Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemědělství znají i tvorové bez mozku. Hlenky „farmařily“ dřív než člověk

aktualizováno 
Drobné jednobuněčné organismy zvané hlenky překvapily. Dokáží si schovávat jídlo na horší časy a dokonce si s sebou přináší na nová místa "setbu" své oblíbené potravy.

Hlenky vytváří spóry, když spotřebují živiny na současném místě. | foto: Owen Gilbert Fotografie

Zemědělství je základem úspěchu lidské civilizace. Ale to neznamená, že by bylo lidským výtvorem. Podobný postup používají i některé jiné zvířecí druhy, především termiti a některé druhy mravenců.

Že člověka předběhly společenské druhy hmyzu, už jsme si zvykli. Ve čtvrtečním vydání časopisu Nature ovšem skupina biologů tvrdí, že na startovní čáře zemědělství stanul dávno před člověkem také tvor, kterému chybí nejen mozek, ale vůbec nervová soustava: hlenka.

Příslušníci této skupiny nepatří ani mezi živočichy, ani rostliny, ba ani houby. Někdy žijí v podobě samotné amébovité buňky, spojují se ale i do kolonií. V ní splyne řada hlenek dohromady a vznikne "superbuňka" až s tisícovkami jader.

Hlenky jsou schopné ve skupině řešit poměrně složité úlohy, například najít nejkratší cestu bludištěm ke zdroji potravy nebo dokáží navrhnout trasu tokijského metra stejně dobře jako lidští inženýři (tisková zpráva zde a originální, placená studie zde).

Svačina na cestu

Podle Debory Brockové z Riceovy univerzity v Houstonu dokáže hlenka, konkrétně druh Dictyostelium discoideum, ještě mnohem víc: pěstuje jakousi primitivní formu zemědělství. Některé hlenky stráví jenom část potravy (bakterií), která se v jejich blízkosti nachází. Některé bakterie přijmou do svého těla, ale nestráví je.

Když se pak hlenky šíří do nového místa - v podobě malých spóru unášených větrem - tak si část ušetřených bakterií přenáší s sebou. Po přistání na novém místě se nemusí bát, že by neměly potravu.

Chování těchto "zemědělců," jak je nazývá Brocková s kolegy, přináší na pohled samé výhody. Na nehostinných stanovištích přerostou hlenky s vlastní bakteriální sadbou své kolegyně. Vede se jim lépe i ve vzorcích běžné půdy. Jako by bakterie, které si hlenky s sebou nosí, byly výživnější nebo stravitelnější než ty v běžné půdě.

"Na první pohled je až překvapivé, že podobné chování není rozšířenější," komentuje výsledky Michal Čáp z Přírodovědecké fakulty UK. Výzkumníci "zemědělství" zaznamenali jenom zhruba u třetiny hlenek, které sebraly ve volné přírodě.

Brocková s kolegy spekuluje o několika možných příčinách. "Zemědělci" možná nedokáží efektivně vyčerpat zdroj potravy na stanovišti, protože dělají zásoby zbytečně brzy nebo velké. Také se z nějakého důvodu pohybují pomaleji než hlenky "lovci"; bakterie v buňce jim možná jednoduše překáží. Autoři také spekulují, že se "zemědělci" díky svým sklonům k požírání bakterií mohou snáz nakazit nejrůznějšími patogeny.

Biolog Michal Čáp považuje studii za překvapivou a zajímavou, byť pouze popisnou. Těší se hlavně na pokračování výzkumu: "Měla by následovat další práce, která odhalí genetický základ chování hlenek, a popíše i jeho přesný biomolekulární mechanismus."



Témata: Zemědělství


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.