Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Superrychlá potrubní přeprava lidí Hyperloop se opravdu začíná stavět

  18:45aktualizováno  18:45
Již příští měsíc by měla být zahájena stavba testovacího okruhu dopravního systému Hyperloop. Má to být uzavřená pneumaticky poháněná rychlodráha, kde se speciální kapsle budou pohybovat rychlostí až 1 300 km/h.

Už v listopadu by měl být položen základní kámen testovacího okruhu, kde se uskuteční jeden ze snů o budoucnosti dopravy Elona Muska (zakladatel firem jako PayPal, Space X, Tesla). Osm kilometrů dlouhý okruh systému Hyperloop má stát 150 milionů dolarů (cca 3,675 miliardy korun). Financování má zajistit investice ze soukromých firem, jako jsou Formation 8, Sherpa Ventures, Zhen Capital, David O. Sacks a další. Zaměstnanci budou podle časopisu Wired placeni formou akcií.

O zahájení stavby mluvil podle serveru Dezeen šéf projektu Bibop Gabriele Gresta na jedné londýnské konferenci. Stavba má začít do dvou až tří týdnů a plánované dokončení je stanoveno za dalších zhruba 32 měsíců. Stavba bude probíhat v Kalifornii na území plánovaného solárního městečka Quay Valley.

Na vzduchovém polštáři

V Hyperloopu se lidé či auta budou pohybovat jako náboj v hlavni elektromagnetické pušky. Dopravní kapsle dosáhne rychlosti kolem 1 300 kilometrů za hodinu. To však bude rychlost nákladních kapslí, lidé budou jezdit téměř pětkrát pomaleji, alespoň tedy v testovacím provozu.

Fotogalerie

Hyperloop je nízkotlaká trubice s dopravními kapslemi, které se v jednu chvíli pohybují po celé délce tubusu. Původní projekt počítal s tubusem s průměrem 2,3 metru (3,3m nákladní verze). V něm má být tlak vzduchu šestkrát menší, než je tlak atmosféry na Marsu. Konkrétně 100 pascalů, což v pozemských podmínkách zhruba odpovídá tlaku vzduchu ve výšce 45 kilometrů nad mořem. Z provozních důvodů byl využit právě nízkotlaký a ne vakuový systém se zcela odčerpaným vzduchem, který by si vyžádal vyšší náklady.

Pohyb kapslí mají zajišťovat lineární elektromotory na stěnách tubusu. Měly by pokrývat jen zhruba jedno procento délky tunelu a pravidelně kapsle urychlovat. Baterie jsou podle Muska příliš těžké, než aby mohly být přímo v kapslích.

Kabiny se budou pohybovat na vzduchovém polštáři, který bude vytvořen stlačeným vzduchem a aerodynamickým vztlakem. Každá kapsle má 28 ližin, na kterých má „plout“ po vzduchovém polštáři. To se však může změnit, pokud nějaká firma nebo studentský tým vyvine kapsli lepší.

Klíčovou součástí návrhu je kompresor na palubě každé kapsle. Zaprvé vytváří vzduchové polštáře, po kterých kapse klouže, a za druhé řeší největší aerodynamický problém Hyperloopu, tedy správné obtékání.

Rychle se pohybující předmět jako kapsle by v podobné relativně úzké trubici totiž před sebou tlačil vzduch. Proudění není tak hladké, aby vzduch unikal podél stěn, i když tam na pohled je dostatek místa. Kapsle by za normálních okolností prostě fungovala jako píst ve válci. Vzduch před kabinou by pak samozřejmě vedl ke zpomalení jízdy.

Právě proto má mít každá kabinka Hyperloop v přídi kompresor, který odsává vzduch natlakovaný před kapslí, používá ho k udržení vzduchového polštáře a zbytek vypouští za kapslí.

Systém je navržen tak, aby odolal zemětřesení a byl odolný vůči povětrnostním vlivům. Každý pylon, který trubku podpírá, má být schopen unést sedm kapslí s cestujícími.

Zajímavé je, že firma počítá s určitou energetickou soběstačností. Přebytky získané solární, větrné a kinetické energie přeměněné na elektrickou se mají vracet do sítě a přinášet další příjem.

„Spotřebujeme méně energie, než vyrobíme. Elektřinu tak můžeme přeprodávat,“ tvrdí podle serveru Dezeen ředitel Gresta.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.