Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Google koupil internet. Nevhodný obsah z webu zmizí

aktualizováno  0:29
Společnost Google včera oznámila převzetí celosvětové sítě Internet. Tento krok má podle oficiálního vyjádření firmy vést k dalšímu zlepšování služeb a zejména ke zvýšení bezpečnosti všech uživatelů. Cenzura prý nehrozí.

Koupit internet se ukázalo snadnější, než si odborníci mysleli. | foto: Sanja Gjenero, sxc.huSXC.hu

Pokud se dnes připojíte na internet a vyhledáte svoji oblíbenou stránku, nedostanete se tak jako v minulosti na server jejího poskytovatele nebo datacentra. Veškeré webové stránky, dotazy, odkazy a prokliky jsou totiž od dnešní půlnoci přesměrovány do takzvaného Google Cache, který vlastní společnost Google.

Doposud nejlépe utajovanou akvizici Googlu zatím nikdo z konkurence na internetu nekritizoval. Google však přiznává, že s uveřejňováním a šířením určitých textů na webu a e-mailem může být v současnosti problém. Takzvaný Google Web (tj. internet pod správou Googlu) zatím běží pouze v testovacím beta provozu. "Pro kvalitní obsah internetu uděláme vše a nechceme, aby lidi ve výsledcích něco zbytečně mátlo," vysvětluje dočasné problémy tisková mluvčí společnosti.

Microsoft tak napadl postup Googlu alespoň v oficiálním vyjádření šířeném klasickou poštou. Podle dostupných informací však podobný krok sama firma také plánovala.

Google slibuje zachování až 97 % stávajícího obsahu. Z Google Webu ale nejspíš postupně zmizí veškeré pornografické materiály. Společnost tak chce výrazně odlehčit přetíženým páteřním sítím a zvýšit rychlost přenosu.  

Ani po týdnu si nikdo ničeho nevšiml

"Nápad vznikl náhodou, v rámci našeho 20% času, který máme věnovat vlastním projektům. Snažil jsem se zvýšit frekvenci indexace stránek našimi googleboty. Používáme mnoho triků, abychom udrželi nás obsah aktuální − sitemaps, RSS apod. Ale ani tak jsme občas nestíhali a stránka, kterou jsme uživateli nabídli, již neexistovala. To rozhodně není uživatelsky přivětivé," vysvětluje jeden z bývalých zaměstnanců Google, Zorba Thotter.

Dodal, že to byla paradoxní situace: "Naše servery už tak obsahovaly víc dat než celý internet dohromady. Bylo to nelogické." Dohodli se proto s kolegy na pokusu, naprogramovali jednoduchý skript a jednoho červencového týdne 2007 přesměrovali všechny firemní požadavky na webové stránky uložené v Google Cache. "Ani po týdnu si nikdo ničeho nevšiml. Jen se výrazné zlepšila odezva prohlížeče, stránky se načítaly rychleji a toho, že z každé stránky vidí jen prvních 200 kb, si nikdo ani nevšiml. Tušili jsme, ze jsme se vydali správným směrem."

Skript po týdnu vypnuli, ale v průběhu roku jej zapnuli ještě více než stokrát, tentokrát vždy pro určitý region a pouze pro odkazy z výsledku vyhledávaní Google. "Až na dvě rozhořčené reakce webmasterů stránek (které pravděpodobně stejně četli jen oni sami), jsme se nesetkali s jedinou negativní reakci, naopak, tisíce děkovných dopisů chválících rychlou odezvu vyhledávače nám potvrdily, že naše práce je užitečná."

Mise: všechny informace snadno dostupné

Podle některých vlastně krok Googlu není až tak překvapivý. Mise Google je shromáždit všechny dostupné informace a zpřístupnit je uživateli. Když to pojmete obecně, je to vlastně stejný cíl, jaký tu už plní celosvětová síť Internet. Podle Davida Vise (autora knihy The Google Story) Google v podstatě začal tak, ze si Larry Page a Sergey Brin na Stanfordu řekli: "Co kdybychom lokálně uložili na počítač celý internet?" Tehdy nebyl internet zdaleka tak rozsáhlý jako dnes.

Technicky byla celosvětová změna provozovatele internetu až podezřele jednoduchá. Stačilo získat na svou stranu dostatečné množství provozovatelů tzv. DNS (Domain Name Serveru). Kdykoli zadáte do prohlížeče nějakou adresu, zeptá se prohlížeč serveru DNS, na kterou IP adresu (číslo ve formátu aaa.bbb.ccc.ddd) má být požadavek směrován. Od dnešní půlnoci je většina celosvětových požadavků přesměrována na servery Google. "Máme celkem 14 datacenter a blíže neupřesněné množství center záložních. Až čtyřnásobně jsme posílili konektivitu k páteřním sítím, a výpadek celého systému tak můžeme prakticky vyloučit," uvádí Eric Schmidt (CEO Google) ve své zprávě investorům.

Nikdo si nestěžuje

Až dosud lidé z Google při každé příležitosti zdůrazňovali, jak důležitý je otevřený, necentrální charakter internetu. "Kdokoli může přijít s Google-killer aplikací, vítáme nové výzvy," řekl třeba při své návštěvě Prahy Douglas Merrill. Také Vinton Cerf, další viceprezident Google, označuje decentralizovanost internetu za jeho důležitý rys a patří mezi obhájce tzv. Net Neutrality. 

Teď, když − jak se zdá − je celý internet prakticky v rukou společnosti Google, znějí hlasy kritiků o to hlasitěji. Bude Google udržovat nezávislost internetu na současné úrovni? Jaká nás čekají omezeni? Neznamená to konec internetu tak, jak jej známe?

"To jsou samozřejmě důležité otázky, kterými se nejužší vedení intenzivně zabývalo. Ale rozhodli jsme se a za svým krokem stojíme." Rozhodnutí podle něj nebylo nijak uspěchané. "Nechali jsme si udělat propočet a zjistili, kolik stránek díky naši akvizici zmizí z internetu. Zjistili jsme, ze zůstane zachováno téměř 97 % současného obsahu. To za zvýšení uživatelského pohodlí podle nás rozhodně stojí."

Google Web, jak se služba neformálně jmenuje, je prý ale stále v betaverzi. Představitelé z oddělení pro výběr a indexaci, které sídlí v Pekingu, zvažují další zásahy: "Předběžné propočty ukazují, že kdybychom odfiltrovali všechny dotazy na obsah s erotickou tématikou, snížila by se zátěž světové sítě o celých 40 %. Najímáme proto velké množství lidí, kteří obsah předběžné filtrují. Změny by neměli lidé používající web běžným způsobem vůbec pocítit," vzkazuje zástupce ředitele oddělení s tím, že na internetu nenajdeme jedinou stížnost ohledné této zatím největší akvizice.

Google o kontroverzi nic neví?

Google o kontroverzi nic neví?

A to je pravda. Přestože jsme se snažili, nenašli jsme v angličtině na internetu jedinou negativní zmínku, která by převzetí internetu Googlem napadala nebo alespoň kritizovala. Organizace Amnesty International nám ale potvrdila, že o problému ví a vydala na svých internetových stránkách tiskové prohlášeni. To však na webu není k dohledání a ani přes e-mail se jej nepodařilo doručit k nám do redakce. Reportéři bez hranic zažili podobné potíže při uploadu rozhořčené zprávy na web.

Google nám potvrdil, že tyto problémy se v betaverzi mohou vyskytnout. "Chceme vylepšit uživatelskou přívětivost uploadování nových informaci na web. Některé texty však mohou mít problém se na naše servery a do našeho indexu dostat." Pokud se vyskytnou opakované potíže, radí Google, aby se autor nad textem zamyslel a pokusil se jej přepsat. Pokud to nepomůže, může vyplnit příslušný formulář, kde popíše nastalý problém. "Během několika dnů se u něj zastaví naši odborníci a vysvětlí mu, v čem udělal chybu. Nabízíme také několikatýdenní školení ve sklepních prostorách Googleplexu − pro skutečné kvalitní obsah na internetu udělá Google cokoli a nechceme, aby naše uživatele ve výsledcích vyhledávaní něco mátlo."

Konec otevřeného internetu?

Je obtížné (zejména na internetu) najít negativní reakce, nicméně najdou se i odborníci, kterým se dosud nejvýznamnější krok směrem k zaindexování všech dat na internetu nelíbí. "To si (cenzurováno) dělají (cenzurováno), ne? Doufám, že je to vtip!" řekl nám IT odborník, který si nepřál být jmenován, protože používá Gmail, Google Calendar, Google Reader, Google Notebook, Google Desktop a Google Documents. Že je to vtip, si ale zpočátku mnoho lidi myslelo i o Gmailu, a nyní se jedná o nejoblíbenější (a od včerejška i jedinou) freemailovou službu na internetu. Electronic Frontiers foundation nám telefonicky sdělili, že připravují nový manuál pro internetové disidenty. Druhá verze bude radit, jak obejít Google servery a dostat se k "předgooglovskému" internetu: "Starý internet ještě nezmizel. Všechny původní servery tam pořád jsou, jen na ně prakticky nikdo nechodí. Pokud ale uživatelé zadají číselnou IP adresu původního serveru, mohou se na něj i nadále dostat."

Google to nepřímo potvrdil, upozornil ale, že by se tak autoři připravili o podíl z reklam, které Google časem začne na všechny stránky umisťovat: "Pokud budou autoři obcházet servery Google, nezískají podíl z reklam, které na jejich stránkách začneme v nejbližší době zobrazovat." Připomíná, že internet se díky Google stane mnohem bezpečnějším místem. Už delší dobu testuje vyhledávač stránky, které indexuje, na přítomnost viru, spywaru a další havěti a totéž dělá Google Toolbar. Nyní bude ochrana uživatele zcela kompletní.

Co na to konkurence?

Zatímco Yahoo! se k situaci zatím odmítá vyjádřit, společnost Microsoft reagovala velice podrážděně: "Google se tímto stává monopolem a to je vždycky problematické. Situací jsme velice znepokojeni a ostře proti takovému kroku protestujeme." Zdroj, který si nepřál být jmenován, nám ovšem naznačil, že za rozhořčením Microsoftu může být i něco jiného: "My (Microsoft) jsme plánovali podobný krok, ale zdržely nás soudní spory s Evropskou komisí. Alespoň víme, že teď už nemá cenu kupovat Yahoo."

Rozporuplné reakce ale nemusí dělat Google přílišné starosti. Větší problémy jej mohou čekat u antimonopolního úřadu, který bude zkoumat, zda tento krok nenarušil konkurenční prostředí trhu. To si však zatím zástupci Google nepřipouštějí a ve svém dopisu investorům oslavují včerejší krok, který považují za milník ve svém dalším postupu za svou misí. IT analytici se shodují, že v současné chvíli může se situací zamíchat pouze případný zásah softwarových firem: "Kdyby prohlížeče nějakým způsobem obcházely standardní DNS, které Google převzal, mohl by se vrátit internet ze starých časů."

Odborníci, kteří se zabývají historií internetu, míní, že dokud se k akvizici nevyjádří instituce pro kontrolu internetu, není možné dělat nic: "Google koupil internet. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spory, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak vše, co se proti tomu dá dělat."

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uměle vytvořené video Barracka Obamy
Budoucnost falešných zpráv: za tři roky budou videa nedůvěryhodná

Kvůli fotomontážím se už dlouho nedá jen tak věřit fotografiím. Nové technologie povedou ke stejně přesvědčivým manipulacím i v oblasti lidského hlasu a...  celý článek

Jak si zapamatovat heslo?
Složitá hesla byla 0my1, lituje autor návrhu. Časté změny spíše škodí

Hesla hrají v počítačové bezpečnosti nezastupitelnou úlohu. Bohužel si řada lidí volí složité a těžko zapamatovatelné řetězce typu p0L3dn!ce. Jeden z autorů...  celý článek

Samizdat.cz
Tipy na zajímavé weby: Najděte si nápad na nový byznys

V jakém oboru se vyplatí začít podnikat a jak je to s konkurencí ve vybraných částech ČR, prozradí mapa malého podnikání na Samizdat.cz. Dodavatele čerstvých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.