Jaký bude rok, jehož první dny jsme již odkrojili z kalendáře? Co přinese letopočet 2004 do oblastí digitálních médií a internetu? Co můžeme očekávat ze strany zábavního průmyslu a softwarových společností? Na tyto otázky se pokusíme s nadsázkou odpovědět. Bude nový rok ve znamení uvolnění restrikcí, nebo naopak ještě větších represí?
Výstřižky věčného optimisty aneb Co přinesly agentury
V červenci proběhla událost, která odstartovala novou éru spolupráce filmových studií s internetem. Režisér Sam Raimi se nenechal odradit skandální krádeží hrubého sestřihu a snímek Spider Man 2 uvedl do kin a současně i na celosvětovou síť. Majitelé broadbandových přípojek mohli film sledovat v DVD kvalitě v kodeku Windows Media Video 9. Do premiérového sálu se uživatelé internetu dostali za vstupné 2,99 USD. Na základě statistik, podle nichž kousky Pavoučího muže jen během prvního dne streamování vydělaly téměř pět milionů dolarů, se nezničitelný hollywoodský šéf Jack Valenti rozhodl v tradici internetových premiér pokračovat. Podobnou revoluci očekávají analytici i u nosičů DVD. Prodejní cena kompletních disků včetně bonusů pro fajnšmekry zůstane na zhruba 18 dolarech, ale již za třetinu této částky si budou moci kompletní film i s prostorovým zvukem stáhnout z internetu.
Přenosným hudebním skříňkám kraluje progresivní formát Ogg Vorbis. Klasika v podobě MP3 se začala vytrácet v okamžiku, kdy počítačová firma Apple následovala příkladu největšího korejského výrobce kapesních přehrávačů a integrovala kodek Ogg Vorbis do firmware harddiskového jukeboxu iPod. Mnozí vývojáři začali okamžitě pracovat na vlastním řešení a dostupnost nového programového vybavení ke svým strojům odhadují v řádu týdnů. Jediný, kdo z razantního nástupu otevřeného formátu neměl radost, byla společnost Thomson, která dosud vlastnila patenty na MP3, ale přizpůsobit se musela i ona.
V P2P sítích už je od května možné hudbu nejen stahovat, ale také bez omezení šířit. Americká hudební organizace RIAA, která kvůli astronomickým poplatkům za právníky málem přišla na buben, se rozhodla upustit od soudních pří a raději si hudební piráty udobřit. Současný předseda Mitch Bainwol oprášil myšlenku své předchůdkyně Hilary Rosen, která kdysi navrhovala plošné licence pro internetovou distribuci. Po složitých jednáních s poskytovateli internetu se obě strany dohodly na měsíčním poplatku 50 centů za každého uživatele. Výměnou provideři oficiálně získají licenci k šíření hudby chráněné copyrightem. Vybrané miliony poplynou přímo do pokladny RIAA.
Společnost Macrovision utrpěla velké ztráty a jen tak tak se vyhnula konkursu. Její divize, specializující se na ochranu videozáznamu na kazetách a DVD, zkrachovala poté, co americký Kongres nečekaně přijal pozměňovací návrh zákona DMCA. Ten říká, že majitelům originálů nesmí být žádnými prostředky bráněno ve vytvoření záložní kopie hudebního či filmového díla. Zástupci zábavního průmyslu se nejprve zoufale bránili, ale vzápětí zjistili, že se vlastně jedná o zlatý důl. Majlant ušetří na licenčních poplatcích za ochranu nejen vydavatelé, ale také firmy vyrábějící spotřební elektroniku. Nebudou totiž muset implementovat modul obrazové ochrany. Zlevní tak nejen nosiče, ale i DVD přehrávače.
Příjemný dáreček dostali čeští uživatelé internetu. Strnulé vody telekomunikačního trhu se rozhýbaly poté, co privatizace Českého Telecomu skončila obrovským fiaskem. Kompletní výměna managementu iniciovaná ministrem informatiky vyústila nejen v přijatelnější velkoobchodní nabídku služeb ADSL, ale především v levnější poplatky za zpřístupnění místních smyček. S paušálem na vytáčené připojení přispěchalo hned několik firem, jejichž nabídka se pohybuje kolem 250 Kč za měsíc pro spojení mimo špičku a 550 Kč za non-stop brouzdání bez omezení.
Vize temného apokalyptika
Ale co bych vám povídal. Nic se nezlepší, ba právě naopak, bude to ještě horší. S internetem to půjde s kopce. Nejen že se u nás v životě nedočkáme rozumného paušálního zpoplatnění dial-upu, linky ADSL budou čím dál tím zasekanější, rychlost nižší, ceny vyšší a limity dat tvrdší.
Co se týče muziky, tam se světová vydavatelství v boji proti pirátům spojí s největší softwarovou firmou. Společně donutí výrobce hardwarových přehrávačů, aby namísto Oggu a MP3 podporovali jenom WMA se zabezpečením autorských práv. Při pokusu o zkopírování skladby z přehrávače do jiného počítače se činnost obou přístrojů zmrazí a rozeběhnou se jedině v případě, že uživatel odklikne souhlas s nešířením copyrightované hudby. Další pokus povede - přesně podle akceptovaného ujednání - na straně jedné ke smazání firmware a na straně druhé ke zformátování pevného disku. MP3 se dostane na blacklist a soubory s touto příponou nepůjdou v systému vůbec přehrát. Antarktické operační systémy i starší neomezené přehrávače budou prohlášeny za nelegální a pokud se při namátkové kontrole přijde na jejich užívání, bude jejich majitel za porušení copyrightu čelit až 25 letům v hladomorně. Čest si uchová pouze Apple, jejíž počítače i jukebox iPod už jakýsi stupeň ochrany práv mají zabudován.
Tvrdé uplatňování autorských zákonů povede ke kompletní degradaci celosvětové sítě na obyčejný teletext - to pro jistotu, kdyby se náhodou na ugandském webu objevil copyrightovaný obrázek amerického tvůrce. Provideři budou nuceni omezit provoz na port 80, ve výjimečných případech i 21. Už i filmy budou na internetu sledovány ostřížím zrakem jejich tvůrců, v důsledku čehož vysoké školy pocítí nedostatek studentů. Všichni provozovatelé kin a multiplexů si přijdou na další balík peněz, neboť si otevřou bazary s videokamerami a fotoaparáty zabavenými neposlušným návštěvníkům. Moderní DVD přehrávače a rekordéry s internetovými přípojkami se budou při každém spuštění disku dotazovat výrobce, jestli se jedná o legální kopii. Pokud nedojde k ověření autenticity disku, obrazovka se rozbliká ve snaze vyvolat u piráta epileptický záchvat.
A co. Když nikdo nechce, aby lidi slyšeli jejich muziku a žasli nad jejich filmy, tak ať... Ať si je sežerou...
Přehled událostí roku 2003 v IT najdete zde.
