Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Geneticky modifikovaní komáři udeřili ze zálohy. Vypustila je soukromá firma

aktualizováno 
V Malajsii vypustila britská firma do přírody geneticky upravené komáry. Měli hubit obyčejné komáry. Aktivisté i vědci jsou zaskočeni. O pokusech se předem vůbec nevědělo.

Komár sosající na lidské ruce | foto: Fofr

Malajské úřady tento týden oznámily, že na sklonku prosince bylo v zemi do přírody vypuštěno zhruba šest tisíc geneticky upravených samečků komárů. Neživí se krví a nepřenášejí nemoce. K životu potřebují tetracyklin, který se však ve volné přírodě nevyskytuje. Samičky obyčejných komárů se s nimi spáří a tím vlastní druh z daného místa vytlačí - potomci totiž kvůli nedostatku tetracyklinu pomřou - podrobněji viz text Jak umírá komár.

Rozsahem poměrně malý pokus měl ověřit novou metodu boje proti nebezpečné horečce dengue (viz Když horečka bolí) a jiným nemocem přenášeným komáry. Zatím ale jen vyvolal vlnu nevole, protože jej firma před veřejností i před odborníky dopředu utajila.

Jak komáři hubí komáry

Pro laika zní nápad překvapivě, ale odborníci na tropické nemoci ho rozhodně nezavrhují. V zásadě má vypouštění geneticky modifikovaných (GM) komárů přispět k výraznému snížení počtu jejich příbuzných ve volné přírodě.

Pokus s GM komáry chystá například i tým podporovaný nadací Melindy a Billa Gatesových. Na Kajmanských ostrovech GM komáři vzlétli dokonce už předloni. Britská společnost Oxitec, která dodala komáry i do Malajsie, nejprve v roce 2009 své výtvory vyzkoušela v malém rozsahu. Velká zkouška probíhala loni od května do října.

Jak umírá komár

Komár zkoušený v Malajsii a na Kajmanech je modifikovaný druh Aedes aegypti a nese označení OX513A (My1). Vznikl v britské firmě Oxitec. Larvy GM komárů se mohou vyvíjet jen ve vodě s obsahem antibiotika tetracyklinu.

Vypouští se jen samečci, kteří se neživí krví a nešíří nemoci. A to v takovém množství, aby v místě výrazně (zhruba 10:1) převyšovali běžné komáry.

Samičky se tak s běžnými samci páří jen výjimečně. Potomci, které mají s GM komáry, ale nedospějí. Po otci zdědí gen, díky kterému potřebují ve vodě tetracyklin, a v přírodě tedy pomřou.

Celý postup je velmi bezpečný. Vložený gen se v přirozeném prostředí nemůže šířit. Žádný jeho nositel nepřežije více než generaci.

Na ostrově Grand Cayman vypustili odborníci zhruba 3,3 milionu modifikovaných komářích samců. Na zkušební ploše 16 hektarů tím poklesl druh příslušného komára (Aedes aegypti) zhruba o 80 procent.

Po oznámení výsledků zkoušek na Kajmanech vyjádřila zájem kromě Malajsie předběžně také Brazílie a Panama. V těchto dvou zemích se ročně nakazí stovky tisíc lidí.

Komáří guerillová válka

Nad nesporným úspěchem však visí i stín. Pokus byl příliš překvapivý, o zkouškách na Kajmanských ostrovech se mimo ně téměř nevědělo. Odpůrci i zastánci genetických modifikací ve vzácně shodě vyjadřovali znepokojení nad nedostatkem veřejné diskuse před zahájením pokusů.

"V Čechách ani jiné zemi s podobným kulturním dědictvím by se nic podobného stát nemohlo," vysvětluje obavy odborníků Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty v Praze. Kajmanské ostrovy ovšem nemají žádný zákon upravující šíření GM organismů, na rozdíl od České republiky a zbytku vyspělého světa. Teprve se chystá.

Český biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby se stejně jako jiní odborníci bojí reakce veřejnosti: "Takové pokusy mohou poškodit pověst celé branže."

Zprávy o pokusech na Kajmanských ostrovech zaskočily i Gatesovu nadaci. Její tým tu už několik let provádí přípravné studie pro první kolo pokusů v mexickém státě Chiapas. Dodavatelem komárů pro experiment má být znovu firma Oxitec. Vedoucí týmu nadace Anthony James z univerzity v Kalifornii tvrdí, že jejich tým v žádném případě tajnůstkářsky postupovat nehodlá.

Po ostré kritice ze všech stran je překvapivé, že v Malajsii se situace opakovala. Zkoušky se uskutečnily zcela v tajnosti loni v prosinci. Zprávu o nich úřady vypustily až na sklonku ledna. Odborníci i aktivisté se znovu cítili podvedení. 

Musí komáři začít vydělávat?

Je jen logické, že spěch a tajnosti kolem zkoušek vyvolávají nejrůznější otázky. Nezávislá organizace GeneWatch UK zveřejnila analýzu, která naznačuje, že za podivnými okolnostmi by mohly být finanční zájmy.

Firma Oxitec ročně prodělává asi 1,7 milionu liber (cca 50 milionů korun) a v roce 2013 musí navíc splatit dluh ve výši 2,25 milionu liber, tvrdí zpráva GeneWatch. Podle organizace tak mohou za zdánlivě unáhleným postupem Oxitecu stát hlavně ekonomické ohledy.

Vedoucí výzkumu Luke Alphey firmy Oxitec pro zpravodajský blog časopisu Science tuto domněnku odmítl: "My jsme nezisková organizace a finance pro nás nejsou relevantní."

Ale pochybnosti nemizí. Sdílí je i biolog Jaroslav Petr: "Oxitec není jedinou firmou s podobným programem. Kdyby nepospíchali, takhle by nepostupovali. Zřejmě cítí potřebu udržet si náskok," odhaduje český odborník.

Když horečka bolí

"V případě komárů nejde o snahu vyhubení, ale potlačení," říká biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Pokles počtu komárů dramatickým způsobem snižuje pravděpodobnost výskytu epidemie.
Komáři Aedes aegypti totiž šíří řadu nemocí. Přenáší viry, které způsobují žlutou zimnici, horečku dengue nebo nemoc zvanou chikungunya.
I bez epidemie se škody způsobené nemocemi, za které můžou komáři, odhadují jen v případě turistického průmyslu na stovky milionů dolarů ročně.
Horečkou dengue ročně na celém světě onemocní zhruba 50 až 100 milionů lidí. Počty nakažených rostou hlavně v posledních 50 letech.
Pacientů zemře jen pět ze sta tisíc. Postižení jsou ale odkázáni na pomoc druhých. Socioekonomické škody jsou proto značné.
Stav nemocného přibližuje Paul Reiter z Pasteurova ústavu v Paříži, který je odborník na dengue a sám jí také onemocněl: "Dengue je horší než malárie. Je nesmírně bolestivá. Krvácel jsem do oka, přišel jsem o všechny vlasy a měl jsem hroznou depresi. A nemocný jsem byl tři měsíce."
Léky nejsou. Léčba spočívá především v doplňování tekutiny. Nemoc je virového původu a antibiotika jsou tedy neúčinná. Neexistuje ani vakcína.
Situace se mění pomalu. Paul Reiter tvrdí, že vakcína se objeví v praxi nejprve za pět až deset let. Zatím probíhají zkoušky několika kandidátských látek, ale ani jedna ještě nebyla schválena.
Moskytiéry také nepomohou. Komáři šíří nemoc především přes den, kdy lidé nemohou zůstat na lůžku. Nejúčinnější jsou tedy pravidelné postřiky a snižování počtu vodních ploch, kde se komáři rozmnožují.



Témata: Virus


Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.