Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muzika zdarma by měla skončit. Hudební průmysl hledá východisko

  14:01aktualizováno  14:01
Bezplatné verze streamovacích služeb jako třeba Spotify jsou trnem v oku hudebního průmyslu. Na doprovodné reklamě nevydělá dostatek peněz, a proto chce změnu: hudba na přání a novinky by měly být dostupné jen ve zpoplatněných službách.

Bezplatné streamování by mělo podle hudebního průmyslu skončit. | foto: Technet.czProfimedia.cz

Bezplatná by podle hudebního průmyslu měla v budoucnu zůstat jen „rádia“ typu iTunes Radio nebo Pandora. Zisky ze streamování hudby přes internetovou síť totiž zatím nedokázaly kompenzovat klesající prodeje hudby na fyzických nosičích. Tu nestíhají pokrýt ani on-line prodeje digitální hudby. A šéfové velkých hudebních společností mají jasno v tom, kdo je viníkem. Jsou jím bezplatné streamovací služby.

„Hudba na přání placená z reklam celý hudební ekosystém neudrží. Chceme podporovat především předplacené služby,“ uvedl šéf Universal Music Lucian Gringe. „Stále věříme, že dlouhodobější udržení bezplatného modelu je podmíněno vysokou mírou konverze z bezplatné, reklamou podporované služby na službu placenou.“ doplnil ředitel Warner Music Stephen Cooper. O potřebě zvážit možnosti a dopad bezplatného streamování na hudební průmysl hovořil (placený přístup) i finanční ředitel Sony Music Kevin Kelleher.

Ještě v roce 2005 měl podle IFPI hudební průmysl příjem přes 20 miliard dolarů. Tehdy se hudba kupovala především na CD, v menší míře na kazetách a vinylových deskách. O osm let později, v roce 2013, byl příjem již jen zhruba 15 miliard. Fyzické nosiče představovaly 51 % příjmu hudebního průmyslu, 39 % pak digitální distribuce. Na streamovací služby připadá 27 % z příjmu digitální distribuce a je to jediná oblast hudebního průmyslu, která má setrvale rostoucí tendenci. Novější „oficiální“ data zajím nejsou, podrobnosti najdete ve zprávě IFPI Digital Music Report 2014 (anglicky v PDF).

Bezplatné streamování zabíjí/nezabíjí hudbu

Podle hudebního průmyslu nestojí za „sešupem“ příjmů jen pirátství, ale i bezplatné streamovací služby. A zatímco hudební průmysl je přesvědčen, že bezplatné streamování (generující příjem z reklamy) kanibalizuje na ziskovějších metodách prodeje hudby, podle streamovacích společností naopak bezplatné streamování snižuje objem pirátství, které hudebním společnostem negeneruje vůbec nic (zisky mají jen provozovatelé úložišť). 

Obchodní model

služby Spotify

Spotify svůj obchodní model nazývá „freemium to sell premium“, tedy že bezplatnou službou prodává službu placenou.

Vychází z toho, že si uživatel zvykne na komfort streamovací služby a poté si připlatí necelých 10 dolarů měsíčně za to, že nebude přerušován reklamou a bude si moci hudbu vychnutnat ve vyšším datovém toku a bez omezení i na mobilních zařízeních.

Nejvýznamnější streamovací službou je dnes Spotify. Má 60 milionů uživatelů, z nichž zhruba 15 milionů platí desetidolarový měsíční poplatek za „Premium“ služby. Jenže stejně tak to lze říci obráceně: zbývajících 45 milionů posluchačů za poslech hudby neplatí nic, jen přečkává reklamní vsuvky.

Podle hudebního průmyslu velký problém, podle šéfa Spotify, Daniela Eka, jediný způsob, jak objem hudebního pirátství snížit.

Budeme citovat z jeho blogu: „Taylor Swift má naprostou pravdu: hudba je umění, umění má reálnou hodnotu a umělci si zaslouží být za ni placeni. Založili jsme Spotify, protože máme rádi hudbu a pirátství ji zabíjí. Všechny ty řeči o tom, že Spotify vydělává na úkor hudebníků mne opravdu velmi rozčilují,“ tvrdí Ek a hned vysvětluje proč: „Quincy Jones napsal na svůj Facebook prohlášení, že nepřítel není Spotify, ale pirátství. Víte proč? Dvě čísla: Nula a dvě miliardy. Pirátství nezaplatí umělcům ani halíř - nic, ani floka, nulu. Spotify již zaplatilo více než dvě miliardy dolarů vydavatelstvím, hudebním společnostem a správcům autorských práv, od nichž by peníze měly mířit mezi skladatele a hudebníky.“

O bezplatné streamování Apple nestojí

Bezplatné streamování je trnem v oku nejen hudebním společnostem, ale také společnosti Apple. Prodeje hudby v jejím obchodě iTunes totiž mírně klesají. Výrobce se zaměřil jen na prodej hudebních souborů, vlastní streamovací službu nerozběhl a tak v roce 2014 koupil společnost Beats, včetně hudební služby Beats Music. Ta žádný „freemium“ model nenabízí, posluchači platí buď 9,99 dolarů měsíčně, nebo 99 dolarů ročně. 

Spotify Premium hraje bez reklam a s datovým tokem až 320 kbit/s.

Spotify Premium hraje bez reklam a s datovým tokem až 320 kbit/s.

Apple chce nyní službu posílit a více ji začlenit do ekosystému Apple. Podle zástupce společnosti, Eddyho Cuea, nyní Apple jedná s hudebními vydavatelstvími a chce snížit minimální streamovací poplatek na 8, nebo možná dokonce 6 dolarů. 

A protože neznají odpověď na otázku, zda jsou reklamní vsuvky pro posluchače natolik nepříjemné, že za jejich odstranění zaplatí 6, 8, nebo 10 dolarů, chtějí si to u Applu podle serveru ReCode „pojistit“ i jinak. Jedna z debat s hudebním průmyslem míří směrem, že by nejdůležitější interpreti vydávali své novinky s předstihem jen na placených službách a samozřejmě, nejlépe v té od Applu.

Další variantou je, že by hudba na přání (sami si vyberete konkrétního interpreta/album/skladbu) byla vždy jen v placené verzi služeb a bezplatné by zůstala jen „rádia“, jejichž playlist nemůžete příliš ovlivnit. Například iTunes Radio nebo Pandora

Google nabízí jak streamovaný poslech, tak možnost nákupu skladeb a alb do svého vlastnictví.

Google nabízí jak streamovaný poslech, tak možnost nákupu skladeb a alb do svého vlastnictví.

Jak tato debata dopadne a jestli posluchači přijdou o bezplatné „poslouchej co chceš“ služby, se ukáže v následujících měsících.

Neochota za hudbu platit

Hudební průmysl má opravdu velký problém. Mnoho lidí si totiž za uplynulé desetiletí zvyklo, že za hudbu se neplatí - mladší ročníky dost možná hudbu v obchodě nikdy nekoupily, protože prostě vždy byla někde na internetu ke stažení.  

Hudební průmysl zcela (vědomě) zaspal technologickou transformaci a v době, kdy lidé běžně nosili po kapsách MP3 přehrávače, nenabídl alternativu, jak tyto soubory v komfortní a cenově dostupné podobě posluchačům zprostředkovat. A ten si mohl vybrat: koupit si za plnou cenu hudební CD, na počítači z něj vytvořit MP3 soubory a CD pak uklidit do skříně a možná nikdy nepoužít, nebo si hotové soubory stáhnout z internetu. Zdarma a bez námahy. Co si zvolil, je jasné.

Služba Tidal streamuje v kvalitě srovnatelné s hudebním CD, ve FLAC 44,1 kHz/16 bit.

Služba Tidal streamuje v kvalitě srovnatelné s hudebním CD, ve FLAC 44,1 kHz/16 bit.

Streamovací služby dnes nabízí doslova „hodně muziky za rozumné peníze“. V MP3 kvalitě můžete poslouchat cokoli z obřích katalogů hudebních společnosti již za zhruba 160 Kč, v plné CD kvalitě pak za 330 Kč. A to se s nákupem jednoho CD za 599 Kč již opravdu srovnávat nedá.

Témata: Spotify 




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.