Neurony

Neurony | foto: Su-Čchun Čang, University of Wisconsin-Madison

I váš mozek zpracuje osm vzpomínek za sekundu. Každá má 125 milisekund

  • 30
Norští neurovědci začínají chápat, jak funguje paměť. Jejich studie ukázala, že paměť v mozku je uspořádána do malých, na sobě nezávislých balíčků, jakýchsi paměťových kvant. Každá elementární vzpomínka přitom trvá 125 milisekund.

Neurovědci z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) se rozhodli experimentálně prozkoumat, jak vlastně mozek pracuje, když se pokouší vybavit si některou ze vzpomínek. Zejména je zajímalo, jak reaguje na situace, ve kterých musí přepínat mezi několika různými vzpomínkami najednou.

K něčemu podobnému dochází poměrně často, například když vás v noci zničehonic probudí telefon a vy kratičký okamžik ani netušíte, kde to vlastně k čertu jste. Jestli doma nebo v hotelu. Nebo když omylem vystoupíte z výtahu v nesprávném poschodí.

Krysy a bludiště

Přijďte na naší přednášku

Třikrát do hlubin vesmíru. Co se nám děje nad hlavou a jak to začalo

11.11.2011 budova Akademie věd Národní třída - 17:00

Přednáší: Karel Pacner, Antonín Vítek, Marcel Grün

Na to, aby zjistili, jak je paměť v mozku organizována, vědci překvapivě nepotřebovali žádné sofistikované experimentální zařízení. Stejně jako spousta jiných výzkumníků si vystačili jen s obyčejnými laboratorními krysami a bludištěm.

Ve svých pokusech pečlivě sledovali, co se děje v krysím mozku, když krysy prozkoumávají různé části bludiště. Soustředili se při tom hlavně na situace, kdy krysy byly zmatené a nemohly hned poznat, ve které části labyrintu jsou.

"Teleportace"

Pro tyto účely vědci sestrojili speciální box, který jim umožnil okamžitě krysy "teleportovat" z jedné části bludiště do druhé. Samozřejmě, že nešlo o skutečnou teleportaci. Vědci jen krysy oklamali tím, že když bylo zvíře v boxu, rychle změnili světelné uspořádání scény, takže krysy měly pocit, že se najednou ocitly na jiném místě.

Během celého experimentu vědci pečlivě monitorovali elektrickou aktivitu v různých částech krysích mozků. Pokud byla krysa teleportována například z místa A do místa B, její mozek na náhlou změnu nezareagoval okamžitě, neboť musel najít odpovídající mapu místa.

Zlomky vteřiny mu trvalo, než mezi mapou A a B vybral tu pravou.

Ale jak tvrdí jeden z experimentátorů May-Britt Moserová: "Jejich mysl mapy nemíchala. Jenom je přepínala z jedné na druhou, ale nikdy nezaujala nějakou přechodnou pozici." Tento poznatek se ukázal jako klíčový, neboť vědcům napověděl, jak mozek pracuje s jednotlivými vzpomínkami.

Paměťová kvanta

Z výsledků výzkumu vyplývá, že je paměť v mozku uspořádána do malých, na sobě nezávislých balíčků, jakýchsi paměťových kvant. Mozek funguje podobně jako fyzikální realita, tedy nespojitě, jakoby kvantově. Každá elementární vzpomínka přitom trvá 125 milisekund, což znamená, že mozek umí zpracovat během jedné vteřiny maximálně osm vzpomínek.

Podle norských vědců se mozek při analýze vzpomínek v podstatě nemýlí. "Nikdy neplete různá místa a vzpomínky dohromady, i když se to tak může zdát," pokračuje May-Britt Moserová.

"To protože procesy odehrávající se uvnitř vaší hlavy, když váš mozek vyhledává mapu místa, ve kterém se právě nacházíte, probíhají tak rychle, že si ani nevšimnete, že ve skutečnosti se přepíná mezi různými mapami. Když se cítíte trochu zmatení, tak jen proto, že ve vašem mozku mezi sebou soutěží dvě vzpomínky. Někdy jich může být i více."

Své výsledky norští neurovědci shrnuli ve studii, kterou nedávno publikoval prestižní vědecký časopis Nature. "V hrubých rysech začínáme chápat mechanismus, který tvoří svět našich myšlenek," uzavírá May-Britt Moserová.

Za zmínku stojí rovněž poznamenat, že se na výzkumu významně podílel i český vědec, neurofyziolog Karel Ježek z Fyziologického ústavu české Akademie věd.

Zdroj: www.ntnu.edu