Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Fyzici vystřelili 60 laserových paprsků, aby stvořili umělou hvězdu

aktualizováno 
Pomocí zařízení, které připomíná zbraně ze sci-fi filmů o hvězdných válkách, dokázali vědci z americké University of Rochester vytvořit extrémní stavy plazmatické hmoty, na jaké nenarazíte nikde na Zemi.

Vědci z laboratoře Omega potřebovali k vytvoření plazmatu 60 laserových paprsků. | foto: www.rochester.edu

Experimentátoři při pokusu použili 60 vysoce výkonných laserů, které soustředili na malinkatou kapsli.

Mimozemské vlastnosti

Tlak plazmatu se pohyboval okolo 100 miliard atmosfér, teplota dosahovala 100 milionů stupňů a hustota byla 20krát větší než hustota zlata.

Tím se jim podařilo vytvořit plazma o rekordních hodnotách hustoty energie. Takové podmínky panují pouze uvnitř hvězd nebo v nitru obřích planet, jako jsou Saturn či Jupiter.

Plazma a jaderná fúze

Řízená "umělá hvězda" by se někdy v budoucnu mohla podle experimentátorů stát takřka nevyčerpatelným zdrojem čisté, ekologicky nezávadné energie. Mnoho fyziků po celém světě je přesvědčeno, že nejvhodnější cesta k ní vede právě přes lasery poháněnou jadernou fúzi. Mezi ně patří i vědci z laboratoře Omega Laser Facility z University of Rochester, kde byl experiment uskutečněn.

Ke studiu jaderných reakcí se obvykle používají urychlovače, jenže výzkumníci z Omega Laser Facility záměrně zvolili jiný přístup, jak jít na věc. A sice studiem velmi horkého a hustého plazmatu. Plazma je de facto ionizovaný plyn, jakási polévka složená z kladných iontů a elektronů, které vznikly po vyražení elektronů z obalů jejich atomů.

Jde o vůbec nejrozšířenější formu hmoty ve vesmíru: 99 procent toho, co ve vesmíru vidíme, je ve skutečnosti tvořeno plazmatem. Plazma je přítomno ve hvězdách, mlhovinách či hvězdném větru, blescích, elektrických obloucích i v zářivkách. Často se o něm rovněž hovoří jako o čtvrtém skupenství hmoty, vedle pevných látek, kapalin a plynů.

Vědci z laboratoře Omega potřebovali k vytvoření plazmatu 60 laserových paprsků. Všechny současně namířili na povrch maličké skleněné kapsle o průměru 1 milimetr, jež byla naplněna směsí těžkých izotopů vodíku: deuteriem a tritiem. Soustředěným působením laserů došlo k prudkému stlačení hmoty uvnitř kapsle a k následnému vzniku vysokoteplotního plazmatu: směsice vodíkových jader a elektronů.

Atomový biliár

Extrémní teploty a tlaky, které uvnitř kapsle vznikly, způsobily, že se malá část jader deuteria a tritia fúzně spojila. Celý proces měl za následek uvolnění vysokorychlostních neutronů. Některé z nich se pohybovaly až šestinou rychlosti světla.

Neutrony odnášely energii zhruba 14 milionů elektronvoltů. Jen pro srovnání: při obyčejných chemických reakcích, jako je spalování uhlí nebo dřeva, vzniká energie řádově v jednotkách elektronvoltů.

Část neutronů narážela do okolních jader deuteria a tritia a opět se od nich odrážela jako kulečníkové koule. Kolize vědcům umožnily přesně změřit energii přenesenou mezi neutrony a ionty a posléze i stanovit tzv. účinný průřez (pravděpodobnost) rozptylu neutronů, jehož měření na částicových urychlovačích představuje značný problém. Tak získali jasnou představu o průběhu celé fúzní reakce.

Experimentátoři jsou přesvědčeni, že svým pokusem ukázali alternativní směr, jakým by se v budoucnu mohl ubírat výzkum jaderné fúze. "Je to poprvé, kdy byl k pokroku na poli jaderné fyziky použit vysokovýkonný laser," tvrdí David Meyerhofer, který vedl průběh celého experimentu.

Zdroj: www.rochester.edu, cs.wikipedia.org

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Globální oteplování - ilustrační foto
Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování

Nová studie vědců z Harvardovy univerzity pomohla objasnit základní rozpory v klimatických predikcích.  celý článek

Snímek Čínské akademie věd vydaný u příležitosti startu satelitu Mocius má...
Číňané spustili „kvantový kosmický závod“. Zatím s přehledem vedou

Čínskému výzkumnému týmu se podařilo demonstrovat postup, který by mohl zaručit z dnešního pohledu téměř dokonale bezpečnou komunikaci. Vyslali proud vzájemně...  celý článek

Detektor LHCb na urychlovači LHC
Urychlovač LHC našel novou částici: většinově půvabnou a předpovězenou

Tým pracující na urychlovači LHC oznámil přesvědčivě doložený objev nové „složené“ částice. Její existenci fyzikové předpověděli před několika lety, nyní se...  celý článek

Děsivá nabídka módních řetězců
Děsivá nabídka módních řetězců

Kde najdete to nejhorší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.