Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Grün: Podívejte se ještě dnes na planetu, kterou jste zřejmě nikdy neviděli

aktualizováno 
Většina lidí prý tuhle planetu na vlastní oči nikdy neviděla. Merkur se totiž na obloze nikdy příliš nevzdaluje od zářivého slunečního disku. Až teď v polovině března ji půjde pozorovat pouhým okem. Planeta také ve čtvrtek "získá" svou první umělou družici.

Messenger na oběžné dráze kolem Merkuru

Merkur se od slunečního kotouče posouvá nejvíce o 28 stupňů na východ nebo západ. Nyní, v polovině března máme večer po západu Slunce šanci zařadit se mezi ty šťastné, kteří jej mohou spatřit pouhým okem. 

Merkur na podvečerní obloze

V nebeské navigaci nám výjimečně pomůže jasněji zářící planeta Jupiter, král planetárního systému. Protože koncem soumraku je nad západním obzorem pozorovatelný nízko nad obzorem poblíž slabšího Merkuru. Stačí se tedy rozhlédnout a nízko nad obzorem najít nejzářivější bod. To bude Jupiter. Kousek od něj pak bude výrazně méně zářit Merkur. Samozřejmě za předpokladu, že to dovolí počasí.

Merkur bude 23. března v tzv. maximální východní elongaci – tedy téměř 19 stupňů od Slunce. Pak již bude navigační Jupiter stále dříve zapadat. 

První umělá družice Merkuru začne kroužit v pátek

Při svém pozorování můžeme držet palce i kosmické sondě Messenger (Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging), která se letos v noci ze 17. na 18. března má stát první umělou družicí Merkuru.

Není jednoduché zachytit se u planety, letící kolem Slunce rychlostí až dvojnásobnou, než se kolem Slunce pohybuje Země (jako nyní poblíž perihélia ve vzdálenosti 46,1 milionů kilometrů, kdy Merkur letí rychlostí 60 km/s).

Na své cestě je sonda Messenger už od srpna 2004, urazila kolem osm miliard kilometrů a za tu dobu 15× oběhla kolem Slunce, proletěla v těsné blízkosti Země, dvakrát Venuše a třikrát i Merkuru samého, aby se její rychlost postupně upravila tak, že k navedení na dráhu kolem Merkuru jí stačí přibrzdění hlavním raketovým motorem na hydrazin a oxid uhličitý. Jeho tah je 660 Newtonů.

Oběžná dráha Messengeru kolem Merkuru

Oběžná dráha Messengeru kolem Merkuru

K dlouho připravované události dojde ve vzdálenosti 155,06 milionů kilometrů od Země, takže o situaci na sondě se na Zemi dozvíme o téměř devět minut později. 

Nejprve se sonda natočí v prostoru tak, aby tryska motoru mířila proti směru letu. 18. března v 01:45 našeho času se motor zapojí na 14 minut a další asi minutu budou v provozu ještě malé trysky na hydrazin stabilizačního systému (tah 22 N a 4,4 N).

Za čtvrt hodiny se sníží rychlost sondy o 0,86 km/s, přičemž motory spotřebují 31 % pohonných látek, kterých bylo před startem natankováno přes 600 kg. Většina se už spotřebovala na korekce dráhy během dosavadního letu, takže na aktivitu kolem Merkuru zbývá asi 10 %. I to však umožní nejméně roční provoz.

Oběžná dráha kolem Merkuru bude ležet ve výšce 200 až 15 200 km s periodou 12 hodin při sklonu 80 stupňů. Osmnáctého března v pátek ráno kolem osmé hodiny našeho času už budeme detailně vědět, jak to všechno dopadlo. Po průletu sondy apocentrem dráhy začne její první oběh.

Bude stačit jeden rok k nalezení všech odpovědí na otázky, které odborníky zajímají? Pokud ne, již nyní se dokončuje další kosmická sonda, Beppi Colombo, připravovaná evropskými a japonskými specialisty. Má startovat v létě 2014, ale k cíli se dostane až roku 2020.

    

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.