náhledy
Silueta raketoplánu Endeavour nad zemským obzorem na snímku z Mezinárodní vesmírné stanice pořízeném v únoru 2010 (mise STS-130)
Autor: NASA
Raketoplán Challenger se mlhou blíží k odpalovací rampě 39-B během příprav k letu STS-51-L. Ten 28. ledna 1986 skončil po pouhých 73 sekundách výbuchem a smrtí posádky.
Autor: NASA
Raketoplán Endeavour se nese na zádech upraveného Boeingu 747 nad Mohavskou pouští po návratu z letu STS-126, který skončil 30. listopadu 2006
Autor: NASA
Kondenzační stopy startu raketoplánu Atlantis při letu STS-117 v červnu 2007
Autor: NASA
Ve vzduchu raketoplán příliš elegantně nevypadal, ale tato fotografie z roku 1981 představuje čestnou výjimku. Zachycuje přistání Columbie na Edwardsově letecké základně na konci letu STS-2 .
I když se to dnes nezdá, astronaut Dale Gardner k prodeji nenabízí samotný raketoplán. Fotka byla pořízena dávno před rozhodnutím o ukončení programu. Pochází z roku 1984, kdy Discovery během letu STS-51A stáhl z oběžné dráhy do nákladového prostoru dva neúspěšné satelity.
Autor: NASA
Snímek prázdného nákladového prostoru raketoplánu pořízený během posledního letu Endeavouru v květnu 2011 z paluby ISS.
Autor: NASA
Pohled na raketoplán a vesmírnou stanici ISS z odlétající lodi Sojuz. Společný snímek se stanicí do alba raketoplánu přibyl až letos během posledního letu Endeavouru. Kvůli fotografování se stanice dokonce otáčela kolem své osy.
Pocit samoty ve vesmíru si mohl dosyta v roce 1984 užít astronaut Bruce McCandless. Zkoušel tehdy poprvé tryskový systém MMU, který astronautům umožňoval pohyb po oběžné dráze. Byl ovšem dosti neskladný (vážil asi 140 kg). V tuto chvíli byl McCandless od raketoplánu ve vzdálenosti zhruba 100 metrů
Autor: NASA
Dokladem teatrality posledního přistání Atlantis je snímek pořízený na prahu přistávací dráhy. Bylo to poprvé, kdy NASA pustilo novináře tak blízko. A vyšlo to skvěle: scéna byla dokonale připravena.
Autor: NASA