Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vylepšovat hledání je jako měnit motory za letu, říká viceprezident Google

Exkluzivně aktualizováno 
Vyhledávač Google ukazuje každému jiné výsledky. Bere totiž v potaz kontext a lokalitu, ale také uživatelovu historii. Novinkou je využití vědomostní sítě, díky které chápe souvislosti mezi reálnými místy, osobami a předměty. Zda lidé mají zájem o tak chytrý vyhledávač, jsme se zeptali Amita Singhala, viceprezidenta pro vyhledávání Google.

Google Doodle

"Uživatel je u nás vždycky na prvním místě," zdůrazňuje priority Singhal. "Jestli máte pocit, že Google při vyhledávání upřednostňuje něco jiného, než to, co je dobré pro uživatele, napište mi e-mail a podívám se na to," slibuje. Označuje se za vyhledávacího nadšence (search geek) a s nadšením mluví o nových možnostech vyhledávání na mobilních telefonech nebo o vyhledávači, který rozumí skutečnému světu a který se dokáže orientovat v kruhu vašich přátel.

Amit Singhal

Amit Singhal viceprezident pro vyhledávání Google

Velkou výzvou pro Google, který je zdaleka nejpoužívanějším vyhledávačem na světě, je najít způsob, jak inovovat vyhledávací technologii a přitom nenaštvat současné spokojené uživatele.

"Je to trochu jako opravovat letadlo za letu," směje se Singhal. "Cestující sedí na sedačkách, letadlo letí, motory se točí, a vy musíte vyměnit vrtule za trysky, dodat pohodlná křesla, bezpečnější pásy a cestující si nesmí ani všimnout, že se něco děje, jen najednou poletí pohodlněji a rychleji."

Viceprezident také vysvětluje, že je velký rozdíl mezi reklamami na Google a výsledky vyhledávání: "Nikdo na světě nám nemůže dát peníze, abychom jej posunuli ve výsledcích vyhledávání byť jen o příčku výše. Tuhle hranici mezi reklamou a vyhledáváním velice striktně dodržujeme. Lidé tomu nechtějí uvěřit, ale je to tak. Jde nám o zisky, ale ne za každou cenu. Jak říkám, vyhledávání musí sloužit uživateli, jinak je k ničemu."

Pro podrobnější informace si přečtěte rozhovor v plném znění:

Počátky vyhledávání

Amit Singhal

viceprezident Google

Vývojář a specialista společnosti Google, šéf týmu zodpovědný za vyhledávací algoritmus. V Googlu je od roku 2000, za svou práci na jádru vyhledávače byl jmenován "Google Fellow".

Amit Singhal

Amit Singhal

Jak jste se dostal k práci na vyhledávači Google?
Můj odborný zájem o vyhledávače sahá až do roku 1990, tak hlubokou jsem do vyhledávačů ponořený. Moje PhD. disertace na Cornell University se zabývala vyhledáváním, poté jsem pracoval pro laboratoře AT&T. V roce 2000 mně můj blízký přítel přesvědčil, abych se připojil k týmu v Google. V listopadu 2000 jsem přišel do Googlu a říkám: podívejte, vyhledáváním se zabývám v akademické rovině posledních deset let. A stejně jako většina geeků, i já mám rád, když věci fungují, jak mají, tak, jak já chci.

Vyhledávání v té době bylo jedním z nejrychleji se vyvíjejících odvětví v informatice. Stal jsem se součástí, a později vedoucím, týmu vyvíjejícím vyhledávač Google. Postupně jsme pod mým vedením zcela přepracovali způsob, jakým vyhledávač Google pracuje, a připravili jej na růst, který ho čekal. Takže ve vyhledávání mám, dalo by se říci, 22 let zkušeností.

Jakou změnu vnímáte v těch dvou desetiletích jako největší? V roce 1990 byl web tak nepatrný, že se jej mohl jeden člověk div ne naučit nazpaměť. Dnes přibývá na web každou sekundu víc informací, než by člověk dokázal zpracovat za svůj život. Jak se tomu vyhledávače přizpůsobily?
V roce 1990 web prakticky neexistoval, respektive existoval, ale zatím mu nikdo nevěnoval pozornost. Vyhledávání se tehdy soustředilo na databáze nebo dokumenty. Dostal jsem třeba disk s několika miliony dokumentů, řekněme z ministerstva obrany, a my jsme navrhovali algoritmy, jak tyto dokumenty seřadit, indexovat a smysluplně prohledávat. Mohli jsme zohledňovat různé části dokumentu nebo různé kategorie dokumentů. Žádné další dokumenty do souboru indexovaných textů nepřibývaly.

To bylo v roce 1990. Dnes se musí vyhledávače vypořádat s neustálým přísunem nových dat a dokumentů, a to nejlépe v reálném čase. Informační exploze nabývá na síle, a Google je vynikající nástroj, jak se s touto explozí vyrovnat a reagovat na ni. V posledních dvanácti letech se nezměnilo jen množství dat, ale také techniky, kterými s těmito daty pracujeme. Vyhledávač nové generace vypadá úplně jinak, než v roce 2000.

Jaký je podle vás nejdůležitější cíl vyhledávače? Jaký je ten "ultimátní, ideální Google", ke kterému směřujete?
Pojďme se nejprve podívat na to, jak se vyhledávače vyvíjely a z čeho - to nám také ukáže, kam Google směřuje. V roce 1998 vyhledávače pracovaly na bází klíčových slov. Když jste hledali "IBM", vyhledávač našel všechny dokumenty, kde se vyskytovala přesně tato tři písmena pohromadě. Vyhledávač neměl "ponětí" o tom, že jde o International Business Machines. Nevěděl, že je to "Big Blue" (pozn. red. – Big Blue je častá přezdívka pro společnost IBM).

Jedna z prvních věcí, kterou jsem prosadil po nástupu do Googlu, byl posun od vyhledávání klíčových slov k vyhledávání na základě významu slov. Vyhledávač se naučil, že auto, automobil a vůz je to samé, tedy pokud není slovo vůz použito ve významu vagónu. V podstatě jde o úplně základní pochopení jazyka, takové, které si lidé osvojí na základní škole. S trochou nadsázky se dá říct, že jsme vyhledávač Googlu posunuli na jazykové schopnosti náctiletého žáka.

"Od vyhledávání klíčových slov jsme se přesunuli k vyhledávání významu, poté odhadování záměru a teď pracujeme na porozumění a skutečné znalosti vyhledávače."

Před šesti lety jsme se tedy přesunuli do fáze, kdy vyhledávač jistým způsobem chápe význam slov, a začali jsme pracovat na vyhledávači, který chápe uživatelův záměr. Když někdo v USA hledá "Czech Republic", víme, že s největší pravděpodobností hledá mapu, kde Česká republika je, zajímá ho, jak vypadají fotografie a videa Prahy, možná i to, jak se tam dostat. Takže jsme začali odhadovat uživatelův záměr a kromě relevantních dokumentů mu vyhledávač nabídl i související multimédia: mapy, fotky, videa apod. Tuto fázi jsme nazvali "Universal Search".

A kam dál? Naše snahy se teď upírají k tomu, aby vyhledávač Google mnohem více věděl (knowledgeable search). Vyhledávač by neměl nabídnout jen útržky a střípky informací, ze kterých si čtenář poskládá představu o odpovědi. Vyhledávač by měl pochopit otázku, pochopit vazby mezi objekty a zdroji informací, vztah mezi reálnými lidmi, věcmi, místy… Pro lidi je Praha přece město, ale pro vyhledávač to bylo jen slovo.

Mluvíme tedy už o sémantickém vyhledávání?
Přesně tak. Ale slovo "sémantický" je na můj vkus používáno až příliš často. Je potřeba říci, že vědci zatím nevědí, jak lidský mozek pracuje s informacemi a jak chápe význam slov a řeči. Na počítači ale můžeme tyto procesy úspěšně modelovat a simulovat. Na základě našich předpokladů o lidském porozumění můžeme simulovat podobné porozumění v počítači.

U Google teď ale děláme něco trochu jiného. Pracujeme na systematické infrastruktuře vědomostí, tzv. "Knowledge Graph". Jde o velkou, propojenou síť skutečných věcí, nikoli abstraktních textových řetězců (pozn.red. V angličtině jde o pěkně znějící slogan: things, not strings). V této síti máme reálné objekty a především vazby mezi těmito objekty. Věříme, že právě tak nějak i lidské mozek chápe svět a řeč.

V síti Knowledge Graph tedy máme Prahu jako objekt typu město a Českou republiku jako objekt typu stát. A mezi nimi je místopisná vazba: Praha leží v České republice. Město může mít nějaké vlastnosti, třeba počet obyvatel nebo rozlohu. Na objekt Praha pak mohou být místopisně vázány další objekty nebo lidé. Tato síť informací mapuje významové vazby mezi objekty.

Knowledge Graph v praxi - místo jménem Hluboká

Knowledge Graph v praxi - místo jménem Hluboká

Dalo by se to přirovnat k obrovské myšlenkové mapě…
A v tom je právě ta krása. Celá ta síť je sice neuvěřitelně komplexní, ale to uživatele nemusí zatěžovat. Všechny ty informace se projeví jen tehdy, když jsou relevantní, když jsou potřeba. Vyhledávače budou moci uživatele mnohem, mnohem lépe pochopit, budou "vědět", na co se ptá a jaký je vztah mezi jednotlivými objekty, které s dotazem souvisejí.

Knowledge Graph v praxi - osoba: Václav Havel

Knowledge Graph v praxi - osoba: Václav Havel

To zní samozřejmě dobře. Na druhou stranu, musím říci, že často nechci žádný "chytrý vyhledávač", chci nástroj, který funguje tak, jak jsem zvyklý. Nebojíte se, že se snažíte o to, aby byl vyhledávač chytřejší, než je některým lidem příjemné?
I to samozřejmě musíme brát v potaz. Ale tohle je běh na dlouhou trať. Je to jasný cíl společnosti Google, v souladu s naší misí, ale bude trvat roky, než bude takovéto hledání plně funkční. Google vždycky nabízel ten samý vyhledávač, jako včera, jen o trošku lepší, než byl včera. Každý den se vyhledávač trochu vyvinul a zlepšil, a uživatelé si této postupné změny ani nevšimnou.

Vzpomeňme si na vyhledávače před deseti lety. Je to obrovský rozdíl, ale přitom oba tyto vyhledávače (Google z roku 2002 a Google z roku 2012) používají stejní lidé. Pro nás to znamená, že všechny změny musí být intuitivní, srozumitelné a nějakým způsobem užitečné pro uživatele.

"Zlepšovat vyhledávač je jako vyměňovat motory letícího letadla..."

Často přirovnávám svou práci k opravování letadla za letu. Máte motory, které se nesmí přestat točit, máte sedačky, na kterých sedí lidé, máte okna, která musejí stále těsnit. A zatímco cestující si ani nevšimnou, že se něco změnilo, sedí najednou v rychlejším letadle, v pohodlnějších sedačkách a mají lepší výhled. A to je to, o co se snažíme. Universal Search obohatil výsledky, aniž by nějak změnil způsob ovládání vyhledávače. Byla to přirozená změna, uživatelé zkrátka mezi výsledky našli kromě obvyklých odkazů i další věci, které se jim hodily.

Personalizace výsledků

Pět fází vyhledávače Google

Vyhledávání učinilo od roku 1990 obrovský pokrok. Právě tak ale narůstá i množství dat, se kterými se vyhledávače musejí vypořádat v reálném čase. Amit Singhal se vyhledávání věnuje už 22 let a provedl nás historií vyhledávání obecně, konkrétně pak jednotlivými fázemi vyhledávače Google:

  1. vyhledávání klíčových slov - vyhledávač v této fázi analyzoval jen zadaná klíčová slova a jejich pozici na stránce (případně odkazy mezi stránkami)
  2. vyhledávání významů - vyhledávač se naučil slučovat synonyma a pustil se do boje s vícevýznamovými slovy
  3. vyhledávání podle úmyslu uživatele - vyhledávač začal aktivně nabízet přídavné informace (obrázky, mapy, videa, zprávy) podle odhadu toho, co by se uživateli nejlépe hodilo při zodpovězení jeho dotazu (Universal Search)
  4. personalizované a kontextové vyhledávání - vyhledávač ví, kdo jste, kdo jsou vaši přátelé (personalizace), a také kde se nacházíte nebo jakou řečí mluvíte (kontext) a podle toho přizpůsobí výsledky na míru
  5. vědomostní vyhledávání - v současné době Google pracuje na Knowledge Graph, propojené síti informací o reálných předmětech a jejich reálných vazbách, a dokáže tak porozumět souvislostem

To je pěkná metafora. Zkusím ji použít v téhle otázce. Řekněme, že cestující letí tímhle letadlem Google a vaši inženýři opravují sedačky, okna, motory… A najednou si cestující uvědomí, že jsou v úplně jiném letadle, než ostatní, kteří ještě předtím seděli vedle nich. Výsledky vyhledávání, které vidím já, jsou už přece jiné od toho, co vidí moji kolegové, když hledají stejnou věc, nebo od toho, co uvidí někdo v Maďarsku, když zadá do Googlu přesně tatáž slova. Každý asi chápe, že to má svá pozitiva - výsledky jsou relevantnější a osobnější, a tak dále. Mám ale pocit, že se někdo najednou může vylekat, že se najednou ocitli v úplně jiném letadle, než do kterého nastoupili, nebojíte se toho?
Já bych neřekl, že se najednou uživatelé ocitli v jiných letadlech, když tedy navážu na tu metaforu. Spíš se uživatelům přizpůsobily opěrky, a některým se místo odkládacích tácků pro praváky objevily tácky pro leváky. Personalizace, tak, jak ji děláme my, přináší mnohem relevantnější výsledky.

Lidé by měli pochopit dvě věci. Zaprvé, Google teď klade důraz na kontext. Jakou řečí hovoříte, kde se nacházíte atd. Kdybyste teď hledal "pizza" a Google vám našel nejlepší pizzerii, třeba v New Yorku nebo na Sicílii, je vám to nejspíš k ničemu. Jako Čechovi vám takový výsledek nepomůže k tomu, abyste si objednal pizzu. Jsme pyšní na to, že Google nabízí po celém světě ty lokálně nejrelevantnější výsledky.

Druhá věc, tedy personalizace, je něco úplně jiného, i když to lidé často házejí do jednoho pytle s kontextem. Personalizace hraje důležitou roli ve vyhledávání, ale Google si dává pozor, aby to s personalizací nepřehnal, aby výsledky vyhledávání byly tou personalizací jen "okořeněny". Kdybychom lidem dali jen ty výsledky, které už znají, nijak bychom nepřispěli k jejich obohacení, nedali bychom jim alternativní pohled na věc. Proto osobně dávám pozor na to, abychom vyhledávání nezkazili, ale aby naše vyhledávání pomáhalo světu. Každý výsledek vyhledávání proto dá lidem nejen to, co už vědí, že chtějí, ale také alternativní a globální pohled. A samozřejmě, stačí jeden klik a personalizované výsledky zmizí, pokud chcete. Personalizované výsledky jsme testovali poměrně dlouho, a zpětná vazba byla celkově pozitivní.

Já jsem tedy četl i celkem kritické ohlasy na personalizované vyhledávání, zvláště bezprostředně poté, co jste vyhledávání Google + You spustili. Myslím si, že to byla poslední kapka, a lidé se najednou lekli, jak moc se vyhledávač Google změnil, najednou si všimli všech těch lokalizovaných a kontextových výsledků, vyhledávání v historii, ve videích… Nemyslíte si, že Google uživatelům nedostatečně vysvětlil, jak vyhledávání mění a proč?
Podle mého jsme naše vyhledávání vylepšili logickým způsobem. Vycházíme z toho, že uživatel by neměl být nucen přemýšlet, co že to vlastně hledá. Neměl by se rozmýšlet, zda chce prohledávat web obrázků, web videí, web stránek nebo web zpráv. Je jenom jeden web, a vyhledávač by v něm měl umět vyhledávat.

A Universal Search to splnil, ale neobsahoval podstatnou část webu, a to tu osobní, tu, která se týká jenom vás. Fotky, které s vámi sdílela rodina, odkazy, které jste doporučil kolegovi, restaurace, ve které byl váš kamarád. Jsou to výsledky, na kterých vám záleží. Takže rozšířit vyhledávání o osobní výsledky je logický krok.

Uznáváme ale, že to byla velká změna, a protože Google je ohromný vyhledávač, taková změna se setkala s velkou odezvou. S tím počítáme. Za sebe ale můžu říci, že uživatelé, kteří si Google s personalizovaným vyhledáváním vyzkoušejí, reagují v 80 – 90 % pozitivně. Změnu jsme testovali interně i na uživatelích. Přijetí je většinou pozitivní.

"Jsme přece Google. Spustíme projekt, posloucháme reakce a zlepšujeme se."

A těch 20 % negativních reakcí? Jsme přece Google. Spustíme projekt, posloucháme, zlepšujeme se. Souhlasím, že jsme mohli lépe vysvětlit, v čem změna spočívá, celkově ale považuji reakci za pozitivní, a negativní reakce nám pomáhá nové vyhledávání zlepšovat. V Googlu nás takovýto vývoj baví. Skutečný rozvoj je možný jen tehdy, když se nebojíte dělat významné změny. Kdybyste chtěli všechno vyladit k dokonalosti ještě před spuštěním, nikdy nespustíte nic inovativního.

Personalizované výsledky mi připomněly, že podobně osobní výsledky mi Google vracel už v roce 2005, když do vyhledávání zařazoval výsledky z lokálního vyhledávání Google Desktop. Ale Google Desktop už jste zrušili. Tato funkce mi u Googlu chybí, a předpokládám, že vám, jakožto fanouškovi do vyhledávání, taky. Ale možná Google předpokládá, že to, co mám u sebe na disku, už není tak relevantní, že všechny důležité dokumenty jsou na webu nebo na mém cloudovém úložišti?
Vynikající úvaha. Přesně tak. On-line úložiště budou hrát stále důležitější roli. A nejen cloud, ale také vztahy mezi lidmi. Desktop Search nemohl vztahy mezi lidmi zohlednit. Všichni teď pracují na více zařízeních, především na domácím počítači, pracovním počítači a mobilním telefonu.

Na jednom desktopu, na jednom počítači už zkrátka nezáleží. Nové vyhledávání nabídne všechny informace, které vám patří, a to mnohem inteligentněji, než jsme to dokázali dřív. Předtím jsme nevěděli, jak důležité pro vás osobní informace jsou, teď to budeme vědět.

Jak už jsem řekl, personalizace je jako koření vyhledávání. Když to s kořením přeženete, jídlo je zkažené. Když si personalizaci zapnete a vypnete, uvidíte, že ta změna není úplná, ale jen částečná.

Vím ale, že lidé, kteří Google nepoužívají tak často, nebo zkrátka nejsou pokročilými uživateli počítače, vůbec nevědí, že výsledky jsou pro každého jiné. Nedávno mi někdo volal, a místo odkazu mi jen řekli, je to ta první stránka na Googlu na to a to slovo. A já jsem musel vysvětlit, že je to jako říct mi, abych si v telefonním seznamu nalistoval stranu 500. Každé město má jiný telefonní seznam.
Souhlasím, že ne každý o této funkci ví. Jde každopádně o to, že nové funkce musejí přinášet přidanou hodnotu pro uživatele.

Amit Singhal

Amit Singhal

Pověry ohledně Google

Překvapí vás někdy nějaké chybné předpoklady nebo pověry týkající se vyhledávání Google? Předpokládám, že často musíte odpovídat na nepoučené otázky…
Asi nejčastěji se lidé pletou v tom, že si myslí, že reklamy mají vliv na to, jak vysoko jsou firmy v přirozených výsledcích vyhledávání. A to je naprostý nesmysl.

"Záleží nám na zisku, ale ne za cenu zrady na uživatelích."

Zobrazované reklamy jsou zcela odděleny od přirozených výsledků vyhledávání (organic search) a nikdo si u Googlu nemůže koupit pozici v přirozených výsledcích hledání. Možná je těžké uvěřit, že komerční společnost dokáže zachovat tak přísné pravidlo, takovou integritu, ale je to tak. Google je zkrátka trochu jiná společnost. Ano, i Google má rád zisky, ale ne za cenu porušení naší integrity, za cenu zrady uživatele.

Ptají se vás lidé, jestli byste mohl jejich stránku popošoupnout ve vyhledávání o trošku výše?
Lidé se ptají na všechno možné. Třeba se mě ptají, co je s jejich stránkou v nepořádku, proč není na prvním místě. Tak to samozřejmě nefunguje.

Ale samozřejmě jsou způsoby, jak může provozovatel své stránce pomoci. Může odstranit různé potíže, kvůli kterým je na vyhledávání penalizována, třeba urychlit její nahrávání.
Faktorů, podle kterých probíhá řazení výsledků vyhledávání, je mnoho, zjednodušeně lze říct, že všechno optimalizujeme pro co nejlepší uživatelský zážitek (user experience). Je jasné, že uživatelé nemají rádi pomalé stránky. Pokud je podobná informace na rychlejší stránce, je jasné, že pro uživatele je to přínos. Všechno optimalizujeme pro lidi. Málokdo chápe, jak důležité to pro nás je. Uživatel je na prvním místě. Ať už je ten uživatel kdekoli na světě, chceme mu přinést ty nejlepší výsledky vyhledávání právě pro něj. Pokud to neděláme, napište mi mail, protože na tomhle mi opravdu záleží.

I relativně jednoduché prográmky mohou své tvůrce překvapit komplexními výsledky, komplexním chováním. Předpokládám, že tak složitý a komplexní systém, jako je Google, vás často něčím překvapí. Kdy jste si naposledy říkal: jak je to možné, že to Google ví?
To je dobrá otázka. Na vývoji vyhledávače pracuji nejdéle, a jsem autorem současného vyhledávacího algoritmu, ale i tak jsem často překvapen. "Jak jsme tohle jen dokázali?" říkám si často. Naposledy se mi to stalo, když jsem šel na baseball. A hráli tam písničku, kterou jsem slyšel poprvé a neznal jsem ji. Jediné, co jsem z ní pochytil, bylo "ou ou ou ou". A mobil mi přes Google našel tu písničku od Zombie Nation. Nechápal jsem, podle čeho. "To opravdu dokážeme?" říkal jsem si nadšeně.

Nástup mobilních telefonů podtrhl důležitost dobrého vyhledávače. Na malé obrazovce mobilu nemůžu listovat deseti nebo dvaceti výsledky, potřebuji, aby první tři nabídly to, co hledám.
To je přesně to, o co se snažíme. Ať už jdete na web přes mobil nebo počítač, Google vám musí být připraven pomoci. Dalo by se říci, že na příchod mobilních telefonů na web jsme se připravili takřka nevědomky, prostě tím, že jsme vždycky byli posedlí relevancí. Na mobilu tu relevanci konečně oceníte.

"Mobilní telefony znamenají novou příležitost, druhý příchod vyhledávače Google. To, co děláme už deset let, na mobilech dostalo nový smysl."

Když se dívám na statistiky mobilního vyhledávání, vidím podobnou explozi, která ve webové vyhledávání nastala před deseti lety. Mobilní telefony znamenají náš druhý přístup. Jsme podle mého zdaleka nejpoužitelnější vyhledávač na mobilech, a to jen tím, že nabízíme opravdu relevantní mix výsledků, že se až nábožně zaměřujeme na uživatele. Universal Search, který nabídl uživatelům mapu, dostává na mobilu zcela nový rozměr užitečnosti. Aniž jsme si to před deseti lety uvědomovali, už tehdy jsme pracovali na mobilním vyhledávání tím, že jsme se soustředili na uživatele.

Předpokládal jsem, že Google přijde první s "vševědoucí asistentkou", ale v tomhle vás Apple předběhl. Siri sice používá Google, ale pořád patří kredit firmě Apple, která věděla, kdy a jak tuto technologii představit světu. Kdy se dočkáme asistenta od Google, který na přirozeně formulovanou otázku přirozeně odpoví?

Věříme, že mobilní vyhledávání si vyžádá svá specifika. Prvním omezením je tam už zmíněná malá obrazovka, takže výsledky musí být ještě více "k věci". Druhým omezením je způsob zadávání textu. Google umožňuje zadávání dotazů nebo textu formou diktování už dlouho. Věříme, že řeč bude v tomto ohledu důležité. Zároveň je ale důležité, aby informace, které člověk dostane, se vztahovaly přímo k němu, vyhledávač mu musí rozumět. A toto porozumění je mnohem důležitější, než forma, jakou se samotné vyhledávání bude navenek prezentovat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zablokované internetové tržiště Hansa, kde uživatelé prodávali nelegální zboží.
Úřady zastavily provoz největších internetových tržišť s ilegálním zbožím

Velký koordinovaný policejní zásah v několika zemích měl za následek konec dvou největších obchodních center s nelegálním zbožím na internetu.  celý článek

Google Street View nově umožňuje i výlet až na oběžnou dráhu Země.
Google míří do vesmíru. Na Street View můžete projít už i ISS

Služba Google Street View už pokrývá obrovské množství ulic i prostor v mnoha státech světa. Teď se dostává až na oběžnou dráhu. Nově totiž umožňuje projít se...  celý článek

Webnode.cz
Tipy na zajímavé weby: Naklikejte si zdarma webové stránky či e-shop do 5 minut

Jednoduchost a především možnost naklikat web i řemeslníkům, dědečkům, ale i maminkám na rodičovské. To jsou zbraně českého Webnode, se kterými vytváří webové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.