V našem článku vás seznámíme s jednotlivými typy videokamer, jejich charateristikami, přednostmi a slabinami.
Hlavní dělení videokamer podle typu použité technologie je na přístroje analogové a digitální. Analogové videokamery jsou vývojově starší a již nezadržitelně směřují do propadliště dějiny. O jejich koupi nemá valný smysl vůbec uvažovat. Jejich hlavní výhodou proti digitálním kamerám byla nižší cena a zde se již rozdíly prakticky setřely. Za cenu analogové kamery již dnes pořídíte nejlevnější modely digitálních. Navíc proti digitálním kamerám nabízí nižší kvalitu nahrávky a u většiny z nich se budete muset obejít i bez stereofonního zvuku.
Analogové kamery jsou passé
Přesto se však alespoň stručně dotkněme i tohoto typ videokamer. Analogové videokamery se dělí podle použitého systému do dvou konkurenčních skupin, které jsou navzájem nekompatibilní. Prvním z nich, který pochází z vývojových dílen společnosti Sony, je systém 8mm. Jedná se o základní analogový formát a nabízí stejnou kvalitu záznamu jako VHS. Mezi jeho přednosti patří příznivá cena videokamer i kazet, velké množství manuálních ovladačů a kreativních režimů. Slabinou jsou však objemné a nepraktické kamery. Vylepšená verze Hi8 nabízí proti 8mm dvakrát vyšší kvalitu záznamu a zvuk v FM stereo.
Konkurenční systém VHS-C těží ze své kompatibility s VHS, respektive S-VHS, díky níž lze malé kazety s pomocí adaptéru přehrát i na klasických VHS (S-VHS) videorekordérech. Jeho inovovaná verze S-VHS-C přinesla oddělení jasové a barvonosné složky a nabízí podobně jako Hi8 dvakrát vyšší kvalitu záznamu než u formátu 8mm a zvukovou kvalitu FM stereo.
Digitální technologie poskytují mnohem vyšší kvalitu
Nástup digitálních formátů způsobil v oblasti domácího videa skutečné zemětřesení. Nejen, že se výrazně zvýšila kvalita záznamu, ale navíc přibyla celá řada dalších funkcí a možností videokamer. Mezi ně patří nejen široká škála digitálních funkcí nebo možnost přenášet záznam do počítače a snadno ho editovat, ale také režim DSC (Digital Still Camera). DSC vám umožní použít videokameru jako digitální fotoaparát a pořizovat statické obrázky. Pokud je však chcete i tisknout, měla by mít videokamera rozlišení alespoň jeden megapixel.
Právě rozlišení snímacího prvku je základním parametrem pro kvalitu záznamu. Mezi rozlišením, kvalitou záznamu, ale i cenou panuje přímá úměra. Se zvyšujícím se rozlišením stoupá kvalita i cena a naopak.
Nejkvalitnější záznam poskytují videokamery, které místo jediného snímacího prvku využívají tři samostatné čipy, každý pro jednu barevnou složku. Původně jste se mohli s tříčipovými videokamerami setkat pouze u přístrojů pro ty nejnáročnější amatéry a pro profesionály, čemuž však odpovídala i cena, která běžného uživatele spolehlivě odradila. V současné době však tříčipové kamery pronikají do běžné spotřební sféry a nejnižší tříčipový model od společnosti Panasonic se již těsně přiblížil k dvacetitisícovové hranici. Ostatně společnost Panasonic i jinak sází na tři čipy a v letošní modelové řadě poprvé převažují tříčipové videokamery nad jednočipovými.
Dalším důležitým parametrem, na který byste si při výběru videokamery měli dát pozor, jsou vstupy a výstupy. Pokud máte kupříkladu již nějaké zkušenosti s analogovými kamerami a máte uložený svůj videoarchív na analogových páscích, zvolte model, který je vybaven analogovým vstupem, díky němuž snadno zdigitalizuje své nahrávky. Kromě AV vstupům a výstupům se ovšem můžete u digitálních videokamer setkat i s počítačovým rozhraním USB nebo FireWire a slotem na paměťovou kartu pro uložení vašich digitálních fotografií.
Záznam můžete uložit na DVD i harddisk
Rozdělení digitálních videokamer je mnohem složitější než u analogových. Kromě již zmiňovaných jednočipových a tříčipových systémů se digitální videokamery dále dělí podle toho, jaké používají paměťové médium. Největší skupinu digitálních videokamer tvoří přístroje, které využívají pro záznam pásku a můžeme si je stejně jako u analogových přístrojů rozdělit do dvou konkurenčních nekompatibilních systémů. Vývojově starší systém, který vyvinula společnost Sony, nese označení Digital 8. Nabízí o 25 % vyšší obrazovou kvalitu než analogový formát Hi8 a zvuk v CD kvalitě. Se svým analogovým předchůdcem má společné použité kazety a některé modely přímo nabízejí možnost digitalizování záznamů z formátů 8 mm a Hi8. Jiné modely umožňují alespoň jejich přehrávání.
O něco mladší, ale v současnosti nejrozšířenější systém digitálních videokamer MiniDV používá kazety, které dosahují zhruba poloviny kazety analogového formátu 8 mm. Z formátu MiniDV se vydělil ještě formát MikroDV s kazetami ještě o 70 % menšími než u MiniDV, což představuje přibližně velikost krabičky zápalek.
Díky použití lehkých a kompaktních kazet došlo i k miniaturizaci samotných kamer, což příspívá k uživatelskému pohodlí, protože delší natáčení není tak namáhavé. Většina MiniDV kamer se pohybují se svou hmotností mezi 600 – 700 g a MicroDV kamery dokonce jen kolem 500 g. Kromě kompaktnosti je však velkou předností těchto kamer také vynikající obrazová a zvuková kvalita. Tyto kamery jsou ideální pro připojení k PC a editaci záznamu. Prostřednictvím analogového propojení je možné je připojit i k TV nebo k videorekordéru. Vyšší modely bývají vybaveny slotem pro paměťové karty pro ukládání statických snímků a některé z nich disponují megapixelovými CCD snímači.
Dále ještě existují DVD kamery, které nabízejí stejnou kvalitu jako páskové DV kamery, ale ukládají záznam na zapisovatelné a přepisovatelné DVD (DVD-R/RW a DVD-RAM) disky o průměru 8 cm, díky čemuž je můžete rovnou přehrávat na stolních DVD přehrávačích a dalších kompatibilních DVD zařízeních. Při přehrávání máte okamžitý přístup k miniaturním oknům se scénami a k zaznamenaným videoklipům podobně jako u kapitol na DVD discích.
Posledním typem, který je nejméně rozšířen, jsou bezpáskové kamery, které využívají paměťové karty, miniaturní harddisky nebo vestavěnou flashovou paměť, což umožňuje dosáhnout skutečně miniaturních rozměrů. Můžeme si je rozdělit podle použitého formátu záznamu. Nižší modely se spokojí s formátem MPEG4 a jsou to většinou multifunkční zařízení, které kromě funkce videokamery většinou nabízí i další funkce, jako je například digitální fotoaparát, MP3 přehrávač, záznamník, úložiště dat. Příkladem můžou být například nižší modely Panasonic D-Snap, které se cenově pohybují od třinácti a půl do sedmnácti tisíc. Vyšší modely využívají mnohem kvalitnější formát MPEG2, ale jsou také velice drahé. Kupříkladu Panasonic SV-AV100EG-S za bezmála třiačtyřicettisíc nebo JVC Everio GZ-MC200 za zhruba stejnou cenu.
Jaká videokamera je vhodná právě pro vás?
Kupovat novou videkoameru není jako kupovat rohlíky. Je to vážné rozhodnutí, které je třeba si důkladně promyslet. Bylo by chybou rozhodovat se pouze podle oblíbenosti značky nebo podle designu. Nejprve si musíte zodpovědět dvě důležité otázky: jak často a co budete natáčet a dále kolik hodláte do nové videokamery investovat. Teprve poté je čas rozhodnout se pro ten který systém nebo formát záznamu. V tuto chvíli úplně pomineme analogové videokamery a soustředíme se pouze na digitální.
Běžní uživatelé a začátečníky, kteří využívají videokameru jen příležitostně, například o dovolené nebo pro zachycení výjimečných rodinných událostí, si vystačí s některým ze základních modelů nebo nižších modelů, které se cenově pohybují zhruba od deseti do dvaceti tisíc korun, ale v internetových obchodech nebo při různých slevách je můžete sehnat i pod deset tisíc korun. Tyto videokamery jsou jednočipové a nabízejí většinou rozlišení 800 000 pixelů. V jejich výbavě nalezneme barevný LCD displej, stabilizátor obrazu, nočním režimem. Některé dražší modely zahrnují ve své výbavě i analogový vstup a slot pro paměťové karty.
Pokročilí uživatelé, kteří by se chtěli točení více věnovat, spíše sáhnou po dražších modelech, které jsou sice v drtivé většině také jednočipové, ale mají rozlišení vyšší než jeden megapixel, AV a DV vstupy/výstupy a pokročilé funkce. Vysoko nad nimi ční nové tříčipové kamery Panasonic (nejnižší tříčipový model NV-GS75 jen lehce cenově překračuje hranici dvaceti tisíc) a Sony DCR-PC1000E, které za příznivou cenu nabízí kvalitu dosud vyhrazenou pouze pro poloprofesionální a profesionální kamery. V této cenové kategorii, která začíná na dvaceti tisících, se pohybují i DVD kamery.
Poloprofesionálové, kteří chtějí od svého vybavení jen to nejlepší bez ohledu na cenu, sáhnou po některém poloprofesionálním modelu, který využívají tři CCD čipy a plnou škálu všech pokročilých funkcí, vstupů a výstupů. Jako příklad můžeme uvést vlajkové lodi společností Panasonic a Sony modely Panasonic NV-GS400 a Sony DCR-HC1000E, které stojí více než padesát tisíc. Techničtí nadšenci naproti tomu například sáhnou nejen po takovýchto poloprofesionálních kamerách, ale nadchnou se kupříkladu i pro některé špičkové MPEG kamery.
