejí tramvají kolem "koně" Po dokončení prací získali cestující tramvají vstup do vestibulu stanice. Dne 13. prosince 1980 tramvaje Václavské náměstí v podélném směru opustily. Koleje zůstaly v zemi až do roku 1982.
Autor: Archiv DPP
Stanice Muzeum. Od otevření metra 9. května 1974 jezdily na trase C mezi Kačerovem a Sokolovskou (dnes Florenc) trojvozové soupravy. V srpnu 1975 byly prodlouženy na čtyřvozové a od února 1979 na plánovaných pět vozů.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice I. P. Pavlova. Na snímku je pohled z ulice Legerova k Národnímu muzeu.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice I. P. Pavlova 20. července 1971. Vytěženou zeminu odváží Tatra 138 (6x6).
Autor: Archiv DPP
V počátcích provozu byl ve stanici I. P.Pavlova provizorní dispečink.
Autor: Archiv DPP
Turnikety ve stanici I.P. Pavlova
Autor: Archiv DPP
Ve stanici I. P. Pavlova byly původně tři ramena eskalátorů (nyní čtyři). V nejhlubší stanici prvního provozního úseku došlo 18. dubna 1974 k havárii eskalátoru č. 027 (pravý ve směru na nástupiště). Došlo k přetržení řetězu pohonu madel. Navíc bylo zničeno dvanáct schodišťových stupňů, zdeformována pojezdová dráha i nosná konstrukce. Oprava trvala až do 29. dubna.
Autor: Archiv DPP
Stavba trasy C v oblasti Karlova. Podobně jako na Hlavním nádraží i zde stavbaři za pochodu řešili přechod z koncepce podpovrchové tramvaje na metro.
Autor: Archiv DPP
Také stavba stanice Gottwaldova (dnes Vyšehrad) byla původně plánována pro podpovrchovou tramvaj.
Autor: Archiv DPP
Dynamické zkoušky Nuselského mostu z dubna 1974. Most rozkmitaly impulsní raketové motory. Ve druhé části zkoušky rozkmitaly most mechanické budiče na principu nevyvážené hmoty. Při třetí zkoušce vedle sebe pojížděly až čtyři naložené Tatry T 148.
Autor: Archiv DPP
Nuselský most také testovaly těžké ruské vozy, a to 6. a 7. dubna 1974 v době od 22 hodin do půl šesté ráno. Během 92 testovacích jízd projížděly tubusem dvě dvouvozové soupravy (tzv. minimální provozuschopné jednotky), nejprve prázdné vozy a poté naložené pytli cementu. Rychlost se postupně zvyšovala o 10 km/h až na 80 km/h. Jízdy se prováděly nejdříve jednou soupravou po každé koleji v obou směrech a pak dvěma soupravami jedoucími po obou kolejích souběžně stejným směrem.
Autor: Archiv DPP
Mezi stanicemi Vyšehrad a Pražského povstání takto procházejí tunely metra pod kostelem sv. Pankráce.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Pražského povstání. Před stanicí (ve směru z centra) je kolejová spojka, na které se obrací při výlukách.
Autor: Archiv DPP
Aranžovaná fotografie z tunelu trasy C - souprava stojí. Na fotografii je dobře zřetelná dobová technologie pro ražené tunely. Ostění tvoří litinové tybinky.
Autor: Archiv DPP
Následující dvě fotografie stavby stanice Mládežnická (nyní Pankrác) opustily archiv DP Praha poprvé. Po vydatných deštích na konci června 1971 se na stavbě sesunula západní stěna, resp. její střední část.
Autor: Archiv DPP
Sesunulo se asi šest tisíc krychlových metrů zeminy. Jak vidíte na fotografii, bylo prolomeno záporové pažení.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Mládežnická ze dne 4. dubna 1972. Na snímku je trochu patrné rozšíření hloubeného prostoru stanice v místech, kde byly založeny tunely pro odbočku na Lhotku. Tam, kde auta vyjíždějí ze stavební jámy, měl vést tunel. Kdo ví, možná tam jednou bude.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Pankrác. Za stanicí jsou založeny počátky tunelů pro nerealizovanou odbočku C1 na Lhotku. Není vyloučeno, že alespoň jeden by byl využit pro propojení s budoucí tratí D.
Autor: Archiv DPP
V době stavby stanice Pankrác jezdily kolem tramvaje na Budějovickou a Ryšánku.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Budějovická. Za mostem dnes stojí centrála Raiffeisen banky. V levé dolní části záběru později vyrostlo Obchodní centrum DBK.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Budějovická. V pozadí na Olbrachtově ulici je vidět dnes neexistující sloup vysokého napětí. V místě rampy pro vozidla stavby dnes stojí budova České spořitelny.
Autor: Archiv DPP
Stavba stanice Budějovická (14. června 1971)
Autor: Archiv DPP
Kačerov 13. listopadu 1970
Autor: Archiv DPP
Na Kačerově je téměř neznámý most. Původně byl jen zastřešený, nyní je již zakrytý. Jsou na něm čtyři koleje. Vnitřní vedou do depa a původně tam obracelo céčko (1974-1980). Krajní koleje vedou na Háje.
Autor: Archiv DPP
V prvních dnech provozu byly k vidění nevšední situace jako například husa i Husák v metru.
Autor: Archiv DPP
Strojvůdce soupravy Ečs v dobovém stejnokroji (1974)
Autor: Archiv DPP
Dozorčí stanice v roce 1976
Autor: Archiv DPP