„Zapomínání je důsledkem buď velmi usilovného myšlení, nebo jeho naprosté absence; právo být zapomětliví mají tudíž géniové a idioti.“ Rubinstein
V předchozích dílech jsme se dozvěděli, jak se nám u atypické děrné pásky, která byla nalezena zazděná ve výklenku Dětského domu v Praze, podařilo zjistit, že obsahuje zakódovaný text a tento text se nám podařilo číst. Nyní jsme se rozhodli zaměřit své pátrání na zjištění, k čemu páska sloužila a na jakém zařízení byla vytvořena. Páska, jak jsme již psali v prvním díle, byla zcela atypická a nikdo z nás ani našich známých o použití takovéhoto druhu pásky nic nevěděl. Páska byla vyhotovena z nekvalitního papíru, měla 31 stop, zřetelně šla rozdělit na dvě části – dolní a horní část, kde byly malé dírky. Použitý kód k převodu českých znaků byl velmi neefektivní – ke stejnému počtu záznamu různých znaků by bohatě stačila páska osmistopá. Na základě těchto informací jsme rozhodli hledat zařízení, které by s takovouto páskou umělo pracovat.
Zařízení nalezeno
Po té, co jsme zrekonstruovali použitý kód pásky k převodu české abecedy a interpunkce, nám ještě zbyla řada znaků, které jsme pracovně v minulé části označili jako „zalamovací“. O jejich významu 
jsme se zatím mohli jen dohadovat, ale předpokládali jsme, že nějakým způsobem určují způsob zarovnání textu při jeho tisku. To nás spolu s tím, že je na pásce pravděpodobně uložena kniha, přivedlo k hledání informací o starých sázecích strojích. Jeden z mých přátel obvolal tiskárny a sháněl se po příslušných informacích. Měl štěstí, v Grégrově knihtiskárně se mu podařilo mluvit s panem Jiřím Sůvou – důchodcem, který byl vyučeným strojním sazečem se 45 letou praxí a neocenitelnou studnicí informací o všech používaných sázecích strojích. Ten ihned podle popisu poznal, že takovéto pásky se používaly do zařízení MONOTYPE (s pořizovacím klávesovým zařízením TASTER), a dokonce nám prozradil, že jedno z těchto vyřazených zařízení mají stále ještě vystaveno v knihtiskárně ve vrátnici (viz fotografie č.1)!
Samozřejmě, že jsme se s panem Sůvou sešli a společně jsme se zašli na toto zařízení podívat. A bylo to opravdu to, co jsme hledali. Zařízení, které jsme viděli, je stále ještě ve velice dobrém stavu. V zařízení je dokonce vložena páska a to stejný typ pásky jako je ta „naše“! Tato zařízení vyráběla firma MONOTYPE CORPORATION ENGLAND v letech 1890 až do konce roku 1965.
Práce se zařízením vypadala následovně. Typograf si odložil opisovaný text na „podávací desku“ (na přiložené fotografii označena číslem 3) a na uvedeném stroji připravoval text k lití. Klávesnice zařízení je dělena na dvě části. Levá část obsahuje běžné znaky abecedy (malé i velké), pravá klávesnice pak speciální symboly (na obrázku označeno číslem 4). Klávesnice jsou výměnné (vytvářený kód na pásce tedy odpovídá použité příslušné klávesnici). Zařízení umožňuje podle textu uloženého na pásce (umístění pásky označeno číslem 1) odlít jednotlivá písmena. Písmena lze odlévat podle informace na pásce i dodatečně, 
ale již bez možnosti pásku editovat, např. na zařízení univerzálního licího stroje Supra Monotype – viz. fotografie č. 2. Stroj MONOTYPE s pořizovacím zařízením TASTER je uváděn do chodu tlakem vzduchu a vytváří se na něm záznam textu do roličkového papíru, k tomu se používá systém dírek, které jsou vytvářeny tlakem vyskakujících jehel. Na konci vytvářené řádky je číslice, která předznamená nastavení vyplňovacích klínů pro jednolité výplňky řádky mezi zde zaznamenanými slovy. Zařízení MONOTYPE obsahuje pomocné počítadlo (mechanický otočný váleček, na fotografii č. 1 je označen číslem 2), který měří, kolik zbývá místa do konce řádky. Po naplnění řádku lze na válečku odečíst, jaká musí být velikost mezer (stejná velikost pro všechny mezery v řádku) tak, aby byly všechny řádky přesně stejně dlouhé. Typograf pak na konec řádku tento znak doplnil a tím zajistil stejný proklad všech mezer mezi jednotlivými slovy v celém řádku. Tím se také vysvětlil velký počet „zalamovacích znaků“ (viz převodová tabulka ve druhé části), které nám během luštění dělaly určité problémy.
Děrují se také symboly, které znamenají vypnout pumpu ličky (přestat lít) a vynést odlitou řádku do sazebnice. Jako tavící kov pro vytváření odlitku celého řádku písmen se používala tato speciální slitina: 75 % olovo, 15 % cín, 10 % antimon. Tento cyklus přípravy a lití řádku se stále opakuje.
Zaujalo nás, že stačilo jen pár desítek let a dnešní a dokonce i střední generace (včetně nás) o tak důmyslném zařízení s (na tu dobu) vysokým stupněm mechanizace, nikdy neslyšela a díky tomu jsme nález takovéto pásky nemohli zpočátku ani správně zařadit.
Vzpomínka na minulost
Myslím si, že si tyto důmyslné stroje a lidé, kteří na nich desítky let pracovali, zaslouží krátkou vzpomínku, aby neupadli v době počítačů v úplné zapomnění, a tak zařazuji heslo Literové sázecí stroje z knihy Typografie (Praha 1996), kde se na straně 32 píše:
Zanedlouho po instalaci prvních řádkových sázecích strojů, především v novinových tiskárnách, se objevují i první sázecí a licí stroje Monotype v dílových tiskárnách. V roce 1908 byly instalovány dvě klávesnice C a jedna lička ve Wiesnerově tiskárně v Praze a brzy nato v Rohrerově tiskárně v Brně. Následovala Stiepelova tiskárna v Liberci a další čtyři instalace v Praze. Během první světové války byly dodávky dalších strojů přerušeny, avšak k rozmachu literové sazby dochází hned v prvních letech samostatné Československé republiky. Tiskárny zařazovaly sázecí stroje Monotype vedle řádkových sázecích strojů pro sazbu časopisů, publikací i drobných tiskovin. V praxi se prokázala možnost zhotovovat na literových strojích prakticky všechny druhy sazby, až po nejkomplikovanější a nejsložitější. Novinářské tiskárny Národní politika, Novina, Melantrich, Orbis, Právo lidu, Venkov i tiskárny časopisů a knih Průmyslová tiskárna, Legiografie, Prometheus, Kompas, Grégrova a Beaufortova v Praze úspěšně využívaly jak literových sázecích strojů, tak i univerzálního licího stroje Supra Monotype.
Poslední nejasnosti
A tak jsme se dostali na samý konec celé předložené záhady a také na konec našeho krátkého seriálu. Páska, k jejímuž luštění jsem byl vyzván, ztratila svoji tajuplnost. Společnými silami jsme během dvou týdnů po převzetí pásky zjistili, co je v ní zakódováno a na jakém zařízení byla vytvořena.
Co se nám však nepodařilo zjistit, bylo to, kdo a kdy text napsal a kdo pásku s textem tak důkladně schoval a hlavně důvod, proč tak učinil.
Nepodařilo se nám ani zjistit, z jaké knihy je text uložený na pásce a kdo je jeho autorem. Je také možné, že tento text nebyl nikdy „odlit“ a vytištěn, a to by také mohlo být důvodem, proč si neznámý autor pásku uschoval (s tím, že ji třeba jednou ještě použije a knihu vytiskne…).
Dovolte, abych využil tuto příležitost a požádal vás – čtenáře – zda náhodou text (otištěný v druhé části seriálu) nebo jména postav, která jsou zde zmiňována, vám něco nepřipomínají. Třeba skutečně u nějaké babičky v knihovně leží kniha se jménem Krásný dárek z trhu (nebo s kapitolou, která se tak jmenuje). Pokud by tomu tak bylo, prosím o zaslání informace na můj e-mail. Nebo dokonce je mezi vámi ten, kdo pásku do podhledu Dětského domu v Praze zazdil?
Poděkování 2001
Závěrem mi dovolte poděkovat všem, kteří mi účinně pomohli při luštění této záhady:
M.V. – za předání pásky a za podnět k rozehrání tohoto celého příběhu,
Robbie Rhodesovi a Leonardo Perrettimu – odborníkům na mechanické hudební nástroje za snahu pomoci převést obsah pásky do not,
Honzovi Janečkovi – za spolupráci při řešení této záhady a rozluštění prvních slov uložených na pásce,
Petrovi Steinerovi – za podporu, podnětné nápady a nalezení tiskárny s uschovaným sázecím strojem,
Evě Dvořákové – za pomoc s přepisováním obsahu pásky,
Jiřímu Sůvovi – strojnímu sazeči, který nám poskytl neocenitelné informace o zařízení Monotype.
Fotografie ve všech třech částech: Janečko, Vondruška.
Poděkování 2004 (doplněno 21. 7.)
Děkuji všem čtenářům, kteří se zúčastnili diskuze k tomuto seriálu, a to především těm, kteří upozornili na řadu zajímavých odkazů týkajících se literového sázecího zařízení. Odkazy vhodně doplňují mé doprovodné fotografie v této části. Speciální poděkování však především patří čtenáři, který v diskuzi vystupoval jako DadB. Ve svém příspěvku k první části (DadB, 21.7.2004 10:45) uvádí odkaz na archiv Národní knihovny (http://sigma.nkp.cz/…), kde se mu podařilo objevit knihu anglických autorů Dárek z trhu (Holme, Constance: The Splendid Fairing). Knihu do češtiny přeložila Eliška Nováková a vyšla v roce 1948 v Aventinu. Samozřejmě, bez kontroly textu v knize proti textu na pásce, nemůžeme s jistotou tvrdit, že je to námi hledaný zdroj, ale řada indicií tomu nasvědčuje. Pokud chceme hledat důvod ukrytí a zazdění pásky – lze opět jen spekulovat – po roce 1948 knihy z edice "Aventinská knihovna anglo-americká" asi moc na růžích ustlány neměly a je tedy možné, že pásku někdo ukryl „na lepší časy“.
Děkuji vám za nevšední zájem a milé e-maily.
