Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologická senzace: lidé z Afriky vyrazili do Asie o 60 tisíc let dřív

  20:00aktualizováno  20:00
Tým vedený německými archeology se domnívá, že odhalil v arabské poušti archeologickou senzaci. U Perského zálivu našel stopy osídlení, které naznačují, že zde lidé z Afriky byli už o 60 tisíc let dříve, než se předpokládalo.

Nalezené nástroje z doby před 125 tisíci lety | foto: Science/AAS

Zatím se většina vědců domnívala, že Homo sapiens odešel do Asie z černého kontinentu teprve před 60 tisíci lety. Němečtí vědci popisují ve studii v časopise Science nález, který tuto představu může změnit. V pohoří Džebel Fája, nedaleko města Šardžá ve Spojených arabských emirátech, objevili doklady lidské přítomnosti z doby před 125 tisíci lety. 

Tým na místě působí od roku 2003. Vědci zkoumají malý převis, který zřejmě tisíce let sloužil jako úkryt pro místní lidské obyvatele. Objevili tu artefakty z doby železné, bronzové i kamenné. Až pod nimi ležel skutečný poklad, kamenné mlaty, sekery i další, které by měly pocházet z doby před 125 tisíci lety. Naznačuje to alespoň metoda, která určuje, kdy byl zkoumaný předmět naposledy vystaven světlu.

Antropologové se přitom domnívali, že se člověk do Asie vypravil ve velkém až někdy po roce 74 tisíc před naším letopočtem. Tehdy výbuch obrovské sopky v Indonésii udělal zřejmě z velké části tohoto kontinentu velmi nehostinné místo, kde naši dávní předci nemohli přežít.

Byli to lidé?

Český specialista na vývoj člověka Václav Vančata z Pedagogické fakulty UK oceňuje preciznost studie: "Autoři odvedli mimořádně profesionální práci. Skvěle zvládnuté je například datování nástrojů, takže o jejich stáří nelze příliš pochybovat."

Vančata ale není ochoten hned přepisovat dějiny lidského rodu. "Dnes je prakticky nemožné říct, zda nalezené nástroje vyrobil skutečně moderní člověk," říká vědec. Afrika byla v době před více než sto tisíci lety kulturně velmi bohatá. Vedle sebe žily populace starších typů člověka i anatomicky moderních lidí. A každá vyráběla odlišný typ nástrojů, které od sebe není možné odlišit.

Také nelze bezpečně říct, že člověk z Perského zálivu pokračoval dál, upozorňuje Vančata. Oblast Perského zálivu byla sice před 125 tisíci lety zelenější než dnes, příhodné podmínky ale nevydržely dlouho. Oblast rychle znovu vyschla. V takových podmínkách by asi naši předkové s primitivními nástroji nedokázali přežít a jako migrační cesta nepřipadá v úvahu.

"Pokud se ale člověk skutečně pohyboval jižní migrační cestou po břehu Indického oceánu až do jihovýchodní Asie už před 125 tisíci lety, leccos by to vysvětlovalo," říká Vančata. Na mysli má především zvláštní rysy původních obyvatel Papui Nové Guinei a Austrálie. Ti nesou některé rysy, které je odlišují od zbytku lidské populace. "Ale to je zatím jenom čirá spekulace," upozorňuje český antropolog.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.