Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Havarovala nejtajemnější raketa současnosti. Uprostřed Texasu

aktualizováno 
Společnost Blue Origin vyzkoušela prototyp nového typu nosiče na hranice vesmíru. Let skončil neúspěchem, nechal nám ovšem trochu nahlédnout pod roušku tajemství, která projekt internetového miliardáře Jeffa Bezose zatím obklopovala.

Doprava prvního stroje Blue Origin nazvaného Goddarda do hangáru Blue Origin v texaském letovém středisku společnosti | foto: Blue Origin

Současnost pilotovaných letů do kosmu není zrovna utěšená, budoucnost oboru je přesto těhotná zajímavými možnostmi. Do vesmíru pronikají ve stále větší míře asijské země, na Západě se snad chystá změna kvalitativní. Na oběžnou dráhu míří soukromníci, kteří slibují více muziky za méně peněz. Nejznámějším příkladem nové vlny je společnost SpaceX, nastartovaná penězi Elona Muska, jednoho ze zakladatelů PayPalu.

Ale peníze vydělené ve virtuálním prostoru za létání do vesmíru vydávají i další. Jedním z nich je zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Jeho společnost se s Muskovou nemůže rozhodně zatím měřit co do velikosti, počtu úspěšných startů ani objemu uzavřených smluv, ale v jednom ohledu ji rozhodně překonává: je nejtajemnějším účastníkem závodu o "nový vesmír".

Bezosova společnost Blue Origin vznikla v roce 2004 a hned od svého vzniku o svém programu zarytě mlčí. Ví se, že pracuje na prototypu vícenásobně použitelné lodi, která nejen vzlétá, ale také přistává s pomocí raketových motorů. V roce 2006 se objevilo krátké video a fotografie z pokusného letu do výšky několik desítek metrů a zpět, ale to bylo v podstatě vše.

Kdo je za tím?

Jeff Bezos je dnes majitelem dvaceti procent Amazonu. Celková tržní hodnota jeho majetku se pohybuje nyní kolem 18 miliard dolarů. Svou firmu založil ho v roce 1994, samozřejmě v garáži, jak jinak. Blue Origin vznikl o deset let později v době, kdy už byl Amazon dobře zavedenou značkou.

Je generálním ředitelem Amazonu. V roce 2010 dostal podle firmy velmi nízký plat zhruba 81 tisíc dolarů. Je tak jeden z nejhůře placený generálních ředitelů vůbec. Ze smlouvy nemá nárok ani na opce na akcie firmy.

Zato ovšem Amazon vydal v loňském roce 1,6 milionů dolarů za Bezosovu "bezpečnost". V roce 2009 to bylo dokonce 1,7 milionů dolarů. Co tyto náklady pokrývají, a proč je ochrana šéfa jejich firmy tak drahá, to není jasné.

Jeff Bezos

Jeff Bezos

Jak vývoj pokračuje, jsme se dozvěděli až na konci letošního léta, a to představení, které zahlédli 24. srpna tohoto roku obyvatelé okolí městečka Van Horn v Texasu. Blue Origin ten den vyslala k pokusnému letu další exemplář svého stroje. Ve výšce zhruba 14 kilometrů nad zemí o něj přišla v ohni.

Soukromý výbuch

O zkoušce stroje věděl málokdo. Něco snad mohli uhodnout piloti, kteří dostali varování, aby 24. srpna mezi od poledne do pěti hodin odpoledne světového času nevlétávali do zhruba 25 kilometrové oblasti u města Van Horn v Texasu (stránka je dostupná zde, ale pouze z cache Google). To je oblast prvního soukromého kosmodromu na světě. Necelých pět tisíc hektarů z Bezosova podstatně většího pozemku americký úřad letectví oficiálně určil jako oblast pro vývojové zkoušky kosmických strojů.

Jedinými svědky startu mimo areál Blue Origin (kam nevkročí nikdo, kdo nepodepsal prohlášení o mlčenlivosti) byli obyvatelé asi 50 kilometrů vzdáleného městečka Van Horn. Ti podle zpráv serveru Forbes.com zahlédli na obloze výbuch podle jejich slov podobný jako u Challengeru.

O tom jsme se dozvěděli až se zpožděním. V hodinách a dnech bezprostředně po zkoušce, jsme se mnoho nedozvěděli. V Blue Origin jako obvykle mlčeli. Ovšem varování určeného pilotům si všimli i další, například nadšenci na kosmonautickém webu nasaspaceflight.com. O událost se začal zajímat i reportér Wall Street Journal. V tomto médiu pak týden po startu vyšla informace, že pokus byl patrně neúspěšný (první verze článku není dostupná, na internetu je jen aktualizovaná verze zde).

Až to vyprovokovalo Jeffa Bezose k odpovědi. V pátek 2. září se na internetových stránkách společnosti po pěti letech (sic!) objevilo nové tiskové vyjádření (dostupné zde). Podle něj proběhla 24. srpna zkouška pohonného modulu vyvíjeného nosiče firmy Blue Origin (tedy zjednodušeně řečeno rakety bez modulu pro posádku).

Pokusný stroj podle prohlášení přestal být stabilní po podélné ose. Hrozilo, že vyletí z vyhrazeného prostoru. Aby se předešlo případným škodám, bezpečnostní systém ho zničil. K nehodě mělo dojít ve výšce téměř 14 kilometrů a při rychlosti 1,2 Machu (tedy 1,2krát vyšší než je rychlost zvuku). O příčinách v této chvíli mnoho říci nemůžeme.

Padlý neznámý

S detaily o havarovaném stroji to není lepší. Podle všeho má sloužit jako pohonný modul pro lety na hranici vesmíru. Tedy ne až na oběžnou dráhu, ale na (zcela umělou) hranici vesmíru ve výšce sto kilometrů nad povrchem. 

Stroj SM-2 těsně před přistáním během svého prvního (krátkého) letu, který

Stroj SM-2 těsně před přistáním během svého prvního (krátkého) letu, který ještě dopadl úspěšně. Měl proběhnout někdy v květnu nebo červnu letošního roku

Celý projekt lodi Blue Origin nese název New Shepard podle prvního amerického astronauta Alana Sheparda. Ztracený exemplář byl znám pouze jako PM-2 (téměř jistě zkratka výrazu Propulsion Module, tedy Pohonný modul). Dvojka v názvu znamená, že jde o druhý exemplář v rámci projektu. PM-2 za sebou měl už jeden zkušební let, který se měl uskutečnit zhruba před třemi měsíci. Podle Blue Origin šlo jen o krátký skok nízko při zemi.

Zřejmě se mohl podobat premiéře prvního stroje postaveného v rámci projektu pojmenovaného Goddard, který se vznesl k nebi v roce 2006. Podle dostupných informací prováděl pouze lety ve výšce několika desítek metrů a v malé rychlosti (video z jednoho letu je dostupné zde). 

Přechod od přízemních letů do výšek a rychlostí, kterých měl dosáhnout PM-2 při neúspěšném letu, není nic jednoduchého. Přináší s sebou například velké aerodynamické problémy. Chyby se v takových chvílích stávají: "V začátcích jsou havárie nosičů spíše pravidlem než výjimkou," říká český odborník na kosmonautiku Antonín Vítek a pokračuje: "Podívejte se, kolikrát Muskovi spadnul Falcon 1, než se poprvé podařilo uskutečnit celý let na oběžnou dráhu. Nebo na Jihokorejce, kteří mají podporu Rusů - zatím dva starty a ani jeden se nepovedl," vypočítává nedávné neúspěchy. Projekt Blue Origin by zřejmě ohrozilo až to, kdyby se potíže opakovaly třeba při startu příštího exempláře, který se už podle firmy staví.

Co se chystá

Stroj SM-2 po svém prvním přistání. Výška stroje je pro představu zhruba

Stroj SM-2 po svém prvním přistání. Výška stroje je pro představu zhruba třináct metrů.

Hotový Shepard by měl představovat zajímavou alternativu ke stávající dopravním prostředkům na okraj vesmíru. Měl by se celý vlastní silou - bez odhazovaných stupňů - dostat od země až na hranici se třemi osobami na palubě. A to opakovaně. Podle výrobce by mohl hotový stroj létat zhruba jednou týdně.

Samotný let na by měl trvat zhruba deset minut a posádka tak stráví zhruba tři minuty v gravitaci nejméně stokrát menší než na povrchu Země. Profil letu má být kolmý skok vzhůru a zpět. Při přistání budou stroj brzdit raketové motory. (Zdá se ovšem, že minimálně u pozdějších, větších verzí by modul pro posádku měl být snad vybaven i padákem.) Přesnější technický popis v angličtině naleznete zde.

Co se týče časového harmonogramu, podle informací na stránkách Blue Origin (zde) by se první lidé mohli s lodí podívat na hranici vesmíru snad již v příštím roce. Informace jsou ovšem zřejmě dosti neaktuální a není jasné, zda tento harmonogram stále platí.  

Několikanásobní pohrobci

New Shepard byl zřejmě inspirován starším projektem DC-X, původně vojenským, později (v roce 1995) převedeným pod NASA. (Plným názvem to byl Delta Clipper. Prý proto, aby připomínal DC-3, tedy dopravní letadlo, které zcela změnilo leteckou osobní přepravu.)

Po havárii v červenci 1995 došlo na prototypu DC-X k požáru, který stroj vyřadil zcela z provozu. Oprava by byla příliš drahá a NASA 50 milionů dolarů na stavbu nového stroje nenašla. Místo toho se soustředil na vývoj v podstatě konkurenčního projektu VentureStar. To byl zhruba řečeno "lepší raketoplán". Jeho vývoj byl nakonec také zrušen, a to v roce 2001.

Kam až doletěli?

"Pár věcí mě tu zaráží," řekl Technetu ke startu stroje Blue Origin český odborník na kosmonautiku Antonín Vítek. Stroj ve výšce 14 kilometrů by podle něj měl mít rychlost podstatně větší než 1,2 Machu. Tedy pokud by mířil do výšek kolem sta kilometrů, kam se mají stroje Blue Origin dostat.

"Rychlost by měla být kolem pěti Machů nebo i více, protože nosiče mívají motory zapnuté co nejkratší dobu, snaží se přitom získat co největší rychlost, aby pak doletěl k cíli setrvačností," říká Antonín Vítek. (Zážeh samozřejmě ale nesmí být tak krátký, aby přetížení nebylo větší, než snese bez újmy posádka.)

"Takto na první pohled se mi zdá pravděpodobnější, že tu došlo k chybě v řádu a stroj nebyl ve výšce 14 kilometrů, ale desetkrát menší," pokračuje český odborník. V tom případě by podle něj rychlost pokusu o dosažení výšek několika desítek kilometrů odpovídala spíše . Bohužel, díky informační politice Blue Origin nikdo přesně neví, co bylo cílem tohoto letu.

Pozor, klepe se nám vzduch

Domněnce nahrává (ale nedokazuje ji) i fotografie uveřejněná na webu Blue Origin (viz. níže). Má zachycovat stroj těsně před nehodou ve výšce kolem 14 kilometrů. "Na to je ovšem až nečekaně ostrá a detailní," říká Antonín Vítek a dodává: "Nejsem si jistý, jestli mohli Blue Orgin mít tak výkonnou adaptivní optiku (tj. takovou, která dokáže anulovat chvění atmosféry, pozn. red.), aby mohli snímek pořídit."

Sám český odborník ovšem upozorňuje, že nápad bere jako zajímavou a neprokázanou hypotézu.

Stroj PM-2 při svém druhém a posledním letu. Podle firmy snímek zachycuje modul...

Po založení Blue Origin v roce 2004 začalo ve firmě pracovat několik odborníků, kteří se podíleli na starším projektu. To je základ kontinuity mezi DC-X a New Shepard. Neznamená to, že by se projekty nelišily. Například loď Blue Origin vstupuje do atmosféry zádí napřed, u DC-X to bylo opačně, a to s sebou nese poměrně velké změny v konstrukci.

Z eráru chce díl každý

Blue Origin spolupracuje s NASA i oficiálněji. Firma s agenturou podepsala několik smluv na vývoj kosmických dopravních prostředků či jejich dílů.

Loni dostala necelé čtyři miliony dolarů na stavbu zkušebního exempláře modulu pro posádku a s únikovým systémem pro případy nehody. Letos pak získala smlouvu za 22 milionů dolarů na vývoj vícenásobně využitelného nosiče, který by zmiňovaný modul mohl donést na běžnou dráhu.

Náklady na vývoj to samozřejmě nepokryje. Podle odhadů vložil Jeff Bezos vložil do projektu více než čtvrt miliardu dolarů z vlastního. Ale kdyby nebylo smluv s NASA, zřejmě bychom o plánech Blue Origin věděli ještě méně než teď. Aby získala veřejné prostředky, musela firma v zveřejnit alespoň některé údaje o svých projektech. (Druhou ze smluv, tu zajímavější, si můžete v plném znění prohlédnout zde. Vypuštěná jsou v podstatě jenom čísla účtů a telefonů.) Bohužel ale se to týká jenom projektů placených NASA, takže o modulu, který havaroval na konci srpna víme o hodně méně než o budoucích plánech společnosti.

Ale mnoho jich rozhodně nebylo. "Jestli jsme něčím slavní, tak mlčenlivostí," konstatoval v loňském roce Gary Lai, vedoucí vývoje prostoru pro posádku (tedy prvního z projektů pro NASA). Také řekl, že to jeden z důvodů tajnůstkaření je, že firma tak může mít malé marketingové a PR oddělení.

Na tomhle žertu může být i špetka pravdy. Při pohledu na archaicky vyhlížející internetové stránky Blue Origin (zde) je jasné, že internetový miliardář Bezos své peníze nevynakládá na prezentaci. Chce se za ně zřejmě naučit létat. Ovšem dokud se nám nerozhodne říct více, těžko říci, jak mu to jde. Nejvíce se toho dozvíme z texaského nebe. Fanoušci kosmického výzkumu můžou jen doufat, že příště na něm bude napsaná lepší zpráva.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Indická raketa PSLV-C38 vynáší do vesmíru mimo jiné i  technologickou...
Na oběžnou dráhu zamířila nová česká družice VZLUSAT-1

Minisatelit VZLUSAT-1 se po letech příprav dostal na oběžnou dráhu.  celý článek

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.