Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

IBM: počítačová legenda, která ustála 100 let revolucí a plánuje další

aktualizováno 
Osobní počítače, čárové kódy, děrné štítky, let na Měsíc, notebooky, syntéza řeči... Firma IBM je nejstarší počítačovou firmou na světě a neztrácí dech ani po sto letech úspěchů i pádů. IBM zažila tři velké proměny a třikrát na ně dokázala zareagovat. Podívejte se, co všechno vzešlo z laboratoří firmy, která už sto let usiluje o chytřejší planetu.

Procházet stoletou historií firmy IBM je jako projít historii počítačů samotných. Velkou část této historie totiž psala právě IBM. Posouvala hranice toho, co si lidé pěti generací pod pojmem "počítač" představují. Od monstrózních mechanických počítadel děrných štítku, přes sálové elektronkové počítače a germanio-křemíkové mikroprocesory, až po všudypřítomné on-line služby a umělou inteligenci.

Thomas Watson (1874 - 1956), první ředitel firmy IBM

Thomas Watson (1874 - 1956), první ředitel firmy IBM

Každá z těchto dramatických proměn počítačového světa mohla IBM snadno sesadit z jejího trůnu. Namísto toho se tato obrovská firma dokázala třikrát přeorientovat a udržet si své silné postavení a touhu po inovacích.

"IBM není sto let stará, ale sto let zkušená," myslí si Gary McBride, odborník na Social Business. "Je to flexibilní společnost, která se dokázala za dobu své existence několikrát kompletně přeorganizovat, znovu vynašla sama sebe."

Mechanické počítače pro stát a statistiky

 Computing Tabulating Recording Corporation v roce 1912

Computing Tabulating Recording Corporation v roce 1912

Dnešní stoleté výročí IBM se počítá od roku 1911, kdy došlo ke sloučení čtyř společnosti zaměřených na automatizaci, které spojily v New Yorku své síly a know-how do Computing Tabulating Recording Company. Už v roce 1911 pracuje pro CTR přes 1300 zaměstnanců. Dodnes vzpomínaný šéf společnosti, Thomas Watson starší, přejmenovává firmu v roce 1924 na International Business Machines, aby ukázal odhodlání expandovat do celého světa. Expanze se povede, v roce 2011 působí IBM ve 170 zemích světa a zaměstnává přes 425 tisíc lidí.

Historie sčítání děrných štítků

První mechanické počítače našly uplatnění především ve statistice. Vznik IBM bychom mohli ostatně datovat až do 80. let 19. století, kdy statistik Herman Hollerith zdokonalil statistická počítadla a dokázal sčítání lidu z roku 1890 zpracovat v průběhu jediného roku. Děrné štítky měly obrovský úspěch a po první světové válce začaly proměňovat způsob, jakým funguje státní správa. Bez mechanických pomocníků by úředníci nikdy nezvládli takové operace, jakými byla sociální reforma z roku 1935, označovaná za největší účetní operaci všech dob.

Revoluce první - od děrného štítku k pásku

První elektro-mechanický počítač, IBM Harvard Mark I, sloužil americkému námořnictvu během druhé světové války

Válka přinesla rapidní rozvoj informačních technologií a také nové oblasti jejich použití. Elektromechanický počítač IBM Harvard Mark I, používaný k výpočtům pro operace amerického námořnictva, je často považován za počátek moderní počítačové éry.

Management v novém IBM

Thomas Watson (mladší) zavedl kromě technologických změn i změny ve firemním uspořádání. Známé je třeba "pravidlo otevřených dveří", "neváhejte promluvit!" a především jeho slavný dopis o rovných příležitostech bez ohledu na rasu, pohlaví či vyznání již z roku 1953.

Začaly se objevovat magnetické pásky - skladnější a rychlejší, než mechanické štítky - ale jejich spolehlivost byla nejistá. "Děrné štítky tu budou vždycky," sázel ředitel Thomas Watson starší na známou jistotu. Ale jeho syn, který otce v pozici šéfa vystřídal v roce 1956, rozpoznal obrovské možnosti elektromagnetického záznamu a dal jim zelenou. Tato změna přinesla ohromné zrychlení, usnadnění obsluhy a miniaturizaci.

Dalším významným krokem nového ředitele byla spolupráce s vládou na kosmickém výzkumu s agenturou NACA, později NASA, nebo na systému včasného varování před útoky v NORADu.

Dobové reklamy IBM

Dobové reklamy IBM

Revoluce druhá - mainframe

Firem, které mají počítač, je sice více než pověstných pět, ale stále je jich relativně malé množství. IBM tedy až do 60. let vyrábí každé firmě počítačový systém přímo na míru: třeba automatizovaný rezervační systém SABRE pro aerolinky. Jenže s přibývajícími zákazníky stoupají i požadavky a současná architektura počítačů nemůže s poptávkou držet krok.

Fred Brooks navrhoval v roce 1961 úpravu současné architektury a většina inženýrů z IBM se s ním shodovala. Ředitel Thomas Watson Jr. dal ale přednost radikální, riskantní a revoluční cestě mladého Boba Evanse. "Šest měsíců jsme se hádali," vzpomíná Brooks. "Já navrhoval něco, co můžeme udělat hned. Evans prosazoval počítač, který by byl hotový až v roce 1965. Nakonec se firma vydala jeho cestou a ukázalo se to být správné rozhodnutí. K mému nesmírnému úžasu mne Bob Evans požádal, abych novou produktovou řadu řídil. Byl to velký muž."

Následujících pět let utratila IBM pět miliard dolarů na vývoj nové platformy IBM System 360, která umožnila použít stejný počítačový systém pro různé společnosti a různé potřeby. Základní hardware byl stejný, software (i hardware) pak mohl být upraven firmě na míru. Zrodila se platforma.

IBM Personal Computer - exemplář patřil autorovi Star Treku Gene Roddenberrymu

IBM Personal Computer - exemplář patřil autorovi Star Treku Gene Roddenberrymu

Výsledek překonal očekávání. V následujících letech se, i díky další miniaturizaci, dostaly počítače IBM do tisíců podniků po celém světě. Nastoupily osobní počítače a dokonce první přenosné počítače (i když do brašny byste dvaadvacetikilový "notebook" asi nedali). Odhady mluví o de facto monopolu firmy IBM v oblasti počítačových řešení. Společnost nabobtnala téměř do současné velikosti, podílela se na výzkumech v oblasti fyziky i informatiky, stála u zrodu Internetu.

Třetí revoluce - řešení místo výrobků

Milníky IBM

V 50. letech se IBM přeorientovala na magnetická úložiště

V 50. letech se IBM přeorientovala na magnetická úložiště

Automatizovaný překlad z ruského do anglického jazyka - 1954

Automatizovaný překlad z ruského do anglického jazyka - 1954

IBM System 360 vyvinutý v letech 1961 - 1965

IBM System 360 vyvinutý v letech 1961 - 1965

Čárový kód vyvíjela IBM v letech 1971 - 1973

Čárový kód vyvíjela IBM v letech 1971 - 1973

V květnu 1997 porazil IBM Deep Blue šachového velmistra Garryho Kasparova

V květnu 1997 porazil IBM Deep Blue šachového velmistra Garryho Kasparova

Superpočítač Blue Gene, Lawrence Livermore National Lab, 2008

Superpočítač Blue Gene, Lawrence Livermore National Lab, 2008

Superpočítač Watson představený v roce 2011 - pokročilý systém schopný zpracování přirozeného jazyka, získávání informací, utřídění znalostí a opodstatněného samostatného rozhodování.

Superpočítač Watson představený v roce 2011 - pokročilý systém schopný zpracování přirozeného jazyka, získávání informací, utřídění znalostí a opodstatněného samostatného rozhodování.

Více informací najdete na stránkách IBM věnovaných stoletému výročí.

Masivní úspěch ale paradoxně IBM přinesl celou řadu problémů. V 90. letech bylo jasné, že starost o jednotlivé uživatele, jednotlivé systémy a jednotlivé výrobky by mohla potopit i takovou stálici, jakou tehdy osmdesátiletá firma byla. V obrovské firmě docházelo k neefektivním procesům a dravá konkurence nasedla do rozjetého vlaku osobních počítačů. Největší výhoda IBM - dobré obchodní vztahy s velkými klienty - najednou nehrála tak velkou roli jako dřív.

O záchranu situace se v roce 1993 pokusil Louis Gerstner, od roku 1914 první ředitel, který nevzešel z řad zaměstnanců IBM. Gerstner rozhodl, že IBM se postupně musí zbavit výroby, kterou je výhodnější přenechat jiným firmám, a plně se soustředit na komplexní a efektivní řešení pro firmy, především software. Proto firma propouští 35 tisíc lidí a prochází svou třetí, zatím stále probíhající revoluci. Prosazuje platformní nezávislost svých řešení (pro původně hardwarovou firmu řešení bezmála revoluční), investuje do analytických nástrojů a v roce 1995 kupuje firmu Lotus Development. V roce 2002 probíhá akvizice konzultační složky firmy PricewaterhouseCoopers.

Výsledky se dostavily, i třetí revoluce se firmě povedla. Po poklesu v devadesátých letech se tržní hodnota opět vydala směrem vzhůru a setkala se opět s dlouholetým rivalem Microsoftem (který mimochodem za svůj úspěch vděčí právě i spolupráci s IBM na celosvětovém rozšíření systému MS-DOS). "IBM není technologická firma," píše George Colony z Forrester Research. "Je to firma, která nabízí firmám řešení."

Sto let stará, nebo sto let zkušená firma?

Nové nástroje pro "business inteligenci", firemní komunikaci, správu dat a on-line aplikaci, jsou pokračováním tohoto směru. Nejnovějším trendem, do kterého se IBM naplno pustila, je "Social Business", tedy inteligentní nástroje pro využití mezilidské komunikace v rámci firmy i mimo ni.

"Nevnímám IBM jako sto let starou firmu," směje se Gary McBride, Global Web Experience Software Sales Leader (odborník na Social Business a využití webu v centrálním týmu IBM v US).  "Za dobu, co pracuji v IBM, jsem se naučil, že všichni zaměstnanci vykazují obrovskou flexibilitu na mezinárodní úrovni. To je výhoda velké společnosti, která umí využívat komunikační technologie efektivně. IBM mi nepřipadá jako čtyřistatisícová společnost, pracuji řekněme se stovkou lidí. Prostřednictvím komunikačních nástrojů mám ale přístup k vědomostem statisíců expertů."

"IBM je podle mne nikoli sto let stará, ale sto let zkušená. Dokázala, že je sto let zkušená. Před dvaceti lety bych si nedokázal představit, že IBM nebude dělat notebooky, a podívejte, už osm let nám Thinkpady nepatří. Místo toho jsme se zaměřili na sociální business, umělou inteligenci a efektivní komunikační řešení."

S iniciativou "Chytřejší planeta" IBM doufá, že sto let zkušeností a inovací pomůže naplnit vizi legendárního Thomase Watsona staršího: "Všechny problémy světa lze snadno vyřešit, stačí jen, aby lidé byli ochotni pořádně myslet."

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.