Mladá galaxie zhruba dvě miliardy let po Velkém třesku

Mladá galaxie zhruba dvě miliardy let po Velkém třesku | foto: ESO/L. Calçada

Galaxie si kradou plyn z okolí. Doposud se myslelo, že rostou jen srážkami

  • 43
Nejnovější data pořízená teleskopem VLT Evropské jižní observatoře ukazují, že galaxie ze svého okolí nasávají chladný plyn, který pak využívají ke svému růstu.

První galaxie ve vesmíru vznikaly asi miliardu let po Velkém třesku. Tehdejší galaxie byly ovšem daleko menší než ty současné, které můžeme spatřit na dnešní obloze. Některé galaxie se od těch dob pořádně zvětšily. Otázkou ale zůstává jak.

Jak rostou galaxie

Dosud se soudilo, že galaxie rostou pouze slučováním při vzájemných kolizích. V nekonečném kosmickém prostoru není nic výjimečného, když se čas od času dvě nebo více galaxií srazí. Výsledkem pak často bývá nová a mnohem větší galaxie.

Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) však nedávno přišli s ještě jednou možností, jak by mohly galaxie nabývat na své hmotnosti, a sice postupným pohlcováním chladného plynu ze svého okolí.

V mezigalaktickém prostoru a vůbec všude ve vesmíru je tohoto plynu (který je tvořen zejména vodíkem a heliem) dostatek. To platí už od dob Velkého třesku, takže galaxiím v jejich růstu nic nebrání. K potvrzení svých předpokladů se vědci rozhodli prozkoumat tři vzdálené galaxie Velmi velkým teleskopem (VLT, Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře.

Tyto galaxie si vědci nevybrali náhodou, k výzkumu potřebovali totiž galaxie, které v minulosti nebyly narušeny pokud možno žádnými interakcemi s jinými galaxiemi.

Zvolené galaxie mají tvar velmi pravidelných rotujících disků, podobně jako naše Mléčná dráha, nalézají se ovšem v obrovských vzdálenostech od nás. Nynější pozorování nám je ukazují ve stavu, v jakém se nalézaly asi 2 miliardy let po vzniku vesmíru.

Méně "kovů", než se čekalo

U typické dnešní galaxie se nejvíce "kovů", jak astrofyzici ve své hantýrce nazývají všechny těžší prvky než helium, nachází v jejím pomyslném středu. Ovšem u všech tří zkoumaných galaxií vědci nic takového nepozorovali, a to ani když použili spektrograf SINFONI, kterým teleskop VLT disponuje.

Naopak v centrech galaxií objevily zóny s velmi nízkým výskytem "kovů", a přesto v nich docházelo k intenzívní tvorbě nových hvězd. Z toho vědci usuzují, že materiál, ze kterého se nové hvězdy rodí, nemusí nutně pocházet jen ze samotných galaxií. Využívají totiž prvotní plyn, který galaxie obklopuje a ve kterém se "kovy" až na výjimky téměř nevyskytují.

Což tedy vlastně znamená, že galaxie ke svému růstu využívají akrece (zvětšování hmotnosti gravitačním přitahováním okolní hmoty) chladného plynu z okolí.

„Nové výsledky získané teleskopem VLT představují první přímý důkaz toho, že k akreci prvotního plynu skutečně docházelo. Navíc byla tato akrece dostatečně silná, aby mohla pohánět jak překotnou tvorbu hvězd, tak i růst hmotných galaxií v raném vesmíru," vysvětluje Giovanni Cresci, který celý výzkum vedl.

Zmíněný objev se jistě odrazí ve vývoji teorií popisujících chování vesmíru v jeho počátečních fázích.

Zdroj: www.eso.org