Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


František Koukolík: O trojí nesmrtelnosti Thomase Jeffersona

aktualizováno 
Třetí americký prezident je nesmrtelný hned ze tří důvodů: napsal americkou Deklaraci nezávislosti, prosazoval myšlenky náboženské svobody ... a byl otcem dětí své otrokyně.

Mount Rushmore: Thomas Jefferson je druhý zleva | foto: Profimedia.cz

"Zde spočívá Thomas Jefferson, 2. 4. 1743 – 4. 7. 1826, autor Deklarace nezávislosti a Virginského statutu náboženské svobody a otec Virginské univerzity", zní epitaf, který si nechal na svůj hrob napsat třetí prezident Spojených států amerických.

Existují tři důvody lidské nesmrtelnosti tohoto muže.

Důvod prvý: Deklarace nezávislosti

Prvním důvodem je Deklarace nezávislosti. Jefferson při jejím formulování natolik užil myšlenky Johna Lockea, anglického filozofa (1632–1704), že Carl L. Becker, americký historik, oprávněně poznamenal: "Jefferson Lockea okopíroval". Myslím, že to Jeffersonovu velikost nesnižuje ani v nejmenším. Ideje uvedl do života.

Středeční sloupek

Vždy ve středu vychází na Technet.cz sloupek od jednoho z našich předních odborníků.

Pravidelně se zde budete setkávat s názory biochemika, bývalého předsedy Akademie věd a dnes předsedy Učené společnosti, Prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc., neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. a šéfa České kosmické kanceláře a specialisty na dálkový průzkum Země Doc. Ing. Jana Koláře, CSc.

Už si neuvědomujeme, že razit nezávislost na mateřské zemi, byla v Jeffersonově době velezrada, hrdelní zločin. Ještě v té době ji Angličané trestali nestvůrným způsobem popravy rozsáhle užívaným za kruté vlády Jindřicha VIII. Kromě toho si lidé celé dějiny předávají, vypůjčují, kradou a kopírují myšlenky podobně, jako si barokní skladatelé předávali hudební motivy.

Například se dnes jen málo ví, že John Locke získával řadu ze svých klíčových myšlenek o lidské nátuře, třeba o tom, jak vlastně myslíme, na přednáškách Thomase Willise (1621–1675), zakladatele moderní neurovědy. Pečlivě si je zapisoval. Willisovým úvahám se filozofové prostřednictvím Lockea učí dodnes.

A Thomas Willis? Ten patřil do trvale debatující skupiny dnes zapomenutých géniů, kteří kromě rozmluv experimentovali například s krevní transfuzí, vakuem, funkcí srdce a cév. Kdo dnes ví, že do skupiny patřil Christopher Wrenn (1632–1723), největší anglický architekt, a že to byl Wrenn, kdo kreslil vyobrazení mozku do Willisovy učebnice?

Důvod druhý: Virginský status

Druhým důvodem Jeffersonovy nesmrtelnosti je Virginský status náboženské svobody. Zákonem se ve Spojených státech amerických stal roku 1786. Ve Statusu čteme:

… Že bezbožná domněnka tvůrců zákonů a vládců, občanských stejně jako církevních, kteří sami nejsou nikým jiným než mýlícími se a nenápaditými lidmi usurpujícími panství nad vírou lidí druhých, lidmi ustavujícími vlastní názory a způsoby myšlení jako jedině pravdivé a neomylné a tímto způsobem se snažícími vnutit je druhým, ustavila a uchovává falešná náboženství po veškerý čas v největších částech světa.

... Že nutit člověka k peněžním příspěvkům určeným propagaci názorů, jimž nevěří, je hříšné a tyranské.

Když jsem prvně četl Melvillovu Bílou velrybu, žasl jsem nad mírou náboženské tolerance. Ismaelovi, o němž lze předpokládat, že vyrostl v protestantském prostředí, nikterak nevadí Kvíkvegůg bůžek ani způsob, jimž ho uctívá. Kde se taková tolerance vzala?

Může být pramenem Melvillova vyznání Jeffersonova znalost hrůz náboženských válek a znalost knih napsaných Rogerem Williamsem (1603–1683), o nichž dnes nikdo neví?

Williams byl neobvyklý puritán. Požadoval odluku od anglikánské církve, považoval ji totiž za zkorumpovanou, chtěl náboženskou svobodu a toleranci (i pro židy a indiány) a odluku církve od státu. Výrok "zeď oddělující stát od církve" převzatý Jeffersonem, je Williamsův výrok. Ten byl opakovaně předvoláván před soud a dopadlo by to s ním špatně. Williams r. 1635 unikl. V hlubokém sněhu a sněhové bouři dokázal ujít 105 mil do zátoky Naragansett, ujali se ho tam indiáni, přežil. Vypadá to, že Williamsovy myšlenky jsou alespoň jedním zdrojem Jeffersonova dopisu ze dne 1. ledna 1802 určeného danburské Baptistické společnosti:

"Věřím s vámi, že náboženství je záležitost, která je výlučně mezi člověkem a jeho Bohem, že člověk nemusí nikomu skládat účty ze své víry a způsobu pobožnosti, že legislativní moc vlády má zasahovat jen činy, nikoli názory. Se svrchovanou úctou uvažuji o takovém zákonu všeho amerického lidu, jenž prohlásí, že jeho legislativa nesmí vytvořit zákon, který by náboženství ustavoval, anebo by svobodné vyznávání zakazoval. Zákon by tím vytvořil zeď oddělující církev a stát."

Takže žádné nesvaté spojenectví kropáče se šavlí, jak se říkalo v Rakousku-Uhersku, úporně kříšené jak v USA, tak v současném Rusku a u nás.

Důvod třetí: Je otcem dětí své otrokyně

Existuje však ještě jedna Jeffersonova nesmrtelnost. Kromě jiného mluví o Jeffersonovi coby muži vnitřních rozporů. V Deklaraci nezávislosti Jefferson píše: "Všichni lidé byli stvořeni jeden druhému rovni". Jak v korespondenci, tak v Právech britské Ameriky, uvažoval Jefferson o různých způsobech jak otroctví ukončit. Sám však otroky vlastnil. Ve svých Poznámkách (Notes; 14), však píše: "Ještě jsem se nesetkal s tím, aby černoch pronesl myšlenku nad úrovní prostého vyprávění…"

Musím však dřív promluvit o haplotypu a chromozomu Y

O haplotypu a chromozomu Y

Haplotyp je pojem užívaný genetiky. Odvodili ho od řeckého slova znamenajícího jeden, jednoduchý, jediný. Nějaké pořadí "písmen" DNA se označuje jako jejich sekvence. Velmi zjednodušeně řečeno: haplotyp je označení pro sekvence DNA, které v jejím řetězu v nějakém chromozomu sousedí a přenášejí se společně. Haplotypem může být jeden chromozomální locus (to je "místo", kus řetězu, o kterém se neví, zda v něm nějaký gen je, nebo není), několik lokusů nebo i celý chromozom.

MUDr. František Koukolík, DrSc.

František Koukolík

František Koukolík

František Koukolík vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy se specializací na patologickou anatomii. Zaměřil se na neurodegenerativní choroby mozku.

Od roku 1983 je primářem patologie Thomayerovy nemocnice v Praze, zároveň přednáší na 3. lékařské fakultě UK.

Koukolík napsal desítky knih a v roce 1992 získal cenu Akademie věd za popularizaci vědy.

Pohlavní chromozomy mužů jsou XY, žen XX. Chromozom Y synové získávají od otců. Výhodou je, že se v čase moc nemění. Určíme-li dostatečný počet haplotypů chromozomu Y, určíme něco podobného genetickému podpisu přenášenému z generace do generace, z otců na syny.

Sally Hemingsová

V listopadu r. 1998 vyšla v Nature genetická studie dokazující, že Thomas Jefferson (nebo někdo z jeho mužských příbuzných) byl otcem Estona Hemingse, posledního dítěte Jeffersonovy otrokyně Sally Hemingsové. Podle dobových zpráv velmi pohledné míšenky, tříčtvrtinové bělošky, nadto nevlastní sestry Jeffersonovy manželky, která zemřela, když bylo Jeffersonovi 40 let. Rasová segregace totiž platila spíš v oficiálním chování bílých mužů a společenských pravidlech než v prosté lidské skutečnosti.

Vědci porovnali haplotypy chromozomu Y získané z mužské linie potomků Fielda Jeffersona, to byl Jeffersonův strýc z otcovy strany, s haplotypy Y chromozomu mužských potomků Thomase Woodsona, což byl první syn Sally Hemingsové, jakož i Estona Hemingse, jejího syna posledního. Výsledek praví, že Thomas Jefferson nebyl otcem Woodsonovým, zato pravděpodobně byl otcem Estonovým. Výsledek se stal součástí sporu, který se táhl déle než 200 let.

Callenderova pomsta

Jak je velice lidské: jistý James T. Callender žádal funkci, ale prezident Jefferson mu ji nepropůjčil. Callender, jenž se následně stal žurnalistou, se mu odměnil zprávou: "Jefferson žije v konkubinátě se svou otrokyní, má s ní několik dětí." Přibližně z r. 1804 pochází karikatura zobrazující kohouta stojícího na obrázku vlevo od slepičky s koketně natočeným tělem. Kohout má Jeffersonův obličej, slepička tvář Sally Hemingsové.

Jeffersonovi potomci to popírali, historici vesměs také, co mohli dělat. Třetí prezident USA? Dítě nebo děti s barevnou otrokyní? Nemožné!

Madison Hemings, třetí syn Sally Hemingsové však v roce 1873, to mu bylo 68 let, tvrdil v rozhovoru pro noviny, že Thomas Jefferson je jak jeho otcem, tak otcem jeho sourozenců. Sdělil, že Sally Hemingsová byla s Jeffersonem v Paříži a čekala jeho dítě. Do USA se vrátila díky Jeffersonovu slibu, že Jefferson její děti, jakmile dospějí, z otroctví propustí. V revoluční Francii bylo totiž otroctví zrušeno.

Kde se vzal Jefferson v Paříži?

Američané jistě nezapomenou, že to byl Thomas Jefferson, jehož diplomacii se r. 1803 podařilo od Napoleona I. koupit stát Louisiana, obrovské území tehdy s nejistými hranicemi, a zajistil tak USA podstatnou část dnešní rozlohy a podoby.

Jefferson slib dodržel, přestože byl zadlužen: dluhy měl ve své době astronomické, plných 100 000 USD. Prodej otroků by je pomohl splatit.

Farm Book

V roce 1953 byla uveřejněna Jeffersonova Farmářská kniha (Farm Book), druh deníku, kam si Jefferson zapisoval nákupy a prodej otroků i porody svých otrokyň na své farmě Monticello. Jefferson byl vždy na farmě přítomen v průběhu 13 let v kritickou dobu, kdy mohlo dojít k početí, přestože byl jinak celé měsíce pryč. V době Jeffersonovy nepřítomnosti Sally Hemingsová nepočala nikdy. Statistická analýza z r. 2000, známá jako Studie Monte Carlo, která porovnala data početí a dobu, kdy byl Jefferson v Monticellu, došla k závěru, že byl Jefferson otcem všech dětí Sally Hemingsové, a to s pravděpodobností 99 procent.

Genetický důkaz vyvrátil domněnku tvrdící téměř celou dobu sporu, že otci dětí Sally Hemingsové mohli být Jeffersonovi synovci, synové jeho sestry.

Thomas Jefferson podle všeho žil se svou otrokyní Sally 38 let. Dětmi, které s ní měl, popřel vlastní výroky, podle nichž černí lidé a Indiáni nejsou plní lidé. Snad aniž plně chtěl nebo si uvědomoval, uvedl do světa živých lidí základní předpoklad Deklarace lidských práv: "Lidé si jsou rovni". Byla Sally Hemigsová jen Jeffersonovým sexuálním nástrojem? To je nepravděpodobné. Muži, pro které jsou ženy sexuálním nástrojem, nesetrvávají 38 let u jedné ženy. Miloval ji? Řekl bych, že ji miloval. Jestli se nemýlím, pak to oba dva jednoduché neměli ani trochu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.