Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Góly hlasí fotbalovým rozhodčím speciální hodinky

aktualizováno 
Zástupci mezinárodní fotbalové federace FIFA porovnávají v Japonsku dva systémy pro kontrolu vstřelených branek. Na právě probíhajícím devátém ročníku mistrovství světa fotbalových klubů tak branky budou hlídat Jestřábí oko a GoalRef.

Technologie GoalRef hlídá vstřelené góly pomocí magnetického pole. Zprávu pak pošle bezdrátově na hodinky rozhodčího. | foto: AP

Od čtvrtka zažívají oficiální soutěžní premiéru technologie, které hlídají brankovou čáru. Každá je nasazena na jiném stadionu. V Jokohamě se v ostrém provozu testuje systém GoalRef a v Toyotě konkurenční Jestřábí oko. Oba systémy letos schválila FIFA, oficiálně však dosud použity nebyly. "Poprvé to použijeme. Testování už je u konce, vše bylo úspěšně instalováno," řekl agentuře Reuters generální sekretář FIFA Jerome Valcke.

Kamera versus magnetické pole

Oba systémy jsou postaveny na zcela odlišných technologiích. Z tenisu a kriketu známější Jestřábí oko sází na systém kamer a sledování trajektorie míče, zatímco GoalRef využívá uměle vytvořené magnetické pole.

Jedno nízkofrekvenční magnetické pole je vytvořeno v brankovišti, druhé se pak tvoří v okolí míče. Využívá se k tomu jev magnetické indukce, vyvolaný pasivním elektronickým obvodem v míči. Vzájemné působení polí kolem branky a míče je snímáno cívkami umístěnými na brance. Na základě měření a vyhodnocení změn v magnetickém poli kolem branky, lze pak stanovit, zda padl gól. Vše přitom musí být velice přesné, protože branka platí teprve poté, co míč projde celým svým objemem brankovou čáru. Systém vyvinul známý německý Fraunhoferský institut.

Naproti tomu stojí známější systém Jestřábího oka. Ten pomocí šesti až osmi kamer sleduje trajektorii míče a na základě těchto informací pak přesně vyhodnotí jeho polohu. Prostor přitom snímá rychlostí několika set snímků za sekundu. Jak složitá je to technologie, můžete z jistit z našeho článku, který popisuje jeho využití v tenisu.

Pokud technika rozhodne, že padl gól, zašle bezdrátově GoalRef tuto informaci přímo na speciální hodinky rozhodčího, které vedle textového zobrazení i zavibrují. Jestřábí oko k tomu využije operátora, který vše kontroluje.

Oba dva systémy jsou pouze pomůckou. Rozhodčí se tedy vždy může rozhodnout jinak.

Jestřábí oko bylo při fotbalu poprvé testováno letos 16. května v zápase týmů z nižší anglické soutěže. Alternativní brankový systém GoalRef byl zase v květnu použit při utkáních dánské ligy.

Pokud se nyní systémy osvědčí, budou pomáhat i na Konfederačním poháru a na mistrovství světa v roce 2014.

Dlouhá cesta techniky do fotbalu

O možném zavedení systému na hlídání brankové čáry se hovoří už řadu let, jenže prezident FIFA Sepp Blatter se novince dlouho bránil s vysvětlením, že lidský faktor je nedílnou součástí fotbalu. Argumentoval i tím, že se všude musí hrát podle stejných pravidel, což by při finanční náročnosti nové techniky nešlo.

Po předloňském mistrovství světa v Jihoafrické republice však Blatter změnil názor. Donutila ho k tomu především fatální chyba rozhodčích, kteří v utkání Anglie s Německem neuznali anglickému záložníkovi Franku Lampardovi regulérní gól, při němž se míč zpoza brankové čáry odrazil zpět do hřiště. Angličané následně z turnaje vypadli.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Google sponzoruje program, který má sám psát lokální zprávy

Google podpořil nový projekt, který má automatizovat psaní lokálního zpravodajství.  celý článek

Nové logo Instagramu
Z Instagramu mizí uživatelské účty, panika však prý není na místě

Mnoha uživatelům populární sociální sítě se v uplynulých hodinách nepodařilo přihlásit ke svému účtu, někteří byli dokonce informování o jeho zablokování z...  celý článek

Zablokované internetové tržiště Hansa, kde uživatelé prodávali nelegální zboží.
Úřady zastavily provoz největších internetových tržišť s ilegálním zbožím

Velký koordinovaný policejní zásah v několika zemích měl za následek konec dvou největších obchodních center s nelegálním zbožím na internetu.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.