Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V televizi vyhrál, ale v praxi ne. Počítač Watson firmě IBM nevydělává

aktualizováno 
Výsledky "umělé inteligence" Watson v praxi zatím zůstávají za očekáváním. Lékařům ani finančníkům Watson zatím nepomohl, přesto mu firma IBM věří. Několikanásobně zvyšuje rozpočet i počet lidí, kteří na projektu budou pracovat.

Superpočítač Watson vyhrál třídenní soutěž Jeopardy nad nejlepšími lidskými soutěžícími všech dob.

Když počítač Watson porazil lidské soupeře v soutěži Jeopardy (česky Riskuj), měl před sebou zdánlivě zářivou budoucnost. IBM mu předvídalo kariéru ve finančním průmyslu, ve zdravotnictví a řadě dalších odvětví. Interní dokumenty firmy, ke kterým získal přístup deník Wall Street Journal však ukazují, že start jeho kariéry je pomalý.

Watson, který byl ve vývoji 14 let, si od roku 2011 připsal zakázky za méně než 100 milionů dolarů, píše americký deník. Firma účetní výsledky Watsona nechce oficiálně zveřejnit, ale platnost uvedených čísel nevyvrátila.

Watson zhubnul

Od roku 2011, kdy Watson vyhrál Jeopardy, se výrazně snížily jeho hardwarové nároky. Nyní prý software pracuje "jen" s 256 GB paměti místo 15 TB, které potřeboval k triumfu nad lidskými soupeři.

Očekávání IBM jsou přesto veliká. Už  za tři roky, v roce 2018 by měl Watson firmě vydělávat miliardu dolarů ročně. V roce 2023 by to mělo být už 10 miliard dolarů ročně, řekla na podzim na firemním jednání šéfka IBM Virginia Rometty. Což by podle Wall Street Journal znamenalo, že půjde o nejrychleji rostoucí divizi v celé historii společnosti.

IBM to zřejmě stále považuje za možné, a proto posiluje postavení projektu Watson v rámci celé firmy. Na konci minulého týdne firma oznámila, že z původního týmu udělá samostatnou jednotku v rámci firmy.

Do změny projektu IBM investuje miliardu dolarů. V první řadě zvýší počet počet zaměstnanců ve skupině z dnešních několika stovek na více než dva tisíce. Většina z nich budou obchodníci a konzultanti pro spolupráci s potenciálními zákazníky. Kolem Watsonu má díky nim vzniknout "ekosystém" služeb, což v podstatě znamená, že by pro měly vznikat nástroje a aplikace třetích stran. Na ty firma upíše 100 milionů dolarů. (Vývojáři se mohou hlásit zde.) 

Mračná budoucnost

I díky těmto aplikacím by se systém měl postupně naučit lépe komunikovat s okolím. Zatím potřeboval vstup v textové podobě, ale v dohledné době by se měl naučit i slyšet a vidět. A samozřejmě také odpovídat.

IBM totiž vidí Watson jako vstupní bránu do světa, ve kterém můžete z počítače ovládat a využívat výpočetní sílu serverů ve výpočetních střediscích v jiných částech světa. Sám Watson by se při tom měl ještě učit, a získávat tak cenné zkušenosti pro spolupráci s dalšími zákazníky.

V současnosti podle Wall Street Journal firma stále zvažuje, zda bude pobírat peníze za licence, nebo vybírat poplatky za přístup k jednotlivým specializovaným "poradcům" v rámci softwaru. Vyloučena není ani metoda nějakého zpětného vyúčtování, třeba podílu na úsporách, které klient uskutečnil díky použití Watsonu.

IBM i kvůli Watsonu koupila zhruba za dvě miliardy dolarů společnost SoftLayer, specializující se právě na cloudová řešení. Zahájila i poměrně agresivní reklamní kampaň, ve které se chlubí náskokem právě v této oblasti. To je však mírně řečeno přehnané, protože konkurence IBM je skutečně velmi silná. "Pronajmout" si pro sebe servery na složité výpočty, simulace či jiné účely, je dnes levné a ceny budou nejspíše klesat i nadále.

Místo Indů počítač?

Čas lékařů je drahý. A  nikde není dražší než  v USA, a tak v této zemi existuje veliký tlak na alespoň částečné převedení jejich práce na méně kvalifikované a hůře placené pracovní síly.

Díky rozvoji internetu to dnes lze i v oborech, kde by to ještě nedávno bylo nemožné. Některým americkým pacientům se tak může stát, že vyhodnocování jejich rentgenových snímků neproběhne v nemocnici, ale za mořem v Indii. Tamní lékaři jsou podstatně levnější a e-mail je v podstatě zdarma, a tak první vyhodnocení výsledků může provádět lékař, který pacienta nikdy neviděl.

Další logický krok je zapojení počítačů do vyhodnocování snímků, o kterém uvažuje například společnost Xerox. Ale na rozdíl od Watsonu bude mít tento systém nejspíše velmi úzkou specializaci a prováděné analýzy budou relativně jednoduché. Rozhodně nebude doporučovat léčbu tak, jak by to měl umět systém IBM.

Cloudová řešení vidí jako velmi zajímavý potenciální trh i všichni ostatní silní hráči, od Googlu po Amazon. Watson by měl IBM poskytnout v soupeření zásadní výhodu, ale zatím jde spíše o zbožné přání firmy. Nebo ještě spíše velmi nejistý výhled do budoucna. Watson totiž není nejrychlejší myslitel.

Nejde o to, že se na Jeopardy učil pět let, to je s ohledem na těžkosti vývoje pochopitelné. Jde spíše o obecnou vlastnost dnes existujících podobných systémů "hloubkového učení", které se Watson nezbavil. Dokládají to i zkušenosti jednoho z prvních zákazníků, americké zdravotní pojišťovny WellPoint.

Software pro firmu posuzuje léčbu, kterou její pojištěnci podstoupili, a snaží se zjistit, zda vyhovuje předpisům společnosti a danému pojištění (V USA jsou pojistky mnohem variabilnější a individuální rozdíly mezi nimi zcela zásadní, i když od začátku letošního roku došlo k jistému sjednocení v pokrytí). Viceprezidentka WellPointu pro Wall Street Journal uvedla, že systém se zaběhával velmi dlouho. Watson sice může sice pracovat 24 hodin denně a může být na mnoha místech najednou, ale jeho schopnosti jsou stále omezené.

Aby dozrál, potřebuje Watson čas, ale je těžké odhadovat kolik (programátoři nevědí, proč v Jeopardy odpovídal tak, jak odpovídal.) Trvá velmi dlouho, než dosáhne potřebné úrovně znalostí. Co se však systém jednou naučí, už těžko zapomene a časem se může vypracovat na úžasného specialistu (byť značně omezeného).

Příliš mnoho reality

Zajímavé jsou i informace o problémech dalších projektů, kterých zatím bylo málo. Hezky to řekl Peter Szolovits z MIT pro časopis Technology Review: "Moje největší potíž s použitím Watsonu ve zdravotnictví zatím je, že prakticky všechno, co o něm víme, vyšlo z marketingu a reklamního oddělení." IBM slibovalo od začátku třeba využití ve zdravotnictví, ale výsledky jsou zatím rozpačité. 

"Watson je zatím jen student a není připraven na nástup do praxe," shrnul pro TechnologyReview své zkušenosti Steven D'Amatio z Centra pro léčbu rakoviny ve státě Maine (Maine Center for Cancer Medicine), který s IBM spolupracuje. Watson podle něj už dokáže doporučovat lékařům vhodnou léčbu pro daného pacienta na základě jeho dokumentace. Ale pouze v případě, že údaje dostane v přesné podobě a precizně zadané. Z poznámek a údajů lékařů si je sám dokáže správně vyčíst v méně než polovině případů, uvedli lékaři z Memorial Sloan-Kettering Cancer Centre na loňské konferenci amerických onkologů.

Ukázka zapojení Watsona v lékařství (Zurich 2012)

Systém na základě dokumentaci doporučí, jaké další testy by měl pacient podstoupit a jaká léčba má nejvyšší šanci na úspěch. Doktor může vložit další požadavky nebo se podívat na studie, ze kterých Watson vycházel.

V klinické situaci tak ve většině případů jeho pomoc byla zcela k ničemu a jeho rady by mohly být snadno matoucí. Porozumět "otázce" ve skutečnosti je přece jen těžší než v televizní soutěži. D'Amatio si navíc pro TechnologyReview postěžoval, že IBM nemělo k dispozici žádné rozumné rozhraní a údaje pacientů se do počítače pracně zadávaly ručně.

Skluz nabírá největší projekt Watsonu v hodnotě 15 milionů dolarů, který vzniká ve spolupráci s lékaři z centra pro léčbu rakoviny v Houstonu. Ti se pustili s IBM do vývoje obdoby Watsonu, která by měla doporučovat vhodnou léčbu leukémie. Tady byly problémy jak technické, tak zřejmě i v řízení projektu (týmy pracovaly daleko od sebe a prý si "nerozuměly").

Velmi drahý knihovník

Watson ovšem velmi obstojně zvládá vyhledávání informací s pacientovým případem ve vědecké literatuře. Potíž je však v tom, že tady už Watson de facto má silnou a podstatně levnější konkurenci. Tou hlavní jsou jednoduše vyhledávače typu Google. Nejsou sice ani zdaleka tak chytré, ale odborníkovi pomohou snadno a přesně projít prakticky všechnu dostupnou literaturu.

Potřebujeme černou skříňku?

Watson by měl pomáhat lidem. Ale v čem a jak přesně nám může "umělá inteligence" pomoci? Nemůže nás přitom zároveň o něco připravit? Více v našem zamyšlení nad dalším směrem vývoje nejen Watsonu.

IBM to samozřejmě ví, a Watson by tak měl umět více: neustále narůstající objem odborné literatury nejen zaznamenat, ale přímo ji číst, učit se nové souvislosti a srovnávat poznatky se zdravotní kartou konkrétního pacienta. Teoreticky by tak lékař měl mít vždy po ruce kolegu, který zná i nejnovější literaturu a může s ním kdykoliv konzultovat.

První ostrá verze "lékaře Watsona", která by měla být hotova letos na jaře, však zřejmě nic takového nedokáže. Podle IBM a lékařů z Houstonu by měl být sám schopen číst lékařské záznamy o pacientech s rakovinou prsu a plic a doporučit vhodnou léčbu. Pokud mu lékaři přímo zadají všechny údaje o pacientech ručně, mohl by jim poradit i s několika dalšími typy rakoviny.

IBM by se vydělávající Watson ovšem velmi hodil. Firma se v posledním roce a půl potýká s neustálou finanční ztrátou a analytici nejsou přesvědčeni, že by se situace měla v nejbližší době nějak výrazně změnit: "Musí přijít s něčím novým a doufají, že to je Watson," řekl pro Wall Street Journal Stephen Baker, autor knihy "Final Jeopardy".







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.