Meziplanetární loď systému ITS by se měla podle Muska vydat i k jiným planetám. Na této ilustraci je vidět proti mračnům Jupitera s rozvinutými solárními panely. Ty by měly v blízkosti Země mít výkon zhruba 200 kW, u Jupiteru to bude poměrně výrazně méně kvůli větší vzdálenosti od Slunce.
SpaceX
Srovnání výkonů systému ITS a (dnes už vyřazené) měsíční rakety Satrun V. Rozměry jsou si sice podobné, ale na papíře má nový systém mnohem lepší výkony - velký je rozdíl především v tahu (třetí řádek) a nosnosti (předposlední řádek tabulky).
SpaceX
Graf představy fungování celého systému ITS. Ze Země by měla k Marsu odstartovat na několikrát s pomocí prvního motorového stupně, který by na oběžnou dráhu vynesl jak samotnou meziplanetární loď, tak také tankery nutné k jejímu naplnění. Loď by pak doletěla k Marsu, kde by doplnila palivo a vydala se na cestu zpět. Všimněte si vpravo nahoře malé poznámky, která vypočítává, kolikrát by který prostředek v rámci systému měl být za dobu své životnosti využit: nosič 1000krát(!!), tanker 100krát, loď k Marsu 12krát.
SpaceX
Konstrukční plán první stupně systému ITS s připojenou meziplanetární lodí.
SpaceX
Konstrukční plán meziplanetární lodi systému ITS firmy SpaceX. Velmi podobně by měly vypadat i „tankery“ pro doplňování paliva na oběžné dráze, a tak legenda popisuje zároveň i ty. Loď je zhruba 50 metrů dlouhá, a její prázdná hmotnost je 150 tun (90 tun pro tanker, který se obejde bez systémů na podporu života). Pohání ji devět motorů, které dávají celkový tah 31 000 kN, a na Mars by měla dopravit (když jí předtím na oběžné dráze několikrát doplní palivo) celkem až 450 tun náklad, včetně stovky lidí.
SpaceX
Pohled do nitra uhlíkové nádrže na raketové palivo firmy SpaceX
SpaceX
Vnější pohled na první exemplář nitra uhlíkové nádrže na raketové palivo firmy SpaceX