Vyhledávač Google má na čínském trhu podle přibližně třetinový podíl, první je čínský vyhledávač Baidu

Vyhledávač Google má na čínském trhu podle přibližně třetinový podíl, první je čínský vyhledávač Baidu | foto: ČTK/AP

Google: Čína nás šmíruje, končíme s cenzurou

  • 50
Konkurenční firmy, trh, světová veřejnost a dokonce i americká diplomacie reagují na prohlášení firmy Google. Ta se po čínském útoku na schránky aktivistů rozhodla k ukončení cenzury v Číně, i kdyby to mělo znamenat odchod Googlu z této země. Čína je přitom obrovským a stále rostoucím trhem pro internetové vyhledávače.

Google působí na Čínském trhu od roku 2006. Pod kontroverzní podmínkou čínské vlády - některá vyhledávání musí cenzurovat podle jejích pokynů. Nyní to však vypadá, že by Google mohl tuto podmínku odmítnout. V konečném důsledku to může znamenat i jeho odchod z Číny.

Google k tomu vedou nedávné "vysoce sofistikované útoky" na účty aktivistů za lidská práva i celkový přístup, jaký Čína k vyhledávání a svobodě slova zaujímá. Trh internetového vyhledávání v Číně loni vzrostl o 39 procent a Google si zde udržuje silnou druhou příčku. Rozhodnutí je tedy významné z mnoha ekonomických i politických důvodů.

Reakce na překvapivý krok Googlu jsou předvídatelné. Stouply akcie vyhledávače Baidu, který dominuje čínskému trhu a kterému by s odchodem Google.cn prakticky zmizela konkurence. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová požaduje, aby se čínská vláda k útokům na Google vyjádřila. Internetová veřejnost i odborníci hodnotí rozhodnutí Googlu jako odvážné, pozitivní a správné. "Google odmítl hrát podle čínských pravidel, kterým se jinak firmy v Číně z obchodních důvodů bezvýhradně podřizují," poznamenává William Moss z pozice PR konzultanta v Číně.

Útoky na schránky aktivistů a rozhodnutí Googlu

Uživatelům po celém světě byla v lednu 2009 schránka Gmail lépe zabezpečena. Google zde nastavil šifrovaný protokol https jako výchozí kanál. Někteří uživatelé byli navíc požádáni o vytvoření nového hesla. Je to jen jedna z mnoha reakcí na "velmi sofistikovaný útok", kterému v prosinci čelil Google a další organizace v Číně.

Firma oznámila, že důkazy naznačují, že útoku čelily gmailové schránky čínských aktivistů. Zpětnou analýzou navíc Google zjistil, že mnohé ze schránek patřící aktivistům byly již v minulosti dost možná napadeny, ne však prostřednictvím prolomení ochran Googlu, ale skrze prolomení ochran počítače uživatelů. (Jak se bránit bezpečnostním hrozbám, čtěte v našem článku česky nebo u Google anglicky)

Při vyšetřování útoků se bezpečnostnímu týmu Google údajně podařilo napadnout jeden ze serverů, který se na útocích podílel. Tak zjistili nejen povahu útoků, ale i jména asi tří desítek dalších firem, na které byly útoky zaměřeny. "Tyto firmy právě kontaktujeme a diskutujeme postup jak s nimi, tak s příslušnými americkými institucemi," podotkl David Drummond na oficiálním blogu Google.

"O útocích takto dopodrobna informujeme nejen kvůli tomu, že jsou svázány s bezpečností a souvisejí s lidskými právy," píše Google, "ale také proto, že se dotýká globální debaty o svobodě slova. V době, kdy jsme v lednu roku 2006 spustili vyhledávač v Číně a souhlasili s cenzurováním některých výsledků, prohlásili jsme, že (...) pokud nebudeme moci Číňanům zajistit přístupnější a otevřenější internet, nebudeme váhat s přehodnocením našich postojů."

Nechceme pokračovat v cenzurování výsledků vyhledávání. Pokud to bude znamenat odchod z Číny, budiž.

(Google, 12. leden 2009)

Na základě těchto útoků a případů státního dohledu (surveillance) se Google rozhodl: "Už nejsme nadále ochotní cenzurovat výsledky na Google.cn. V následujících týdnech budeme s čínskou vládou diskutovat o podmínkách, za kterých bychom mohli naše výsledky poskytovat nefiltrované." Google si je vědom případných následků: "Víme, že to může znamenat konec Google.cn, a případně i zavření našich kanceláří v Číně," ačkoli zdůrazňuje, že se uživatelé nemusejí bát ztráty dat, která (např. v Google Docs) mají.

Google v Číně

Cesta vyhledávače Google na čínský trh byla dlouhá a složitá. Připomínáme nejdůležitější data a milníky.

2000 - Google.com nabízí čínskou jazykovou mutaci úvodní stránky

2002 - Přístup na Google.com je v Číně dočasně omezen

2005 - Google najal jako šéfa své čínské pobočky bývalého managera čínského Microsoftu (Lee Kai Fu) a obě firmy se o něj soudí, nakonec dojde k mimosoudnímu vyrovnání.

2006 - V lednu se spouští Google.cn. Některé výsledky vyhledávání jsou cenzurované, Google sklízí kritiku po celém světě. Bránil se tím, že i tak poskytuje čínským uživatelům kvalitní služby: "Udělali jsme si analýzu, ze které vyplynulo, že i přes cenzuru se k lidem dostane enormní množství informací," řekl k tomu třeba Vinton Cerf.

2008 - V rámci souboje s Baidu.com nabídl Google v Číně službu umožňující stahovat zdarma hudbu.

2009 - V březnu blokuje Čína videoserver YouTube.com. V červnu pak čínská vláda nařkla Google z šíření obscénního obsahu.

2010 - Google v lednu oznámil, že nehodlá nadále spolupracovat na cenzurování výsledků vyhledávání.

(zdroj: Wikipedia, Reuters, Google, Technet)

Bude mít Google následovníky?

Zatím není jasné, jak jednání Googlu s čínskou vládou dopadnou, nicméně už nyní se objevují spekulace o tom, že by Google mohl odstartovat větší vlnu firem, které by se požadavkům čínské vlády postavily na odpor. Electronic Frontier Foundation, nezisková organizace mj. kritizující nesvobodu komunikačních technologií, Googlu tleská a vyzývá další firmy působící v Číně, aby jej následovaly.

To ale není vůbec jisté. Analytici míní, že boj proti čínské cenzuře přinese Googlu významné body u internetové veřejnosti. "Pokud se Google skutečně z Číny stáhne, chtěl bych věřit tomu, že to dá i ostatním firmám odvahu postavit se cenzuře," píše analytik Dan Olds. Ať to stojí, co to stojí, chtělo by se dodat. Jenže v některých případech by to mohlo stát více, než v případě Googlu, který v Číně má sice extrémně nadějný, ale stále relativně nevelký trh.

Ale očekávat podobný krok od Microsoftu nemusí být až tak jednoduché. Microsoft zatím událost komentoval velmi stručně: "Nemáme žádné ukazatele toho, že by některá z mailových schránek Microsoftu byla útokem narušena," napsal mluvčí Microsoftu.

Yahoo se ve svém vyjádření postavilo na stranu svého rivala. Yahoo sice již v Číně kanceláře nemá, nicméně vlastní významný podíl v Alibaba Group, která jejich původní kanceláře v roce 2005 koupila.

Google začal dohánět Baidu

Paradoxně právě ve chvíli, kdy Google oznámil možné stažení se z Číny, vyšly výsledky výzkumu od Analysys International. Podle ČTK, která z nich cituje, trh internetového vyhledávání v Číně v roce 2009 vzrostl o 38,8 procenta na zhruba 7,15 miliardy jüanů (asi 1,05 miliardy USD; 19 miliard Kč). Průzkum ukázal, že podíl vyhledávače Baidu loni dosáhl 60,9 procenta, Google měl kolem 31,8 procenta. Zbytek připadá většinou na menší regionální weby s mizivým vlivem. V posledních měsících si ale Google podle statistic StatCounter.com výrazně polepšil.

Rozhodnutí Googlu o eventuálním stažení tak pravděpodobně není "zhrzeným gestem poraženého, který nedokázal na čínském trhu uspět". Odhady mluví o 600 milionech dolarů ztráty. O tolik by podle J. P. Morgan firma přišla, kdyby se z Číny stáhla nebo byla vykázána. Těžilo by z toho pochopitelně Baidu.com.

Jiné údaje však hovoří o poklesu v listopadu 2009. Podle statistik ComScore citovaných CNet.com se měl podíl Googlu na čínském trhu vyhledávačů (co se finančního podílu týče) propadnout až k 14,1 procenta.

Odchod z Číny by byl pro Google každopádně finančně bolestivý. Wall Street Journal odhaduje, že odchod z Číny by pro Google znamenal dvouprocentní ztrátu celkových zisků do roku 2010. Cituje i analytiky, kteří mluví o tom, že by tímto krokem Google "ztratil polovinu světa", především v době, kdy se v Asii rozmáhá mobilní internet.

Pro Čínu by zase pověst země, která vyhnala informačně-technologickou firmu takovéhoto formátu, nebyla vůbec příznivá. I proto bude zajímavé sledovat, jak budou jednání obou stran pokračovat.

Zmizí minimálně jedna z věcí: Google z Číny, cenzura z Googlu nebo obdiv veřejnosti, který si Google svým (podle některých čtyři roky opožděným) rozhodnutím vysloužil.

Zdroje: