Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Raketa startující z plošiny na rovníku se zřítila do oceánu

  9:23aktualizováno  9:23
Ruská raketa ukrajinské výroby Zenit, která startovala z plovoucí plošiny Sea Odyssey v rovníkové oblasti Tichého oceánu, selhala při startu. Došlo k zatím neurčené chybě a stroj se zřítil do moře. Ambiciózní projekt, který se poslední roky potýkal s velkými problémy, tak dostal další ránu.

Start rakety firmy Sea Launch 20. dubna 2009. Při svém posledním startu před bankrotem společnosti do kosmu Zenit vynesl družici SICRAL 1B. | foto: Sea Launch

Jeden z nejzajímavějších projektů současné kosmonautiky zaznamenal nepříjemný neúspěch. V 7:56 našeho času se z plošiny Sea Odyssey vydala do vesmíru raketa Zenit, která nesla komunikační družici Intelsat 27.

Start byl na internetu přenášen mateřskou společností Sea Launch, která však brzy po startu vysílání bez oznámení důvodu přerušila. Chvíli poté přišla ruská zpravodajská agentura Novosti s informací, že raketa měla zhruba tři čtvrtě minuty po startu technické problémy a zřítila se do moře.

Společnost Sea Launch v té době nekomunikovala, situaci vyjasnila zhruba po hodině. Podle jejího oznámení bylo po 40 sekundách přerušeno veškeré spojení s raketou, a let byl tedy neúspěšný. Příčiny zatím nejsou jasné.

Když Lazar zakopne

Společnost Sea Launch vznikla už před 18 lety ve spolupráci ruských, ukrajinských a amerických (Boeing) firem. Základní projekt vypadá trochu bláznivě: společnost vybudovala na vysloužilé ropné plošině malý kosmodrom. Ten měly lodě odtáhnout do rovníkových mezinárodních vod Tichého oceánu a z něj pak měly startovat rakety.

I když se může zdát divné, že jde o zbytečnou komplikaci (proč nestartovat z pevniny?), z mnoha hledisek je tato volba logická. Na rovníku Země rotuje nejrychleji, a na startující stroj tak působí největší odstředivá síla (přesně řečeno, je zde ve výsledku nejnižší tíhové zrychlení). Pro nás je to zanedbatelné, ale při startu rakety do vesmíru už je to v propočtech znát. Navíc u družic určených pro pohyb na dráze právě nad rovníkem (hlavně množství komunikačních družic) se dále ušetří palivo za opravy dráhy do správné podoby.

Při startu na geostacionární dráhu (hojně používaná dráha 36 tisíc kilometrů nad rovníkem, více na Wikipedii) se proti startu z mysu Canaveral ušetří asi pětina energie. A Bajkonur je ještě o necelých dvacet stupňů severněji než americké středisko.

Výhodou je i fakt, že se startuje z mezinárodních vod. Rakety při pádech v podstatě nemohou ohrozit obydlené oblasti. V oblasti je také řidší letecká a námořní doprava a se startem je spojená i nižší administrativní zátěž.

Společnosti Sea Launch se ani přes tyto výhody ekonomicky nedařilo. Před čtyřmi lety se zdálo, že projekt bude definitivně odepsaný. Po startu satelitu SICRAL 1B 20. dubna 2009 plošina osiřela a provozovatel se dva roky potýkal s existenčními problémy, které se zdály zcela bezvýchodné a přivedly ho k bankrotu.

V roce 2011 došlo k "reorganizaci". Společnost převzal z 85 procent jeden z bývalých minoritních vlastníků, ruská firma RRK Eněrgija, jeden z největších hráčů ruského kosmického průmyslu. Po těchto událostech došlo i na obnovení provozu, a společnost tak od podzimu 2011 znovu létá. První start se konal z Bajkonuru, ale od května 2012 už se Zenity znovu vrátily na moře. Na Ukrajině vyrobené rakety mají od té doby za sebou tři úspěšné starty.

Firma Sea Launch by měla v tuto chvíli mít nasmlouvaných ještě zhruba deset startů. Zdá se tedy, že bezprostředně ekonomicky ohrožena není. Ale je důležité, jak nehodu vyhodnotí pojišťovny. Pokud výrazně zvýší ceny pojistného na satelity, úspory dané startem na rovníku mohou snadno přijít vniveč. K dalšímu bankrotu by pak nebylo daleko.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.