Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Letištní hasiči jsou připraveni i na myš v kabině

aktualizováno 
Jejich hlavní povinností je zajišťovat bezpečnost v leteckém provozu. Pomáhají však i u dopravních nehod nebo likvidují následky provozních havárií i špatného počasí. Technet se vypravil na reportáž k hasičům na pražském letišti.

Mají pod neustálým dozorem celé pražské letiště, přesto naprostá většina cestujících jejich existenci vůbec nezaznamená. A to je dobře – letištní hasičský sbor vyráží do akce ve chvíli, kdy něco nejde tak, jak by mělo. Výjezd však ještě neznamená, že na letišti došlo k letecké nehodě. Zdejší hasiči zasahují, když někde dojde k úniku paliva, pomáhají při přistání letadel s technickými potížemi nebo likvidují následky vichřic na střechách hangárů.

Fotogalerie

Asistují však i u radostných událostí – zajišťují například vodní slavobrány při příletu nových moderních typů letadel. Někdy dokonce zažívají kuriózní až komické situace: chytají po letišti splašené koně, pomáhají při transportu divoké zvěře ze zoo anebo třeba odchytávají myši, které utekly do nákladového prostoru z poškozených boxů při přepravě lékařského materiálu. Drobní pasažéři uvnitř letadla nesmí zůstat – nikoli z důvodu rizika lekání bázlivých cestujících, ale proto, aby nepřehryzali kabely s elektroinstalacemi.

"Práce u hasičů na letišti má jednu úžasnou výhodu – člověk se tady nenudí," začíná představení hasičského záchranného sboru zástupce ředitele Karel Moravec. "Práce je to zajímavá a různorodá."

Běžný provoz: dozor u tankování paliva, čištění olejových skvrn

Díky širokému záběru mají letištní hasiči více výjezdů, než by leckdo předpokládal – průměrně mají z dlouhodobých statistik cca dva zásahy denně. "Liší se to podle sezony. Ve vedlejší sezoně máme průměrně kolem 1,4 výjezdu denně, v hlavní to bývá k 2,4," říká Karel Moravec. Mluvit o průměrech je však trošku matoucí: jsou dny, kdy hasiči nemusejí vyjíždět vůbec. Jindy naopak mají třeba pět zásahů za den. "A když tu máme vichřici, tak je výjezdů třeba deset, dvacet," podotýká zástupce ředitele sboru.

Činnost hasičů na letišti v Praze

  1. asistenční činnost
  2. zásahová činnost mimo let. provoz
  3. zásahová činnost v leteckém provozu:
    3a. místní pohotovost
    (local stand-by)
    3b. plná pohotovost
    (full emergency)
    3c. letecká nehoda
    (aircraft accident)
Záchranáři zasahují u simulované letecké nehody na letišti v Olomouci - Neředíně.

Simulovaný zásah u letecké nehody - ilustrační snímek.

 

U čeho všeho tedy hasiči pomáhají a zasahují? Nejnižším "stupněm nasazení" je asistenční činnost. To znamená, že hasiči asistují na místě nebo událost sledují pomocí technologií, například průmyslových kamer. Příkladem může být třeba doplňování paliva u letadla s cestujícími na palubě. "Nic, co by někoho ohrožovalo; nicméně tam je malé riziko, že by k ohrožení dojít mohlo, takže se tohle riziko snažíme minimalizovat," vysvětluje Moravec.

Vyšším stupněm je zásahová činnost – to už znamená vyhlášení poplachu a hasiči vyjíždějí na místo. Zasáhnout musejí do pěti minut, pokud se jedná o událost mimo letecký provoz a pokud jde o událost v leteckém provozu, jsou limitem dvě, maximálně tři minuty. Jako příklad lze uvést zásahy u úniků nebezpečných látek – paliva nebo olejů. Patří sem také například nesprávná manipulace s radioaktivními zásilkami a podobně.

Pohotovost v leteckém provozu: Když hasiči čekají u dráhy

Následují tři stupně pohotovosti v leteckém provozu. Obvykle si pomoc hasičů vyžádají posádky letadla před přistáním. Piloti jsou velmi opatrní a nesmějí nic podcenit – někdy si proto výjezd hasičů vyžádá jen obyčejná výtržnost cestujícího, který si například zapálí cigaretu na toaletě, načež se spustí detektor kouře.

Nouzové přistání letounu společnosti Delta Air Lines bez vytažených klapek

Leden 2012: Nouzové přistání letounu Delta Air Lines bez vytažených klapek

"Nejnižším stupněm je místní pohotovost," říká Moravec. "To znamená, že na palubě letadla při letu nebo přistání vznikla situace, která může znamenat zvýšené riziko při provozu; ale není to příliš pravděpodobné. Typickým příkladem může být porucha na klapkách – letadlo umí přistávat bez klapek, ale je to problém, protože má vyšší přistávací rychlost a pravděpodobně bude mít delší brzdnou dráhu."

Druhým stupněm je plná pohotovost – tam už je riziko, že dojde k ohrožení letadla a cestujících, reálné. "Patří sem například porucha motoru nebo závada na hydraulice, kdy hrozí, že by se letadlo mohlo při přistání chovat nestandardně," říká Karel Moravec. Zmiňuje také situaci z roku 2011, kdy na Ruzyni přistávalo letadlo řízené pouze druhým pilotem poté, co za letu zkolaboval kapitán. Ačkoli situace skončila smutně, letiště i posádka ji zvládly velmi úspěšně.

Letiště Praha

Červen 2012: požár stroje ČSA

Posledním, nejvyšším stupněm, je letecká nehoda, tedy situace, kdy došlo k poškození letadla nebo ke zranění či úmrtí osob. Pražští hasiči u tak vážné události zasahovali například v červnu 2012, když během údržby v hangáru vzplanul a shořel letoun ATR-42 Českých aerolinií. Požár se naštěstí obešel bez vážnějších zranění. Velkým úspěchem pro hasičský sbor bylo i to, že v hangáru bylo v době požáru pět letadel, přičemž čtyři se povedlo uchránit. U leteckých nehod letištním hasičům dle potřeby pomáhají také kolegové z Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy.

Strategická poloha počítá s novou dráhou

Kromě událostí v leteckém provozu letištní hasiči zajišťují také bezpečnost v provozních a technických budovách, na terminálech i dalších budovách v areálu letiště. Všechny prostory jsou sledovány detektory elektrické požární signalizace (EPS). Kdyby došlo k problému, detektor spustí alarm, pracovník v operačním středisku vyhlásí poplach a na místo vyrazí hasičská jednotka.

V mapce je vyznačena poloha hasičských stanic na letišti: velkým kroužkem

V mapce je vyznačena poloha hasičských stanic na letišti: velkým kroužkem hlavní stanice, menším pobočná u hlavní dráhy 06/24.

I z těchto důvodů je centrální hasičská stanice umístěna jinde, než kde by ji možná laik očekával - vedle hangáru F. Odtud je to paradoxně nejblíže na dávno nepoužívanou dráhu 04/22; příliš blízko terminálů a naopak daleko od ranvejí. Provoz na nejpoužívanější dráze 06/24 proto dnes zajišťuje pobočná hasičská stanice, na níž jsou neustále v pohotovosti dvě vozidla a až pět mužů. Právě tato poloha umožňuje dosahovat zásahových časů do dvou, maximálně tří minut.

Umístění centrální hasičské stanice však je strategické z dlouhodobého hlediska. "Stále věříme, že se časem začne budovat paralelní dráha. Potom bude naše hlavní stanice přímo uprostřed, s dostupnou veškerou infrastrukturou bez nutnosti křižování dráhy," vysvětluje Karel Moravec. Kdyby totiž byla stanice umístěna na druhé straně plánovaného dráhového systému, byly by mnohem hůře dostupné terminály, hangáry a další letištní zázemí.

Centrální hasičská stanice je zcela soběstačná a je vybavena tak, aby vydržela provozuschopná za jakékoli situace. Jsou tu náhradní zdroje elektrické energie, zásoba tisíců litrů vody nebo pohonných hmot. 

Letištní hasičské sbory nejsou součástí Hasičského záchranného sboru ČR, patří však do Integrovaného záchranného systému. Pražští letištní hasiči mají přesně stanovenou územní působnost – do jejich "rajonu", takzvaného hasebního obvodu, spadají také dvě silnice, které vedou v těsné blízkosti letiště – slánská a kladenská. To znamená i porci zcela běžné hasičské práce – výjezdy k dopravním nehodám, odklízení popadaných stromů, odčerpávání vody a podobně.

Letadlo v ohni vydrží tři minuty. Zasahuje se do dvou minut

Hlavní povinností letištních hasičských záchranných sborů je však samozřejmě zajišťování bezpečnosti v leteckém provozu. V případě, že se něco zkomplikuje, hraje roli každá vteřina. Hasiči musí být připraveni k výjezdu během několika okamžiků – předpisy jsou neúprosné. K zásahu se musí vyjet během pětačtyřiceti sekund a samotný zásah musí začít do dvou, nejpozději do tří minut od obdržení informace o poplachu, 180 sekund je totiž maximální doba, kterou vydrží slitiny hliníku a hořčíku, tvořící většinu trupů současných letadel.

Každý hasič má vedle svého vozidla připravený oděv, aby se do něj v případě
Je-li přijato hlášení o poplachu, musí hasiči vyrazit během pětačtyřiceti
Díky externím startérům jsou vozidla připravena k výjezdu během jedné sekundy.

Vždy připraveni: hromádka ochranného oděvu, sjezd po tyči, externí startér. Do 45 sekund se vyráží.

"Limity neběží od vyhlášení poplachu, ani od momentu, kdy někdo zvedne sluchátko, ale od okamžiku, kdy poprvé zazvoní telefon," zdůrazňuje Moravec. Hasiči ve službě tedy musí být vždy připraveni – ať jsou zrovna kdekoli a dělají cokoli. Jakmile zazní poplach, seběhnou se muži k sjezdové tyči, která vede do garáží, a doslova během pár sekund jsou u aut. Vedle každého vozidla je vždy připravená hromádka ochranného oděvu, boty a přilba – každý hasič má své věci poskládané tak, aby se mu oblékaly co nejlépe.

Hasičům na každém kroku pomáhá automatizovaná technika. Automatické systémy mají předem naprogramováno, jaká vozidla budou k jakému zásahu vyjíždět, jaká vrata se mají otevřít (samozřejmě automaticky) – jedním směrem ze stanice se vyjíždí k zásahům na budovách, druhým směrem na pojezdové dráhy k leteckému provozu. Urychlit čas výjezdu pomáhají také "drobnosti" jako předehřátí motorů nebo externí startéry, díky nimž jsou vozidla připravena k výjezdu během jedné sekundy.

Pražští hasiči plní požadavky nejvyšší požární kategorie

Kolik lidí a zařízení zajišťuje bezpečnost na pražském letišti? "Minimální stavy hasičů a hasičské techniky na letišti jsou odvozeny od kategorie ICAO, do které spadá provoz na letišti. Praha, ačkoli to je poměrně malé letiště, spadá do kategorie devět, což je druhá nejvyšší," říká Karel Moravec. Letiště však splňuje i požadavky kategorie desítkové, do níž patří největší světová letiště jako Heathrow, Frankfurt nebo Schiphol.

Pražské letiště má předpisem stanoven minimální počet tří hlavních zásahových vozidel, k dispozici však má čtyři. Celkem zde je 17 vozidel záchranné a hasičské techniky. "Vlajkovou lodí" je Panther Rosenbauer, vozidlo určené přímo k hašení požárů letadel. Upoutá na něm zejména hydraulické rameno Stinger. To se přiloží k trupu letadla v místech, kde zuří ohnisko požáru, prorazí trup kovovým hrotem a uvnitř začne hvězdicovitě rozstřikovat vodu.

Panther, speciální vozidlo k hašení letadel, vyráží z garáže.

Panther, speciální vozidlo k hašení letadel.

Kromě Panthera mají hasiči v garážích několik cisteren, vozidla k odsávání nebezpečných látek, zařízení k vyprošťování nepohyblivých letadel nebo kontejner s lékařským materiálem. (Podrobněji se hasičské technice budeme věnovat v příštím díle reportáže.)

Ideální stav je, když všichni umí všechno

Letištní hasičský sbor v současnosti tvoří 88 mužů. Dvanáctihodinové směny slouží minimálně patnáct hasičů plus velitel. Směny se posilují pouze výjimečně - zejména při významných státních akcích, jako jsou návštěvy nejdůležitějších světových politiků nebo velké summity.

Cvičení hasičského záchranného sboru na ruzyňském letišti

Cvičení hasičů na ruzyňském letišti

Hasiči ve službě mají pořád co dělat, i když zrovna nevyjíždějí k zásahům. Musí totiž odpovídat jak požadavkům ministerstva vnitra, které odpovídá za hasiče, tak požadavkům Úřadu pro civilní letectví. Ideální hasič je takový, který umí dělat všechno - od řízení všech typů vozidel po práci se všemi záchrannými prostředky. Neustále se tedy něco učí, prochází cvičeními, školeními a přezkoušeními.

"Dneska je taková "evropská" doba, kdy musíte mít na všecko průkaz, certifikát nebo potvrzení. A pokud začneme počítat jednotlivé dílčí kvalifikace jako jeřábník, elektrikář, svářeč, vazač, pracovník s řetězovou pilou atd., dostaneme se k číslu, blížícímu se třiceti. Kromě toho hasiči musí umět pracovat s dýchací technikou a musí čtyřikrát ročně do polygonu, kde osvědčí svoje schopnosti doslova v dýmu a ohni," vypočítává Moravec.

Hasiči také musejí dbát o svou fyzickou připravenost. Mají povinnost strávit minimálně dvě hodiny z dvanáctihodinové směny v tělocvičně. "Počítáme s jejich poctivou přípravou a jednou do roka si to ověříme," popisuje Moravec. "Pokud by nesplnili fyzické testy, znamená to ztrátu způsobilosti a následuje ukončení pracovního poměru."

Operační dispečink: odsud se vyhlašuje poplach

Kromě profesionálních hasičů patří do zdejšího týmu také operátoři. I ti by měli být "univerzální" a měli by se navzájem moci zastoupit. Během návštěvy Technetu mají v operační místnosti službu dvě operátorky.

Jedna na monitoru sleduje systém elektrické požární signalizace. Na podrobné mapě má plány všech budov, pater a místností, v nichž jsou nainstalována čidla. "Pokud někde dojde k problému – bude tam kouř nebo horko – tak se čidlo aktivuje, zčervená, dole v garáži vytiskne mapu a my tam jedeme," ukazuje operátorka.

Kromě systému požární signalizace může přepínat i mezi bezpečnostními kamerami – takhle se dohlíží právě na zmiňované doplňování paliva do letadel s cestujícími. Kamerový systém kromě hasičů využívají také pracovníci bezpečnostního nebo provozního dispečinku.

Operační místnost hasičů. Tady se sledují všechny požární systémy a vyhlašují

Operační místnost hasičů. Tady se sledují všechny požární systémy a vyhlašují poplachy.

Systém letecké požární signalizace. Modrý symbol znamená, že je vše v pořádku.

Systém letecké požární signalizace. Modrý symbol znamená, že je vše v pořádku. Kdyby se objevila červená, znamená to poplach.

Videostěna v operační místnosti. Promítají se na ni podklady, když se něco řeší

Videostěna v operační místnosti. Zobrazují se na ní scénáře událostí, které je třeba řešit kolektivně.

Druhá operátorka ukazuje elektronickou knihu výjezdů, se kterou pracuje: "Najdete tady všechny události – telefonická a rádiová hlášení, otevření a zavření vrat, výjezdy aut, zaklíčování každé vysílačky. Máme tu i tablo s klíči od všech důležitých místností na letišti – i to se sleduje; zaznamenává se, kdo je vzal a kdy."

Sleduje se zkrátka úplně všechno. "Systém sleduje, kdy zazvonil který telefon, kdo ho zvedl, kdo mluvil do relace, kdo je pod čím podepsaný a co udělal dobře nebo špatně. Je na nás vidět úplně všecko," uzavírá Moravec.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.