Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Fotoreportáž: jak se vyrábí skvrny, které žádný prášek nevypere

aktualizováno 
Stovky hadříků, které opouštějí pračky v testovacím centru firmy Henkel, jsou všechno, jen ne zářivě bílé. Návštěvník zmasírovaný reklamou by se nejspíš podivil, kam se poděl zázračný účinek pracích prášků. Na kouscích látky jsou i po vyprání zřetelné skvrny od rtěnky či motorového oleje.

Nutella, motorový olej, kečup, káva - jen pár příkladů zdrojů odolných skvrn. | foto: Tomáš VenturaiDNES.cz

Všechno ale běží podle plánu. Zbytkové skvrny totiž vývojáři přímo vyžadují.

"Cílem je srovnat prací účinek různých přípravků a novinek pro další vývoj. A rozdíl pracích účinků lze srovnat, jen když ze skvrn něco zbude. Pokud by bylo vše bílé, těžko by se dalo říci, co pere lépe," vysvětluje odborník Henkelu na prací prostředky Hans-Jürgen Riebe.

Skvrny, které se nanáší na testovací kusy látky, jsou proto mnohem intenzivnější, než jaké vznikají běžně v domácnosti. Počítačem řízený stroj nejprve z patnácti velkých injekčních stříkaček odstříkne přesnou dávku špinící směsi a vzápětí ji houbičkou rozetře a vmasíruje do látky.

Znečišťovací oddělení

Odborníci ze znečišťovacího oddělení takto vyrobí několik set tisíc skvrn za rok. Další pak firma nakupuje ještě externě. Pracovní stolek pokrývají sklenice, které obsahují snad vše, čím se lze doma nebo v práci znečistit. Mrkvovou šťávu, třešně, červené víno, kečup, olivový olej, fritovací olej nebo kakao.

"Pevné látky jako hlínu ze zahrady, rtěnku nebo krém na boty musíme na roztok nejprve předělat," dodává Riebe. Na právě probíhající sérii pak ukazuje fleky od make-upu, omáčky z pečeně, dýňového oleje a použitého motorového oleje.

Protože prací prášky od Henkelu se prodávají po celém světě, na řadu přicházejí i krajové speciality. "Například americká hořčice se odstraňuje daleko hůře než evropská," říká odborník.

Po strojovém znečištění se kusy látky se skvrnami očíslují a na týden se uloží do temné místnosti, aby skvrny zaschly. Tím se simulují podmínky, které obvykle panují v domácnostech, kde se oděvy také hned neperou, ale nějaký čas leží ještě v koši na prádlo. Výzkum také ukázal, že týden je přesně ta doba, po níž se skvrny už dál nemění.

Po týdnu navazují prací testy. Zkoumá se nejen účinek prostředků vyrobených v koncernu Henkel, ale i konkurenční přípravky. Účinnost prášků se testuje za různých teplot, při různých délkách pracích cyklů nebo v rozdílných typech praček. Výzkumníky zajímají i výsledky na různých typech látek – od bavlny přes polyester až po různé směsi.

Po vyprání putují látky do dalšího stroje, kde se zbytkové skvrny prosvítí a měří se jejich intenzita. Testují se i tzv. sekundární efekty, tedy takové, které nejsou vidět po prvním praní. Zjišťuje se tedy také, zda výrobek nešedne, nebo nebledne jeho barva.

"Mezi jednotlivými produkty jsou určité rozdíly, každý z nich je účinný na různé typy skvrn. Cílem je vyvinout takový prostředek, který by byl účinný na všechno," říká Riebe.

Pračky z celého světa

Sada kohoutů umožňuje přivádět do praček různé typy vod, například podle tvrdosti. I to má vliv na výsledek pracího testu.

Výsledek praní závisí hodně i na typu pračky. Ty evropské jsou poměrně úsporné, plní se zepředu nebo shora a buben se v nich otáčí podle horizontální osy.

Americká pračka je proti evropské mnohem větší. Voda v ní prádlo zcela zaplaví, proto potřebuje hodně vody. Buben se nepohybuje, točí se jen šnek uvnitř. Takové praní mnohem více namáhá prádlo, ale prací program je kratší. V USA trvá třeba jen 30 minut proti až dvěma hodinám v Evropě. V Evropě se také na jedno praní spotřebuje kolem 40 litrů vody, v Americe až 120 litrů.

Asijská pračka upoutá pestrým panelem. Plní se shora, ale víření vody zajišťuje jen lehce zakřivená plocha úplně na dně. Také tento typ pračky spotřebuje více vody.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bil'ak symbolizoval zradu, vazalství a demagogii
Biľak se narodil před 100 lety, symbolizoval zradu, vazalství a demagogii

VIDEO 11. srpna 1917 se na východě Slovenska, v tehdejších Horních Uhrách, v Krajné Bystré narodil Vasil Gyula, později známý jako Vasil Biľak, jeden z...  celý článek

Rozstřel s ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou (26. 6....
Čeká nás bouřlivé období, teď jsme na vrcholu, říká egyptolog Bárta

Naši společnost čeká velká proměna, a to nejspíš už za pár let. Neznamená to, že vymřeme a svět zanikne, ale musíme najít nové způsoby, jak společenský systém,...  celý článek

Jeden z prvních přírodních parků vznikl před 100 lety
Před 100 lety začal vznikat jeden z prvních přírodních parků v USA

VIDEO Před 100 lety se poprvé sešla komise organizace Cleveland Metropolitain Parks. O pár let později začala spravovat přírodní území v okolí amerického Clevelandu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.