Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko vyvíjí hypersonické střely Zirkon. Obrana lodí USA je diskutabilní

aktualizováno 
Rusové pracují na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, doktora vojenských věd, americké lodě nemají proti nové hypersonické střele příliš velkou šanci na obranu.

Střelami Zirkon bude vyzbrojen jako první křižník Petr Veliký | foto: Forsvaret

Hypersonická zbraň Zirkon

Sovětský svaz v 80. letech dával asi 15 až 17 % svého HDP na zbrojení. Sověti mimo jiné investovali nesmírné intelektuální a finanční zdroje do vývoje raketové techniky. Ač tyto investice zapříčinily technické zaostávání v dalších oblastech, zejména v civilní technice, současné Rusko z tohoto enormního úsilí ve vývoji raketové techniky stále těží.

Příkladem jsou protilodní zbraně dlouhého dosahu, které nemají ve světě konkurenci. Rusko nyní dokonce pracuje na hypersonické protilodní střele Zirkon, která podle západních a ruských médií přinese zásadní zvrat ve vedení námořního boje.

Sivkov ve Vojensko-průmyslovém kurýru popsal (z ruského pohledu), jak si Zirkon povede proti systémům protivzdušné obrany (PVO) amerických lodí.

Co vůbec o střele Zirkon víme? Rychlost letu se odhaduje na Mach 5 až Mach 6 a dolet 800 až 1000 km. Zirkon půjde odpalovat z vertikálních šachet pro současné protilodní střely Onyx a Kalibr.

Půjde o dvojstupňovou střelu. Start zajistí klasický raketový motor na tuhé pohonné látky a vlastní hypersonický let obstará náporový motor.

Střely Zirkon v první řadě získá (do roku 2020) křižník Petr Veliký a křižník Admirál Nachimov. S hypersonickými protilodními raketami se počítá také pro nové ruské jaderné útočné ponorky Husky, které vstoupí do služby někdy v příštím desetiletí.

Vzhledem k použití stejných odpalovacích šachet je dán nejen rozměr střely Zirkon, ale i dosah palubních senzorů a také síla bojové hlavice. Radiolokátor střely má být schopen zaměřit cíle (v závislosti na radiolokační velikosti cíle) na vzdálenost asi 50 až 80 km. Hmotnost bojové hlavice je odhadována na 250 až 300 kg.

Vzhledem k dlouhému dosahu a nutnosti vyhnout se hustým vrstvám atmosféry (velký aerodynamický odpor, velké tepelné namáhání) i systémům PVO protivníka, odhaduje Sivkov letovou hladinu na 30 km a výše. V závěrečné fázi může Zirkon klesnout na nízkou letovou hladinu nebo provede střemhlavý útok z velké výšky, možná i s použitím obranných manévrů.

Zirkon získá autonomní systémy navedení, které dokážou rozpoznat cíle s největší důležitostí, tj. letadlové lodě. Při konstrukci byla údajně použita technologie stealth - Sivkok odhaduje čelní radarový průřez (RCS) střely Zirkon na 0,001 m². Nejvýkonnější západní radary lodí a letadel tak mohou Zirkon odhalit na vzdálenost 90 až 120 km.

Ruský autor se domnívá, že tyto údaje postačí k vyhodnocení účinnosti PVO amerického námořnictva. Jde především o lodě vybavené systémem Aegis - torpédoborce Arleigh Burke a křižníky Ticonderoga. Za hlavního protivníka ruských střel jsou považovány protiraketové střely rodiny Standard Missile (především SM-6).

Hlavní překážka: americká SM-6

Americká protiraketová střela SM-6 vstoupila do služby v roce 2013. Na cíl se dokáže navádět pomocí vlastního radiolokátoru. To výrazně zvyšuje efektivitu SM-6 proti nízko letícím cílům a umožňuje také využívat údaje z letounů včasné výstrahy AWACS.

Odpálení střely SM-6 z torpédoborce USS John Paul Jones

Odpálení střely SM-6 z torpédoborce USS John Paul Jones

Startovací hmotnost SM-6 je 1 500 kg , dálkový dosah 240 km a výškový 33 km. Rychlost střely je 1 000 m/s, v nízkých výškách asi 800 m/s a maximální přetížení je asi 50 G.

Duální bojová hlavice o hmotností 125 kg dokáže ničit cíl přímým zásahem proti balistickým raketám nebo směrovou explozí proti aerodynamickým cílům (letadla, střely s plochou dráhou letu, atd.). Pravděpodobnost zásahu proti aerodynamickým cílům je odhadována na 95 %.

Aegis je tedy schopen detekovat nejen střely Zirkon, ale například i mnohem rychlejší satelity na nízké oběžné dráze. Americké lodě tedy střelu Zirkon zachytí a pokusí se ji zničit. Otázkou je, s jakou úspěšností.

Válečné hry: Zirkon vs. SM-6

Sivkov se domnívá, že tabulkové údaje o schopnostech SM-6 platí pro ideální podmínky. V reálné bojové situaci bude pravděpodobnost zničení útočící střely mnohem nižší.

Ruský autor dále soudí, že při známém průměru SM-6 je možné odhadnout dosah palubního radiolokátoru - asi 15 až 20 km pro cíle s RCS 5 m², a maximálně 2 až 3 km pro radiolokační cíle s RCS 0,001 m² (Zirkon).

SM-6 tak zachytí střelu Zirkon na vzdálenost 2 až 3 km při kolizní rychlosti cca 2500 m/s. Na korekci své kolizní trajektorie tak má méně než jednu sekundu.

Pokud má SM-6 mít šanci zničit střelu Zirkon, tak na zmiňovanou vzdálenost 2 až 3 km nesmí být od trajektorie letu střely Zirkon vzdálená více než 8 až 10 m.

Podle ruského autora SM-6 zničí Zirkon při ideálních podmínkách pouze s maximálně 3% pravděpodobností. Při označení cíle z externích zdrojů (AWACS) klesá pravděpodobnost zachycení střely Zirkon pouze na 0,5 až 1,2 %.

Americké lodě se systémy Aegis dokážou pomocí raket SM-3 (nejvýkonnější verze raket rodiny Standard Missile) ničit satelity letící ve výšce 240 km rychlostí 27 000 km/h (ve stratosféře cca 25 Ma). Ale tyto cíle lze podle Sivkova dlouhodobě sledovat a navíc satelity samozřejmě nedokážou provádět úhybné manévry.

Nejvýkonnější radary amerických lodí Zirkon zachytí na vzdálenost 90 až 120 km - Zirkon tuto vzdálenost překoná během 1,5 minuty. Aegis proti útočící střele vypálí maximálně čtyři SM-6, které jednu útočící střelu Zirkon zničí s pravděpodobností 8 až 12 %.

Účinnost lodních prostředků PVO krátkého dosahu, jako jsou automatické kanóny, je údajně zanedbatelná. Dva torpédoborce třídy Arleigh Burke útočného svazu CSG (Carrier Strike Group) při koordinované palbě (8 raket SM-6) budou mít 16 až 23% šanci zničit střelu Zirkon.

Ale jsou tady také systémy elektronického boje (EB), včetně systémů aktivního a pasivního rušení amerických lodí - ty podle Sivkova mohou rušit naváděcí senzory střely. Prostředky EB amerických lodí mohou snížit šanci zásahu střely Zirkon na 30 až 50 %.

Nicméně při střelbě dvou a více střel Zirkon proti uskupení amerických lodí, i pří zapojení dvou plavidel se systémy Aegis, je šance střel Zirkon zasáhnout alespoň jedno nepřátelské plavidlo 70 až 80 %. Čtyři střely Zirkon pak pravděpodobně vyřadí dvě americká plavidla z boje.

Fotogalerie

Ruský autor mluví také o preemptivních úderech stíhaček z amerických letadlových lodí. Stíhačky z letadlových lodí mají dosah 600 až 800 km, při doplňování paliva pak malé skupiny amerických letadel mohou operovat na vzdálenost až 2 000 km, ale podle ruského autora ruské systémy PVO dokážou tyto malé skupiny letadel účinně odrážet.

Při hromadném útoku 15 až 18 střel Zirkon je šance na vyřazení letadlové lodě z boje 80 až 85 % + dojde ke zničení dvou, nebo tří doprovodných plavidel. Křižník Petr Veliký přitom má mít prostor pro umístění až 80 střel Zirkon.

V dlouhodobém horizontu Zirkon získají fregaty nebo dokonce raketové čluny. Fregaty jich pojmou až 16 kusů, menší raketové čluny 8 kusů. Tyto malé lodě pak mohou salvou střel Zirkon ohrozit i útočné skupiny amerických letadlových lodí.

Ve Spojených státech nyní probíhá intenzivní vývoj nových prostředků PVO určených pro boj s hypersonickými zbraněmi. Podle Sivkova nicméně potrvá nejméně 10 až 15 let, než Spojené státy zavedou adekvátní protiopatření.

Nyní pouze zbývají otázky, jak drahá je výroba střel Zirkon, jak rychle dokáže Rusko tyto zbraně vyrábět, jak je náročná údržba a jak bude zajištěn výcvik posádek, aby tuto unikátní zbraň dokázaly plně ovládnout a použít v případném boji.

Zdroj: VPK

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Informace: Ve článku jsme opravili nepřesný převod rychlosti raket SM-3.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!




Grandstream DP710Grandstream DP710

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.