Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Google: Čína nás šmíruje, končíme s cenzurou

aktualizováno  11:57
Konkurenční firmy, trh, světová veřejnost a dokonce i americká diplomacie reagují na prohlášení firmy Google. Ta se po čínském útoku na schránky aktivistů rozhodla k ukončení cenzury v Číně, i kdyby to mělo znamenat odchod Googlu z této země. Čína je přitom obrovským a stále rostoucím trhem pro internetové vyhledávače.

Vyhledávač Google má na čínském trhu podle přibližně třetinový podíl, první je čínský vyhledávač Baidu | foto: ČTK/AP

Google působí na Čínském trhu od roku 2006. Pod kontroverzní podmínkou čínské vlády - některá vyhledávání musí cenzurovat podle jejích pokynů. Nyní to však vypadá, že by Google mohl tuto podmínku odmítnout. V konečném důsledku to může znamenat i jeho odchod z Číny.

Google k tomu vedou nedávné "vysoce sofistikované útoky" na účty aktivistů za lidská práva i celkový přístup, jaký Čína k vyhledávání a svobodě slova zaujímá. Trh internetového vyhledávání v Číně loni vzrostl o 39 procent a Google si zde udržuje silnou druhou příčku. Rozhodnutí je tedy významné z mnoha ekonomických i politických důvodů.

Reakce na překvapivý krok Googlu jsou předvídatelné. Stouply akcie vyhledávače Baidu, který dominuje čínskému trhu a kterému by s odchodem Google.cn prakticky zmizela konkurence. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová požaduje, aby se čínská vláda k útokům na Google vyjádřila. Internetová veřejnost i odborníci hodnotí rozhodnutí Googlu jako odvážné, pozitivní a správné. "Google odmítl hrát podle čínských pravidel, kterým se jinak firmy v Číně z obchodních důvodů bezvýhradně podřizují," poznamenává William Moss z pozice PR konzultanta v Číně.

Útoky na schránky aktivistů a rozhodnutí Googlu

Uživatelům po celém světě byla v lednu 2009 schránka Gmail lépe zabezpečena. Google zde nastavil šifrovaný protokol https jako výchozí kanál. Někteří uživatelé byli navíc požádáni o vytvoření nového hesla. Je to jen jedna z mnoha reakcí na "velmi sofistikovaný útok", kterému v prosinci čelil Google a další organizace v Číně.

Firma oznámila, že důkazy naznačují, že útoku čelily gmailové schránky čínských aktivistů. Zpětnou analýzou navíc Google zjistil, že mnohé ze schránek patřící aktivistům byly již v minulosti dost možná napadeny, ne však prostřednictvím prolomení ochran Googlu, ale skrze prolomení ochran počítače uživatelů. (Jak se bránit bezpečnostním hrozbám, čtěte v našem článku česky nebo u Google anglicky)

Při vyšetřování útoků se bezpečnostnímu týmu Google údajně podařilo napadnout jeden ze serverů, který se na útocích podílel. Tak zjistili nejen povahu útoků, ale i jména asi tří desítek dalších firem, na které byly útoky zaměřeny. "Tyto firmy právě kontaktujeme a diskutujeme postup jak s nimi, tak s příslušnými americkými institucemi," podotkl David Drummond na oficiálním blogu Google.

"O útocích takto dopodrobna informujeme nejen kvůli tomu, že jsou svázány s bezpečností a souvisejí s lidskými právy," píše Google, "ale také proto, že se dotýká globální debaty o svobodě slova. V době, kdy jsme v lednu roku 2006 spustili vyhledávač v Číně a souhlasili s cenzurováním některých výsledků, prohlásili jsme, že (...) pokud nebudeme moci Číňanům zajistit přístupnější a otevřenější internet, nebudeme váhat s přehodnocením našich postojů."

Nechceme pokračovat v cenzurování výsledků vyhledávání. Pokud to bude znamenat odchod z Číny, budiž.

(Google, 12. leden 2009)

Na základě těchto útoků a případů státního dohledu (surveillance) se Google rozhodl: "Už nejsme nadále ochotní cenzurovat výsledky na Google.cn. V následujících týdnech budeme s čínskou vládou diskutovat o podmínkách, za kterých bychom mohli naše výsledky poskytovat nefiltrované." Google si je vědom případných následků: "Víme, že to může znamenat konec Google.cn, a případně i zavření našich kanceláří v Číně," ačkoli zdůrazňuje, že se uživatelé nemusejí bát ztráty dat, která (např. v Google Docs) mají.

Google v Číně

Cesta vyhledávače Google na čínský trh byla dlouhá a složitá. Připomínáme nejdůležitější data a milníky.

2000 - Google.com nabízí čínskou jazykovou mutaci úvodní stránky

2002 - Přístup na Google.com je v Číně dočasně omezen

2005 - Google najal jako šéfa své čínské pobočky bývalého managera čínského Microsoftu (Lee Kai Fu) a obě firmy se o něj soudí, nakonec dojde k mimosoudnímu vyrovnání.

2006 - V lednu se spouští Google.cn. Některé výsledky vyhledávání jsou cenzurované, Google sklízí kritiku po celém světě. Bránil se tím, že i tak poskytuje čínským uživatelům kvalitní služby: "Udělali jsme si analýzu, ze které vyplynulo, že i přes cenzuru se k lidem dostane enormní množství informací," řekl k tomu třeba Vinton Cerf.

2008 - V rámci souboje s Baidu.com nabídl Google v Číně službu umožňující stahovat zdarma hudbu.

2009 - V březnu blokuje Čína videoserver YouTube.com. V červnu pak čínská vláda nařkla Google z šíření obscénního obsahu.

2010 - Google v lednu oznámil, že nehodlá nadále spolupracovat na cenzurování výsledků vyhledávání.

(zdroj: Wikipedia, Reuters, Google, Technet)

Bude mít Google následovníky?

Zatím není jasné, jak jednání Googlu s čínskou vládou dopadnou, nicméně už nyní se objevují spekulace o tom, že by Google mohl odstartovat větší vlnu firem, které by se požadavkům čínské vlády postavily na odpor. Electronic Frontier Foundation, nezisková organizace mj. kritizující nesvobodu komunikačních technologií, Googlu tleská a vyzývá další firmy působící v Číně, aby jej následovaly.

To ale není vůbec jisté. Analytici míní, že boj proti čínské cenzuře přinese Googlu významné body u internetové veřejnosti. "Pokud se Google skutečně z Číny stáhne, chtěl bych věřit tomu, že to dá i ostatním firmám odvahu postavit se cenzuře," píše analytik Dan Olds. Ať to stojí, co to stojí, chtělo by se dodat. Jenže v některých případech by to mohlo stát více, než v případě Googlu, který v Číně má sice extrémně nadějný, ale stále relativně nevelký trh.

Ale očekávat podobný krok od Microsoftu nemusí být až tak jednoduché. Microsoft zatím událost komentoval velmi stručně: "Nemáme žádné ukazatele toho, že by některá z mailových schránek Microsoftu byla útokem narušena," napsal mluvčí Microsoftu.

Yahoo se ve svém vyjádření postavilo na stranu svého rivala. Yahoo sice již v Číně kanceláře nemá, nicméně vlastní významný podíl v Alibaba Group, která jejich původní kanceláře v roce 2005 koupila.

Google začal dohánět Baidu

Paradoxně právě ve chvíli, kdy Google oznámil možné stažení se z Číny, vyšly výsledky výzkumu od Analysys International. Podle ČTK, která z nich cituje, trh internetového vyhledávání v Číně v roce 2009 vzrostl o 38,8 procenta na zhruba 7,15 miliardy jüanů (asi 1,05 miliardy USD; 19 miliard Kč). Průzkum ukázal, že podíl vyhledávače Baidu loni dosáhl 60,9 procenta, Google měl kolem 31,8 procenta. Zbytek připadá většinou na menší regionální weby s mizivým vlivem. V posledních měsících si ale Google podle statistic StatCounter.com výrazně polepšil.

Rozhodnutí Googlu o eventuálním stažení tak pravděpodobně není "zhrzeným gestem poraženého, který nedokázal na čínském trhu uspět". Odhady mluví o 600 milionech dolarů ztráty. O tolik by podle J. P. Morgan firma přišla, kdyby se z Číny stáhla nebo byla vykázána. Těžilo by z toho pochopitelně Baidu.com.

Jiné údaje však hovoří o poklesu v listopadu 2009. Podle statistik ComScore citovaných CNet.com se měl podíl Googlu na čínském trhu vyhledávačů (co se finančního podílu týče) propadnout až k 14,1 procenta.

Odchod z Číny by byl pro Google každopádně finančně bolestivý. Wall Street Journal odhaduje, že odchod z Číny by pro Google znamenal dvouprocentní ztrátu celkových zisků do roku 2010. Cituje i analytiky, kteří mluví o tom, že by tímto krokem Google "ztratil polovinu světa", především v době, kdy se v Asii rozmáhá mobilní internet.

Pro Čínu by zase pověst země, která vyhnala informačně-technologickou firmu takovéhoto formátu, nebyla vůbec příznivá. I proto bude zajímavé sledovat, jak budou jednání obou stran pokračovat.

Zmizí minimálně jedna z věcí: Google z Číny, cenzura z Googlu nebo obdiv veřejnosti, který si Google svým (podle některých čtyři roky opožděným) rozhodnutím vysloužil.

Zdroje:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Špehovat vás může i zvukový systém.
Špehovat vás doma může i hudba. Improvizovaný sonar se trefí na 18 cm

Soukromí dnes může být narušeno snadno. Zvyšuje se množství senzorů všeho druhu a stále více z nich je připojených k internetu. Některé dokážou více, než...  celý článek

Ilustrační snímek
Jak těsně se mohou letadla minout? Bude se vám zdát, že hrozivě blízko

Můžete při letu rozeznat cestující ve druhém letadle? Co se stane, když selžou všechny motory? Právě na tyto dvě otázky se dozvíte odpovědi v následujícím...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.