Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Globální oteplování v jediném grafu: opravdu za to mohou lidé

aktualizováno  0:28
Co se největší měrou podílí na stoupající globální teplotě? Nejsou to ani změny na Slunci, ani odlesňování, dokonce ani vulkány. Podle dostupných dat, modelů a propočtů jsou to lidé a jejich vysoká produkce skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.

Témata jako globální oteplování mohou být velmi výbušná a kontroverzní. Zvláště proto, že naše každodenní pozorování nám pro jejich posouzení není příliš platné. Příznačné je, že naše akutální pocit horka nebo zimy má vliv na to, co si myslíme o existenci globálního oteplování - přitom právě tyto výkyvy nemají s globálním oteplováním obvykle nic společného. Naše pocity zkrátka v tomto případě nejsou hodnověrným a dlouhodobým měřítkem.

Zprávy o globálním oteplování

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vydává od roku 1990 podrobné zprávy o globálním oteplování.

Podívejte se, jak se za 25 let změnil jazyk a závěry.

Proto je dobré oprostit se od dojmů a spolehnout se v těchto neintuitivních záležitostech na exaktní data a statistickou analýzu. Problém těchto mocných nástrojů je však v jejich složitosti. Mnohem lépe se vysvětluje příběh než souvislosti dat v čase (podívejte se například, proč korelace není kauzalita).

Pěknou ukázkou důkladné statistické analýzy a srozumitelné prezentace. Ptali jste se někdy, nakolik je globální klima ovlivněno různými jednotlivými vlivy? A jak jsou tyto vlivy různě silné? Pak oceníte přehledné grafy, které přesvědčivě ukazují dominantní vliv skleníkových plynů.

Součet všech vlivů na globální teplotu - animovaný graf (Bloomberg)

Součet všech vlivů na globální teplotu - animovaný graf (Bloomberg)

Co způsobuje globální vzestup teploty?

Informace a grafy

Novináři a analytici z Bloombergu si dali práci a v interaktivní infografice Co skutečně otepluje svět?“ srovnali 61 různých modelů předpovídajících efekt přírodních fenoménů i lidských činností na globální teplotu. Připomeňme, že spíše než aktuální teplotou se klimatologové v tomto případě zabývají odchylkami průměrné roční teploty (více v práci NASA nebo v našem předchozím článku).

Jsou různé teorie týkající se toho, co skutečně způsobuje „mírný“, ale jednoznačně měřitelný nárůst teploty, který sledujeme posledních sto let:

Změna rotace Země? Země se točí kolem své osy tak trochu nepravidelně, což nejenže způsobuje vrásky programátorům a astronomům, ale má to vliv i na průměrnou globální teplotu. Ovšem velmi malý až zanedbatelný.

Změny na Slunci? Sluneční aktivita rovněž není konstantní, ale ani zde významný zdroj globálního oteplování nenajdeme. Modely ukazují, že vliv na globální teplotu je nepatrný.

Vulkanická činnost? Kupodivu je vulkanická činnost jedna z věcí, které Zemi naopak mírně ochlazují, a to díky síranům uvolněným do atmosféry. Sopečná činnost rozhodně oteplení nevysvětlí.

Tyto přirozené faktory tedy rozhodně nedokážou podle modelů Goddardava institutu pro vesmírná studia vysvětlit globální změnu teploty.

Současný vývoj teplot se podle modelů nedá vysvětlit pouze přirozenými vlivy.

Současný vývoj teplot se podle modelů nedá vysvětlit pouze přirozenými vlivy.

Podívejme se nyní spolu s autory infografiky na významné činnosti lidí a jak ovlivňují globální teplotu.

Odlesňování (deforestace)? Kácení lesů, jakkoli jinak rozhodně není ukázkou ekologického aktivismu, paradoxně přispělo k (byť nepatrnému) ochlazení. Tmavé lesy totiž pohlcují více slunečního tepla než „louky a pustiny“, které naopak sluneční paprsky odrážejí zpět mimo naši atmosféru. Ale vliv je velmi malý.

Ozonová díra? Přestože oslabení ozonové vrstvy může mít vliv na dopadající UV záření, celkově je to problém spíše kvůli nebezpečnému opalování než kvůli globální teplotě. Tu ozon ovlivňuje málo.

Emise? Opět má jinak ekologicky nežádoucí aktivita paradoxně ochlazující vliv na globální klima. Ale také způsobuje kyselé deště, takže výhra to není (někteří vědci ovšem plánují využít síru k ochlazení Země, viz náš předchozí článek).

Všechny lidmi způsobené vlivy na globální teplotu pohromadě.

Všechny lidmi způsobené vlivy na globální teplotu pohromadě.

Ne, jsou to opravdu skleníkové plyny,“ uzavírají autoři a dokládají to grafem, který ukazuje modelové předpovědi. Produkce oxidu uhličitého zajistila, že je dnes jeho obsah v atmosféře o 40 % větší v porovnání s érou předprůmyslovou (rok 1750).

Z grafu je evidentní, že jsou to právě skleníkové plyny (zelená linka), které táhnou teplotu nahoru.

Z grafu je evidentní, že jsou to právě skleníkové plyny (zelená linka), které táhnou teplotu nahoru.

Při součtu všech těchto modelů zároveň vidíme, že jejich popisný potenciál je rozhodně vysoký. Pro zájemce jsou tyto modely dostupné na stránkách CMIP5.

Graf můžete otevřít v samostatném dokumentu interaktivně nebo staticky.

Předpovědi z roku 1990

Předpovědi z roku 1990

Při každé analýze se samozřejmě musíme ptát, jak byla data získána. Hlavní připomínkou by zde mohl být fakt, že vlivy jednotlivých fenoménů jsou posuzovány podle modelů, nikoli podle (v praxi neoddělitelného) reálného měření. V tomto případě se ovšem modely jeví jako spolehlivé, což dokazuje jejich prediktivní síla z minulých let.

V letech 1400 - 1900 jsme tu měli tzv. malou dobu ledovou. Znamená to tedy, že oteplování někdo „svádí“ právě na dlouhodobé klimatické změny. Dlouhodobé změny (trvající tisíce až miliony let) jsou ovšem odlišné od rapidních změn (v řádu desítek a stovek let), které byly v minulosti důsledkem například sopečné činnosti, v současnosti pak lidské činnosti od dob průmyslové revoluce (více o dlouhodobých vs krátkodobých změnách). Jinými slovy, to, že se i v minulosti měnila teplota, neznamená, že ta současná změna není způsobena lidskou činností. Grafy výše ukazují, že teplotní modely umí brát v potaz různé vlivy - a tím největším vlivem posledních desítek let jsou právě skleníkové plyny (především oxid uhličitý a metan).

Vizualizace globálního oteplování od NASA:

Aktualizace: Do článku jsme doplinili video vysvětlující grafy a modely.

Autor:




Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.