Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Google má mazat z vyhledávání data, která nechtějí uživatelé zveřejnit

  14:14aktualizováno  14:14
Představte si, že jste před mnoha lety provedli nějakou hloupost, kterou lze dohledat přes internet. Nyní se při vyhledávání vašeho jména tento prohřešek zobrazí, byť jste ho již dávno vyřešili, což se bohužel neobjeví. I proto Evropský soud rozhodl, kdy má Google takové údaje z vyhledávání smazat.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

Lidé se mohou obracet na společnost Google s žádostí, aby ze svých výsledků vyhledávání na internetu odstranila jejich soukromá data. Rozhodl tak Soudní dvůr EU v případu španělského občana, který se domáhal "práva být zapomenut" ve výsledcích populárního vyhledávače. Firma podle soudu musí posoudit opodstatněnost takové žádosti. V případě, že nevyhoví, může se žadatel obrátit na odpovědné dozorčí nebo soudní orgány, uvedl evropský soud v rozhodnutí.

Podle soudu je provozovatel internetového vyhledávače odpovědný za zpracovávání i těch osobních údajů, které se nacházejí na internetových stránkách zveřejněných třetími osobami. V tiskové zprávě dnes soud vysvětlil, že společnost musí zjistit, zda má žádající občan právo na to, aby určité informace o něm už s jeho jménem ve výsledcích vyhledávání spojovány nebyly.

"Je-li tomu tak, odkazy na webové stránky obsahující tyto informace musí být vymazány ze seznamu výsledků vyhledávání," napsal soud. Mezi důvody, kdy veřejný zájem převládne nad tímto právem jednotlivce, soud například uvedl úlohu žádající osoby ve veřejném životě.

Kauza se týká žádosti španělského občana, který zjistil, že ve výsledcích vyhledávače Google je pod jeho jménem k nalezení článek ze španělského deníku z roku 1998 o dražbě jeho nemovitostí kvůli dluhům na sociálním zabezpečení. Španěl žádal u odpovědných úřadů své země, aby vydavatel deníku i Google zmínku odstranili, protože dluh už dávno uhradil, a informace je tedy irelevantní.

Španělský úřad pro ochranu údajů zamítl stížnost proti vydavateli deníku, který informaci zveřejnil legálně. Vyhověl však ve stejné věci ve vztahu ke společnosti Google a její španělské pobočce. Ta se však odvolala k soudu, který se Evropského soudního dvora dotázal na jeho výklad evropské směrnice o ochraně osobních údajů.

Evropský soud kromě jiného konstatoval, že unijní právo se na společnost Google sídlící v USA i na její španělskou odbočku vztahuje navzdory tomu, že údaje samotné jsou zpracovávány podnikem mimo EU, v tomto případě ve Spojených státech.

Soudní dvůr EU zdůraznil, že vyhledávání na síti umožňuje získat strukturovaný přehled informací o hledané osobě. Informace týkající se "řady aspektů soukromí" by podle soudu bez vyhledávače nemohly být vzájemně propojeny nebo by to šlo jen velmi obtížně. "Uživatelé internetu tak mohou vytvořit víceméně podrobný profil vyhledávaných osob," upozornil soud.

Účinek je podle soudního verdiktu znásoben také významnou úlohou internetu v moderní společnosti a faktickou "všudypřítomností" podobných informací. "Takový zásah do základních práv nelze s ohledem na jeho možnou závažnost ospravedlnit pouze hospodářským zájmem provozovatele vyhledávače na zpracování údajů," míní soud.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.