Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Očima potápěče: Podívejte se, co zbylo z Hitlerových torpédoborců

aktualizováno 
Události mezi 10. a 13. dubnem 1940 rozhodně nejsou hlavní náplní hodin dějepisu. Přitom jde o bitvu, kde vůdce třetí říše poprvé významně prohrál. Německá válečná mašinérie se poprvé nezasekla u Moskvy či Stalingradu, ale už při bitvě o železnou rudu nutnou pro německou zbrojní výrobu.

Po anšlusu Rakouska, anexi Československa a dobytí Polska se německá kampaň otočila na sever. Dánové se vzdali, ale Norové se postavili na odpor. U Osla Kriegsmarine přišla nejen o dva starší křižníky (dlouhé 174 m), ale také o novou vlajkovou loď i s kontradmirálem a tisícovkou námořníků, těžký křižník Blücher (délka 206 m, osm děl ráže 203 mm s dostřelem 33,5 km).

Ještě větší potíže čekaly za polárním kruhem v celoročně nezamrzajícím Ofotfjordu. Šlo o strategicky důležitý přístav Narvik, kde se překládá železná ruda přivážená po železnici z nedalekých švédských dolů. U Narviku přišel Hitler během čtyř dnů o deset zbrusu nových torpédoborců, což mu jistě narušovalo klidný spánek. Škoda, že jen na dva měsíce.

Fotogalerie

Devátého dubna kolem čtvrté hodiny ráno vplulo do Ofotfjordu deset nových německých torpédoborců, kterým se do cesty postavil norský křižník Eidsvold (z roku 1899 a o délce 95 m). Po krátkém neúspěšném vyjednávání ho dvěma torpédy poslal ke dnu torpédoborec Wilhelm Heidkamp (125 m). Z posádky 183 mužů jich výbuch přežilo jen šest.

Následně se Němcům postavil křižník Norge (sesterská loď Eidsvoldu). Po dělové přestřelce ho torpéda Bernd von Arnim poslala ke dnu i s polovinou posádky. Němci celkem klidně vysadili dvoutisícovou invazní armádu, ale jejich potíže měly teprve přijít.

Následujícího rána překvapil Němce přepad pěti britských torpédoborců pod vedením HMS Hardy (1936, délka 99 m). Pod rouškou sněžení překvapili Britové v přístavu pět německých torpédoborců a jednu ponorku. Než se Němci vzpamatovali, byla jejich vlajková loď Wilhelm Heidkamp potopena i s komodorem Bontem. Stejně dopadl i sesterský torpédoborec Anton Schmidt a ostatní lodě byly poškozeny. Významnou chybou Němců byla špatně hloubkově nastavená torpéda, takže torpédoborce podplula.

Torpédoborce

Období mezi 10. a 13. dubnem 1940 znamenalo u Narviku konec pro 12 torpédoborců.

Německých bylo 10:

Wilhelm Heidkamp, Anton Schmidt, Bernd von Arnim, Erich Giese, Erich Koellner, Hermann Künne, Hans Lüdemann, Diether von Roeder, Georg Thiele a Wolfgang Zenker

Britské byly 2: HMS Hardy a HMS Hotspur

Při ústupu se Královské námořnictvo setkalo s druhou skupinou německých torpédoborců, ty už byly k boji připraveny. Při této druhé části "První narvické bitvy" se Němcům podařilo zničit torpédoborec Hunter, těžce poškozený Hardy musel najet na břeh a těžce poškozený Hotspur vyvázl jen se štěstím.

Zraněný britský velitel Bernard Warburton-Lee po několika hodinách zemřel. Během 30 hodin tak v boji zahynuli velitelé všech tří zúčastněných stran. Výsledkem bylo i potopení lodí v přístavu a německé muniční lodě. S ní šly ke dnu i zásoby munice a nafty pro německé torpédoborce. Tři zbylé torpédoborce Královského námořnictva z fjordu unikly, ale na moři už se formovala britská odpověď na invazi Němců v Narviku.

Třináctého dubna 1940 začala "Druhá narvická bitva". Do Ofotfjordu vplul svaz devíti velkých torpédoborců vedených bitevní lodí HMS Warspite (délka 197 m, 8× 381 mm, dostřel 29,5 km), vše se zajištěnou podporou letectva z letadlové lodi HMS Furious. To už byla pro Němce bez munice a nafty katastrofa, která znamenala vyhlazení jejich hladinového loďstva v Ofotfjordu. Německé ponorky U25, U46 a U48 nepřekonaly problémy s torpédy, a jediným německým úspěchem toho dne tak byla ustřelená příď britského torpédoborce Eskimo torpédem z Georg Thiele.

Spojovací prostor nákladní lodi MS Neuenfels dlouhé 143 metrů.

Spojovací prostor nákladní lodi MS Neuenfels dlouhé 143 metrů.

Královské námořnictvo si mohlo škrtnout ze seznamu nepřátel dalších osm torpédoborců jmenovaných výše v boxu. Celkový debakl 10:2 na torpédoborce v neprospěch Německa způsobila hlavně špatně připravená akce Kriegsmarine. Kargo lodě v rozlehlém narvickém přístavu utrpěly zásahy zbloudilých torpéd také. Rozstřílené plavbyschopné torpédoborce bez munice navedli němečtí kapitáni na břeh a posádky se přidaly k pozemním jednotkám, které tedy celkem čítaly 4 600 mužů.

Těžce poškozený torpédoborec Bernd von Arnim navedl kapitán na břeh. Bojeschopní námořníci se přidali k německým invazním silám.

Těžce poškozený torpédoborec Bernd von Arnim navedl kapitán na břeh. Bojeschopní námořníci se přidali k německým invazním silám.

Následná invaze spojeneckých vojsk včetně francouzských legiií a polských jednotek o celkové síle 24 500 mužů zahnala Němce do hor, kde se dodnes dají najít jejich opěrné body. Podle M. Storkeho z Narviku se zde zrodila i neústupnost Hitlera při rozhodování o stažení wehrmachtu ze Stalingradského kotle.

"Právě v květnu 1940, kdy se izolované německé jednotky bránily v horách, navrhoval Hitler jejich ústup do Švědska. Generál E. Dietel toto ukvapené rozhodnutí Hitlerovi rozmluvil, Luftwaffe tehdy ovládala nebe nad Norskem a dokázala odříznuté Němce kvalitně zásobovat. Vpád wehrmachtu do Francie a následné problémy v Dunkerque donutily spojence k evakuaci všech jednotek z Narviku a začala neohrozitelná nadvláda Němců," uvedl Storke.

Jestli za Hitlerovými rozkazy neustupovat skutečně stála norská zkušenost, se už asi nedozvíme. Rozdíl mezi leteckým zásobováním pětitisícové Dietlovy armády po dobu tří měsíců v Narviku a zásobováním půlmiliónové Paulusovy armády u Stalingradu se dnes zdá jasný.

Fakticky nám potápěčům zůstalo v Ofotfjordu velkém jako pět vltavských přehrad Lipno přes čtyřicet vraků velkých námořních lodí. Některé z nich se o sebe přímo opírají. Hodně vraků leží v hloubkách do 30 metrů, ponorku najdete kolem 80 metrů.

Časté hádky o síle pancéřování válečné lodi Bismarck možná rozřeší pancíř sesterské lodi Tirpitz, nejširší pancíř na lodi má 320 milimetrů.

Časté hádky o síle pancéřování válečné lodi Bismarck možná rozřeší pancíř sesterské lodi Tirpitz, nejširší pancíř na lodi má 320 milimetrů.

U těchto norských břehů ukončila válka životy vojáků mnoha národností. O operacích polských válečných lodí jsem se dozvěděl až v místním vojenském muzeu, které doporučuji k návštěvě. Ohmatat si pancíř o síle 320 mm z Tirpitze se vám leckde nepovede. Tirpitz byla sesterská loď Bismarcku, potopená spojenci 150 kilometrů severně od Narviku. Na délku měřila 251 metrů, hlavní výzbroj tvořilo osm děl ráže 380 mm, které měly dostřel 37 kilometrů. Po válce byla tato válečná loď rozřezána.

Viditelnost pod vodou kazí pouze sladkovodní přítoky potoků. Největším nepřítelem pro potápěče jsou proudy. Příliv má přes dva metry a je zde skutečně ledová voda, můj buddy mi opravdu dost záviděl vyhřívané rukavice. Hlavní poděkování dlužím Čechovi J.Böhmovi, jenž nás po stopách narvické bitvy vedl.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.