Objekt nazvaný zatím jen P4 se objevil na na záběrech Hubbleova teleskopu pořízených před několika týdny. Výsledky byly zveřejněny ve středu 20.7. Jde o malé těleso o velikosti zhruba mezi 13 až 34 kilometry. Je tedy o mnoho menší než největší měsíc Pluta, Cháron, který má průměr zhruba 1 000 kilometrů. Zbylé dva známé přirozené satelity bývalé deváté planety, Hydra a Nix, jsou veliké několik desítek kilometrů. Samotné Pluto má průměr 2 300 kilometrů.
I přes rozšíření své suity Pluto nebude planetou (vysvětlení najdete v tomto článku Jiřího Grygara). Už navždy bude zřejmě jenom... plutoidem.
Teleskop bez raketoplánů?
Hubbleův teleskop by nebyl, čím je (tedy nejúspěšnějším astronomickým nástrojem všech dob, jak napsal na Technetu astronom Marcel Grün), kdyby nebylo raketoplánů.
Nejde jen o to, že ho raketoplány vynesly do kosmu. Původně vadný přístroj, jehož výsledky zaostávaly za očekáváním, uvedlo do dobrého stavu (a nakonec i značně vylepšilo) pět "servisních letů" provedených posádkami Atlantis, Endeavouru, Columbia a Discovery.
Je tedy pochopitelné, že vedení mise Hubbleova teleskopu se chtělo s érou raketoplánů rozloučit nějakým zajímavějším objevem. Zřejmě i proto si na středu 20. července, kdy raketoplán raketoplán Atlantis na posledním letu celého programu míří domů a muzea, schovali oznámení o objevu nového měsíce "ex-planety" Pluta.
