Hana Šuláková pracuje jako forenzní entomoložka a bioložka v Kriminalistickém ústavu v Praze. "Odchytávám si i hmyz, který létá nad mrtvým tělem," říká policistka.
Hana Šuláková Forenzní entomoložka Hana Šuláková zkoumá vzorky Je jí 34 let, narodila se v Olomouci. Vystudovala Mendelovu univerzitu v Brně. Přes osm let pracuje jako kriminalistická bioložka. Zkoumá lidský biologický materiál, jako je třeba krev či sliny na oděvu pachatelů a obětí. Její druhou specializací je forenzní entomologie, při níž díky hmyzu nalezenému na místě činu pomáhá usvědčit pachatele. |
Co všechno forenzní entomolog dělá?
Určuje dobu od smrti člověka do nálezu jeho těla, vyjadřuje se k tomu, jestli s tělem někdo hýbal. Podle druhů hmyzu na těle je schopen říct, jestli byl mrtvý převezen třeba z města do lesa, nebo z jedné části republiky do jiné. Z larev a kukel je také možné zjistit, jestli oběť měla před smrtí v těle nějaký jed, léky nebo omamné látky, a to i v době, kdy se klasická toxikologie z tkání mrtvého už nedá použít.
Jak postupujete na místě činu?
Jsme tam společně se soudním lékařem. Ještě než se k tělu někdo přiblíží, odchytám si hmyz, který na tělo nalétává. Pak soudní lékař začne ohledávat tělo a já si pinzetou a plastovou lopatkou odeberu larvy z těla, z oděvu a z okolí nálezu.
A co se vlastně s tělem děje?
V první fázi, kdy je tělo čerstvé, na něj nalétávají mouchy, nejtypičtější jsou bzučivky. Nakladou vajíčka, z těch se vylíhnou larvičky, které rostou, několikrát se svlečou, pak už jsou dost velké na to, aby se zakuklily, a vylíhnou se z nich dospělí jedinci.
Mezitím nastane další fáze, protože v těle nadále probíhají biochemické procesy a uvolňují se různé plyny, které postupně přilákají další druhy, jako hrobaříky, sýrohlodky a hrbilky. Přilétají ale i třeba masařky, jejichž larvy jsou v určitém stadiu dravé a loví larvy předchozích druhů.
Bzučivky rodu Lucilia
Protože vím, jak dlouho se larvy bzučivek a ostatních druhů vyvíjejí v závislosti na teplotě a jak se jednotlivé druhy hmyzu na těle postupně střídají, jsem schopná spočítat, kdy člověk zemřel s přesností na dny, v ojedinělých případech i na hodiny ještě tehdy, kdy soudní lékař už tak přesný čas určit nemůže.
Můžete i u staršího nálezu říct, kdy přesně dotyčný zemřel? Aspoň tak to předvádějí v různých krimiseriálech...
Zhruba do čtyř dnů dokáže soudní lékař určit poměrně přesně dobu smrti na základě měření teploty, sesychání rohovky a podobně. Po více než čtyřech dnech řekne, že dotyčný je mrtvý týden. Já dokážu díky hmyzu do jednoho až dvou měsíců stáří mrtvoly určit datum úmrtí s přesností plus minus jeden den. Po dvou měsících, v závislosti na teplotě prostředí, přesnost určení klesá.
Takže potřebujete vědět, jaké bylo počasí...
Ano, nejdůležitějším faktorem je teplota. Tyto údaje získávám z nejbližší meteorologické stanice a upravují se podle toho, jestli mrtvý ležel ve stínu, na slunci, v přístřešku a podobně.
Vraťme se ke krimiseriálům. Dá se jim v něčem věřit?
Něco vychází z reálného základu, ale pak tam řeknou naprostý nesmysl. Třeba detektiv vezme dospělého brouka, změří ho a řekne si, hrobařík má 2,5 centimetru, narostl tak za tři týdny. Přitom dospělý brouk neroste. Kdyby změřil larvu, což se dělá, tak to má logiku.
Ale u dospělého jedince je to nesmysl. Nebo u rok staré mrtvoly správně dedukuje, že nejdřív přilétly bzučivky, pak se objevili hrobaříci, sýrohlodky a tak dál. Pak si vezme tabulku a počítá, že tento druh tam byl přesně takhle dlouho a tento tolik dní, tak dotyčný zemřel 15. října. Jenže u ročního nálezu je to absolutní nesmysl, přesnost se stanovuje tak na měsíc.
A co třeba určení DNA oběti z hmyzu?
Ano, to je reálné. Byla jsem u případu, kdy muž zabil manželku a zakopal ji na pozemku. Jenže pak po ní začala pátrat policie a muž se začal bát. Tak ji vykopal a odvezl jinam. Když přijeli policisté, našli už jen larvy hmyzu. Z nich se však dala udělat analýza, která řekla, že na místě byla lidská DNA. Jenže televizní kriminalista to zvládl i z živého brouka. Injekcí mu napíchl střevo, vytáhl obsah a ten dal na analýzu a brouka ještě zachránil. To jsem se hodně nasmála.
Dostanou se mouchy i do zavřeného bytu oběti?
Dostanou. Nedávno jsem dělala případ vraždy, kdy jeden muž zabil druhého, potom mrtvého nechal v koupelně, zhasnul, zavřel dveře a zamkl byt. Mouchám to trvalo asi čtyři dny. Prolezly k tělu přes klíčovou dírku a netěsnosti ve dveřích. Mouchy jsou totiž pachem krve fascinované, a pokud potřebují naklást vajíčka, jsou schopny dělat neuvěřitelné věci.
Pokud se najdou kosterní pozůstatky, pro vás už to práce není?
Je. Lidé si sice myslí, že tělo musí v přírodě ležet několik let, aby z něj zbyla kostra, ale k tomu může dojít už po 14 dnech nebo třech týdnech. A stále tam budou stopy po činnosti hmyzu.
Farma tělV některých státech vznikly takzvané farmy těl. První založil profesor William Bass v 70. letech na Univerzitě Tennessee v USA. Antropolog, který často spolupracoval se soudními lékaři a vyšetřovateli, se rozhodl zkoumat, co se stane s lidským tělem, pokud zůstane ležet v přírodě. "Oplotil si část pozemku univerzity, nechal si tam dovézt těla bezdomovců a sledoval, který hmyz se objeví jako první, co bude následovat, jaké druhy se v různých podmínkách objeví a tak dál," popisuje forenzní entomoložka Kriminalistického ústavu Hana Šuláková. William Bass později také experimentoval. Při jednom z pokusů umístil tělo do auta, to podpálil a když dohořelo, čekal, co se stane. V Česku farma těl neexistuje, nejbližší je v Německu. "Tam ji zakládal antropolog Mark Benecke, jeho pokusy ale nejsou tak rozsáhlé, protože Německo má podobné zákony jako Česko," říká policistka. Podle ní však není nezbytně nutné k výzkumům používat lidská těla. "My používáme k odchovu larev vepřové maso. Je třeba zachovat určité podmínky, například při pokusech musíte mít prase o určité hmotnosti. Když je dodržíte, budou výsledky adekvátní tomu, jako kdyby se zkoumalo lidské tělo," dodává Hana Šuláková. Více se o farmách těl dozvíte v článku: Farma na mrtvoly. Podívejte se, co dokáží brouci a slunce s lidským tělem |
Jak to zvládáte, když přijedete k mrtvému tělu?
S tím nemám problém. Trochu obavy jsem měla, když jsem poprvé dělala odběr u pitvy. Mě ale zajímá jen hmyz a tělo nevnímám. Je to podobné, jako když u záhonu vnímáte jen květiny, ale ne půdu, z níž vyrůstají. Ono by to jinak ani nešlo.
Pracujete i na případech dětí?
Také. Každý policista vám ale řekne, že to je trochu jiné. Člověk to bere hodně osobně, udělá svoji práci, ale nemá z toho dobrý pocit. Pracovala jsem na několika případech novorozenců. Vím, že moje práce pomůže k vyřešení případu, ale příjemné to není. Každý cítí, že to tak nemá být.
Je ve vašem oboru hodně žen?
Řekla bych, že je víc mužů, asi tak 60 nebo 70 procent. K forenzní entomologii se dostali v rámci profese, bývají to policisté, soudní lékaři, antropologové. Ve Francii to třeba dělají četníci. Ale v některých zemích se forenzní entomologií zabývají především ženy - profesorky biologie, zoologie, které si tento obor přibraly navíc.
Jak jste se k práci forenzní entomoložky dostala vy?
Vystudovala jsem Mendelovu univerzitu v Brně. Mým oborem ale byly šelmy, nikoli hmyz. Po škole jsem sháněla práci, ale protože jsem z Olomoucka, nebylo to jednoduché. Jeden kamarád mi dal tip, ať to zkusím u policie. Náborář z pražské vyšetřovačky mi doporučil Kriminalistický ústav. Tam jsem nastoupila jako bioložka, ale protože tam nikdo z kolegů neměl o forenzní neboli kriminalistickou entomologii zájem, domluvili jsme se, že si ji přiberu.
Stačilo vám, co jste se naučila na fakultě?
Vůbec ne, naštěstí jsem měla základní materiály od svých předchůdců, doktora Laupyho a doktora Makovce, a znala jsem pana profesora Povolného, který učil na Mendelově univerzitě a zároveň dělal soukromého soudního znalce. Přestože už mu bylo asi osmdesát, byl nesmírně vitální. Vedl mě necelé dva roky, pak bohužel zemřel. A potom mi značně pomohl kurz v entomologické laboratoři francouzských četníků Rosny sous Bois v Paříži. S nimi spolupracuji dodnes.
Co na vaši práci říká okolí?
Občas musím vysvětlit, čím se to vlastně zabývám, ale v současné době s celou řadou kriminálních seriálů se kriminalistická biologie, a tím pádem i entomologie dostala do všeobecného povědomí. Přesto i mezi entomology koluje o tomto oboru řada mýtů a nepřesností. Většina si například myslí, že pro forenzního entomologa jsou nejdůležitější brouci, ve skutečnosti to jsou mouchy a jejich larvy, které dávají výpočtu doby úmrtí tu leckdy neuvěřitelnou přesnost.
Dokážu až do dvou měsíců stáří mrtvoly určit úmrtí s přesností plus minus jeden den.
Případy Hany ŠulákovéForenzní entomologie pomůže určit nejen, jak dlouho je dotyčná osoba mrtvá nebo jestli s ní někdo manipuloval, ale v některých případech také to, zda jde o násilný čin. "Dělala jsem na případu, kde už kvůli stadiu rozkladu nešlo určit, jestli byl ten člověk zabitý. Ale podle druhů hmyzu, které se na těle našly, to vypadalo, že měl bodná zranění v oblasti břicha," popisuje forenzní entomoložka Kriminalistického ústavu v Praze Hana Šuláková. Někdy se zdá, že vyšetřovatel má informací dost a forenzní entomologii nebude potřebovat. Jenže dodatečně zjistí, že kvůli rozporuplnosti výpovědí by mu analýza hmyzu přece jen pomohla. I to se podle Hany Šulákové stává. "V jednom případu měl vyšetřovatel hodně informací už před nálezem těla. Šlo o mrtvého narkomana. Z výpovědí ostatních narkomanů vyplynulo, že někdo zemřel, i když nevěděli jak a kdy," říká policistka. A tak když se v železničním vagónu našla mrtvola, vyšetřovatel usoudil, že hmyz nepotřebuje. "Jenže se ukázalo, že podle jedné výpovědi muž umřel v květnu, podle další v červnu a podle jiné v červenci. Podle jedné umřel sám, podle druhé se předávkoval a podle třetí ho zabili. Někdo tvrdil, že muž umřel na místě, další, že ho tam donesli, a třetí, že ho polili louhem. A to už byl vyšetřovatel zmatený úplně. Také soudně lékařský posudek připouštěl dobu smrti v květnu až v červenci, toxikologie z tkání už nebyla možná," vypráví Hana Šuláková. Tehdy měli kriminalisté velké štěstí, v oděvu zemřelého se uchovaly mrtvé larvy a zakonzervovaný byl také vzorek prachových nečistot a hmyzu z pod těla. "Chemickou analýzou larev jsme zjistili, že obsahují drogy, takže dotyčný se pravděpodobně předávkoval. Podle hmyzu bylo možné stanovit post mortem interval s přesností na 14 dnů a vyloučit manipulaci s tělem po smrti, i když celý vagón se pohyboval," popisuje Šuláková. I pro tyto případy se část odebraného hmyzu usmrcuje a uchovává. Záleží i na tom, jak člověk vypadá Některé případy překvapí i zkušeného odborníka. "Forenzní entomologie je o informacích. Čím víc toho o mrtvém a místě nálezu vím, tím lépe. Rozklad těla ovlivňuje i to, jak člověk vypadá, kolik má podkožního tuku nebo jestli byl či je alkoholik," vysvětluje forenzní entomoložka. V jednom případu určovala post mortem interval u starého muže, kterého našli v lese. "Podle údajů a mně známých faktů mi vycházelo, že zemřel před dvěma a půl měsíci. Jenže vyšetřovatel řekl, že muž byl ještě před dvěma měsíci živý. Tak jsem hledala další faktor, o kterém jsem zatím nevěděla a který způsobil, že se zástupci hmyzu vystřídali rychleji. A od vyšetřovatele jsem se až poté dozvěděla, že dotyčný muž byl podvyživený. Navíc ležel na mýtině, kde to hodně protahovalo. To způsobilo, že za necelé dva měsíce mumifikoval a přilákal hmyz z pozdějších fází rozkladu," doplňuje Hana Šuláková. |
