Fronta aneb CD za šest korun

  • 121
Od začátku září probíhá ve vybraných prodejnách jednoho obchodního řetězce s elektronikou speciální cenová akce. Co taková akce dokáže udělat z některých naších spoluobčanů se můžete dočíst dále.

Ráno, jakých je v tomto pozdně letním čase mnoho. Český človíček se probouzí, chystá si svou svačinu, a posléze se obléká a odchází za ranního rozbřesku na tramvaj, která ho veze do práce. Tedy asi by obvykle odcházel, ale tento den má volno, navíc vstává o dvě hodiny dříve než obvykle. Objevil totiž včera naprosto úžasnou novinu, která mu dovolí ušetřit mnoho peněz. Lidé z burzovní praxe by téměř řekli insider. Tedy informaci, o které ví několik málo lidí a která tomu, kdo ji obdrží, může přinést zisk.

Jeden obchod s elektronikou a domácími spotřebiči totiž v rámci své reklamní akce nabízí některé produkty za přibližně třetinu běžné ceny. Na prodejně se jich však vždy objeví jen pár kusů. Náš človíček se dozvěděl, že právě tento den by se zase pár těchto produktů mělo prodávat. Věděl ale také, že před prodejnami již od časného rána stojí lidé, kteří sice nemají jeho informace, ale prostě to jen zkoušejí.

Fronta

Každá správná fronta, ve které lidé čekají na nějaký vzácný obchodní artikl, se skládá z několika typů lidí, jako je pan Počtář, pan Informovaný, nebo paní Bodrá. I před obchodem kam váží cestu náš človíček se taková fronta vytváří.

Čtyři hodiny před otevřením, kdy náš človíček doráží před obchod a řadí se na poměrně nadějné jedenácté místo, již před obchodem postávají první dychtiví nakupující. Ani jednomu z nich není více než patnáct let. Zanedlouho přicházejí další lidé a poctivě se řadí na konec fronty. Lidé mezi sebou pomalu začínají hovořit. Jeden dobře informovaný pán říká cosi o maximálně patnácti rádiích s CD přehrávačem v akci, které mají být dnes ráno na prodejně. Vzhledem k tomu, že je ve frontě až dvacátý, tak asi tak dobře informovaný nebyl. Informace se ihned šíří mezi všechny přítomné, nikdo ale neodchází.

Dvě hodiny před otevřením se již v fronta rozrostla na přibližně padesát lidí. Pan Zkušený jedné právě příchozí dámě, patrně jeho známé, povídá: „Jo paní, to si musíte přivstat, když chcete něco pořádného koupit. To máte jako za komunistů.“ Pan počtář hodnotí, že i kdyby ve frontě stál třeba i pět hodin, stále se mu to vyplatí, neboť díky slevě získá za tuto dobu více, než kolik by si vydělal v práci.

Shluk lidí před obchodem

Přibližně hodinu a půl před začátkem prodeje již fronta čítá téměř sto lidí. Kolem prochází paní Zvědavá, která se ptá jí nejbližšího čekatele, co že to dávají zadarmo, že tu stojí tolik lidí.

Hodinu před začátkem se objevují první předbíhači. Využívají toho, že je fronta již několikrát zatočená a její konec se přiblížil k jejím začátku. To se nelíbí paní Bodré, která se vydává kupředu, aby zabránila pronikání těchto živlů do předních pozic vlastním tělem. Hned je ale jedním z těchto pánů Lišáků napadena se slovy, že se sama snaží protlačit o několik míst dopředu.

K panu Překupníkovi, který ve frontě poctivě stojí již několik hodin, přichází společník. Shromáždění sice remcá, ale na druhou stranu nikdo neklade větší odpor, když se krade ke svému komplicovi. Ihned dostává pološeptem instrukce: „Hele, až to tu votevřou, nekoukej doprava ani doleva jdi rovnou pro ty věci.“

Zákon džungle

Je přibližně pět minut před otevírací dobou. Nálada značně zhoustla, tak jako dav lidí před prodejnou. Prodavači již zaujali svá postavení. Ke vchodu se blíží jeden muž z ochranky, když vytahuje klíče, ve frontě to začíná vřít. Muž aktivuje automatického dveřníka a vchod se začne pomalu rozevírat. Do té doby ještě více-méně slušná fronta se mění v krvelačný dav plný dravých šelem, který se nezadržitelně řítí do prodejny. Muž z ostrahy se jen bezmocně slovy snaží lidi uklidnit.

V části se spotřební elektronikou záplava lidí povalí stojany s některými produkty a o přehrávače se strhává menší bitva. Ti, kteří si nestihli doslova ukořistit svůj přehrávač, se vrhají k dalším pultům se zlevněným zbožím přesně podle hesla: „Je jedno co koupím, hlavně že je to LEVNÉ.“ Přibližně po deseti minutách po otevření je všemu konec. Vítězové i poražení odcházejí. Prostě běžné zářijové ráno na jedné prodejně Electrocity.

Jak to vše vypadalo z pohledu kamery, si můžete prohlédnout v následujících videosekvencích. Každá je veliká cca. 5,5 MB: video 1, video 2

P.S.: Pán s berlí, který stál ve frontě minimálně jeden a půl hodiny, neměl šanci. Může být vlastně nakonec rád, že jej dav nesrazil.

P.P.S.: Na provozovatele sítě obchodů Electrocity podala žalobu firma, která vlastní provozovny DATART. V žalobě tvrdí, že se produkty s výrazně nízkou cenou inzerované v zářijovém katalogu, na pultech prodejen Electrocity neobjevily. Kdo by si však myslel, že to lidé od DATARTu dělají z nezištných pohnutek, mýlil by se. Vydali totiž k tomuto tiskovou zprávu, což ve své podstatě znamená, že se tímto krokem pokoušejí udělat si reklamu.