Prasata se zdvojeným genem MSTN v čínské laboratoři | foto: Xi-jun Yin/Nature

Genetickou úpravou vzniklo supersvalnaté prase. Na talíř zatím nemíří

  • 253
Téměř dvakrát více masa na jediném zvířeti má dávat prase s úpravou jediného genu ovlivňujícího tvorbu svalů. Autoři doufají, že bude prvním modifikovaným zvířetem schváleným pro lidskou konzumaci. Rozhodně už ukázkou využití nové generace metod změny DNA, které dnes získávají na oblibě a významu.

Pokud nemáte rádi tučné vepřové, mohla by to být zpráva právě pro vás: vědci genetickou úpravou vytvořili prase, které má na těle zhruba dvakrát více svalové hmoty (a tedy libového masa) než běžní vepři a samozřejmě také podstatně méně tuku. U vzniku tohoto zvířete stáli vědci z Číny a Jižní Koreje, tedy zemí, kde je přístup ke genetickým technologiím jiný než u nás.

Takzvané „dvojitě osvalené“ (terminus technicus) zvíře má v těle změněný jeden jediný gen. Jde o gen MSTN, podle kterého se vytváří bílkovina myostatin, regulující (zřejmě mimo jiného) i tvorbu svalů. Obvykle slouží jako brzda proti přehnanému svalovému růstu, ale u prasat se vyskytuje upravený tak, že bílkovina v této roli není účinná. Zřejmě i pro takové případy máme v buňkách pro jistotu od každého genu po dvou kopiích - jedna „dobrá“ může do značné míry zaskočit i za tu „špatnou“. Ale u těchto zvířat jsou „špatné“ obě kopie, a tak jim svaly dorůstají do zcela absurdních rozměrů.

Supersvalnaté prase ovšem není žádný biologický unikát. Stejná mutace genu MSTN se objevuje se stejným důsledkem i u jiných zvířat. Existují například plemena psů (whippet) či skotu, kde se běžně objevuje v důsledku dlouholetého křížení jedinců s vysoce vyvinutou svalovinou. „Osvalení“ whippeti například mají výhodu v běžeckých závodech (tedy až na ty, kteří jsou osvalení až moc), skot s touto mutací zase dává více masa.

Dvojitě osvalený býk plemene Belgian Blue, které bylo do tohoto extrému vyšlechtěno jen běžným křížením a dlouhodobou selekcí.

Platí ovšem, že někdy (ne vždy) jsou zvířata s touto mutací méně zdravá než jejich běžní příbuzní. A je tomu tak i u těchto prasat. Selata jsou větší než obvyklá, a tak bývají potíže při vrhu. A nezůstalo jen u toho: jen 13 z 32 zvířat se dožilo věku osmi měsíců. Dnes žijí jen dvě a pouze jedno z nich je zcela zdravé, řekl jeden z autorů prací na „superpraseti“ Xi-jun Yin z univerzity v čínském městě Yanji časopisu Nature. Může to být i důsledek editace genomu, a i proto vědci chtějí vyzkoušet i jiné metody se stejným účinkem. Pro vytvoření prvních prasat použili starší metodu známou jako TALEN, ale dále chtějí pracovat s novější CRISPR/Cas9.

Proto vědci spíše plánují, že by se zemědělcům mohlo prodávat sperma těchto zvířat k oplodnění běžných chovných samic. Výsledkem by bylo prase jen s jednou kopií genu MSTN, které by bylo tak na půli cesty. Bylo by sice méně svalnaté, ale zároveň snad bez zdravotních problémů.

Stejného výsledku by tedy mělo být možné dosáhnout křížením také u prasat, ale trvalo by to zřejmě desítky let a bylo by to drahé. Autoři místo toho použili metodu „editace“ genů. Do DNA zvířete nevnesli nic nového, jen ji mírně upravili. V případě prasete jde o malé zkrácení jednoho z několika desítek tisíc genů, které zvíře má.

Jde o metody, které výrazně zrychlují a zefektivňují genetické úpravy, a v současnosti jsou velmi v laboratořích široce zkoumané a využívané i proto, že starší metody genetické manipulace mají u veřejnosti tak špatný zvuk. I autoři dvakrát osvaleného prasete doufají, že úřady budou posuzovat jejich výtvor méně přísně než běžné geneticky modifikované (GM) organismy, které dostaly od vědců nové geny navíc, a jejich prase se stane prvním zvířetem s geny upravenými cíleným lidským zásahem, které bude schváleno ke konzumaci. Ale zatím jde jen o naději, regulátor se schvalováním zvířete do praxe ještě nezabýval. Vědci o své práci dokonce ještě ani nevydali odborný článek, a víme o něm díky zpravodajství časopisu Nature.

Editací vpřed!

Právě pro relativní jednoduchost (a také přesnost) metod genetické editace se jim dnes věnuje velká pozornost. Letos byly například právě v jedné čínské laboratoři poprvé použity k úpravě DNA lidských embryí. Šlo sice jen o špatně se vyvíjející zárodky se závažnými genetickými vadami, které vznikají pravidelně při umělém oplodnění, ale i tak to je významný krok.

Výsledky experimentu byly rozporuplné (změny neproběhly u všech embryí správně), ale pokus proběhl koneckonců právě proto, aby se zjistilo, jaké budou výsledky, kde by mohly být technické problémy atp. Pokrok v této oblasti je poměrně rychlý (a třeba špatně nastavenou evropskou legislativu nové metody editace rychle předběhly). Minimálně část vědců odhaduje, že by v dohledné době mohly dozrát tak, aby se daly používat třeba k odstraňování některých vrozených genetických vad u člověka.

Whippet s dvěma kopiemi „špatnými“ kopiemi genu pro tvorbu myostatinu ve srovnání s běžným zvířetem tohoto druhu.

Ale to poměrně výrazně předbíháme, protože použití u lidí z mnoha důvodů není na spadnutí a případný vývoj a především ověřování určitě zabere určitě více než deset let, i kdyby se na tom začalo pracovat hned teď. Jinde je ovšem situace jiná a editace genů může výrazně ovlivnit třeba zemědělství, farmacii a zatím nepřímo (díky novým možnostem ve výzkumu) i medicínu.

V některých oblastech bude aplikace velmi přímočará, například nikoho netrápí, kolik léků se vyrábí v GM bakteriích. Jinde může být mnohem komplikovanější, třeba v zemědělství. Konzumenti v některých částech světa mají proti současným technikám modifikací značný odpor, byť téměř po celém světě podle průzkumů platí, že jim většina rozumí jen velmi málo. Vzhledem ke složitosti celé problematiky není nepravděpodobné, že editace a modifikace v očích laiků splynou.

Pokud se tak stane, dá se čekat, že využití technologií bude znovu omezeno geograficky, jako je tomu v případě „tradičních“ GM technologií. V takovém případě mají prasečí svalovci mnohem větší šanci uspět v USA či východní Asii než třeba v EU. Tedy pokud nezačne libovější vepřové Evropanům chutnat. To by v debatě, která má obvykle do racionality daleko, mohl být pádný argument.