Spotřební elektronika už není, co bývala. Na největším evropském veletrhu spotřební elektroniky IFA 2015 v Berlíně to bylo více než patrné.
Nástup mobilních zařízení jako telefony a tablety naprosto smazal rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi výrobků. Zároveň se razantně změnil způsob života (i když si to možná neuvědomujeme). Kdo dneska potřebuje hifi věž na poslech hudby? Kdy jste naposledy poslouchali (tím myslíme soustředěně poslouchali) nějaké album? Že si nevzpomínáte? Pak není divu, že kategorie minisystémů a mikrosystémů (hifi věží s CD, FM, atd.) z trhu téměř zcela zmizela. Nikdo už věže nekupuje. Stačí telefon, k němu bezdrátově (nejlépe přes Bluetooth) připojená nějaká reprobedýnka a ono to hraje taky. Že ten zvuk stojí za nic? Na to si už většina zvykla (nehodnotíme, pouze konstatujeme).
Trend v této oblasti byl v Berlíně zcela zřejmý a již nejméně druhý rok neměnný. Stánky napříč výstavištěm byly plné přenosných Bluetooth reprobedýnek, o kterých vyškolený personál na vyžádání vyprávěl s mírnými obměnami vždy stejnou pohádku: „Jsou malé, ale skvěle hrají, poslechněte si ten zvuk - chrrr brum brum brum chrrr. Nevadí jim voda ani bláto a dokonce vám dobijí i telefon. Výdrž na jedno nabití až 18 hodin (maximální hodnota u těch, které velikostí připomínají litrovou termosku na čaj).
Mrtvý Blu-ray?
Podobně jsou na tom domácí kina. Kdo si dnes pořídí domácí kino (dříve sen a základ každého obýváku)? Filmy se stahují z internetu a rovnou se i v daném zařízení (tablet, PC) konzumují. Pak následuje smazání, případně uložení na nějaký bezedný harddisk a zapomnění. Nebo snad patříte k té hrstce, která se alespoň několikrát za rok vydá do obchodu pro DVD nebo Blu-ray se svým oblíbeným filmem. Díky vám se propadá prodej Blu-ray disků „jen“ přibližně o 10 procent ročně.
Optimističtější pohled na budoucnostNejprve vám to možná bude znít směšně, potom logicky a užitečně a nakonec dost možná děsivě. Přichází internet věcí. Věcí, které o nás budou chtít vědět možná víc, než se nám bude líbit. I takové předpovědi zazněly už v lednu na veletrhu International CES v Las Vegas. |
Když uvážíme, že tato „budoucnost domácí zábavy“ dokázala od svého uvedení na trh v roce 2006 oslovit jen 31 % domácností (údaj z USA, jinde bude ještě nižší) a ani zdaleka tedy nedosáhla obliby DVD (v USA má doma DVD přehrávač 95 % domácností), je budoucnost této oblasti domácí elektroniky „lehce“ nejistá. A to přesto, že právě na veletrhu IFA 2015 představil Samsung první 4K Blu-ray přehrávač a filmová studia oznámila, že ještě do konce roku se objeví několik filmů v nativním 4K rozlišení.
Jasným králem všech veletrhů spotřební elektroniky bývaly vždy televizory. Ve zlatých dolech našli výrobci i diamanty ve chvíli, kdy úspěšně vnutili divákům přechod na Full HD rozlišení. „Jestli plazmu, nebo raději LCD“ se řešilo u piva i v kadeřnictví. Od té doby však už byznys jen živoří. Stroje narazily na hlušinu. Řada tradičních výrobců se svých televizních divizí raději zbavila nebo je odloučila, aby nekazily výsledky celku (Pioneer, Sony, Toshiba, Philips a další). Všechny pokusy o oživení trhu zatím selhaly. Technologie 3D je mrtvá, chytré funkce v televizorech zatím nikdo nepoužívá. Nekonečné každoroční omílání mantry o nejvyšší možné obrazové a zvukové kvalitě zřejmě již zákazníky vyčerpalo natolik, že momentálně se spokojí s tou nejvyšší kvalitou, kterou mají právě teď doma. Bez ohledu na to, z kterého roku je.
Chcete lépe prodat obyčejný akumulátor pro nabíjení mobilního telefonu? Zkuste z něj udělat zvětšovací zrcátko s LED osvětlením jako značka Hyper.
Přinutit k výměně by aktuálně měl zákazníky přechod na 4K rozlišení a OLED technologii (a nebo také ne). Což o to, televizory s tímto parametrem ve specifikaci skutečně poskytují obraz krásnější, než je realita. Zatím ovšem jen teoreticky. Na trhu totiž nejsou (až na drobné výjimky), žádné 4K filmy nebo třeba dokumenty, které by si divák na svém novém televizoru mohl pustit. Jak už bylo zmíněno, změna se chystá už do konce roku, ale je otázka, zda to bude stačit. Budou diváci ochotni si znovu (už počtvrté - VHS, DVD, Blu-ray případně stream VOD) koupit nějaký film jen proto, že je ve 4K? U nových snímků snad, ale to by se muselo točit víc takových, které stojí za zhlédnutí i podruhé. Navíc je zde opět ona změna životního stylu. Kdo má dnes čas a chuť zapnout si večer TV a pustit si film na Blu-ray?
Přichází internet věcí
Internet věcí. Tam vidí budoucnost shodně všichni výrobci elektroniky bez rozdílu, co se jich v Berlíně sešlo. Od ledničky přes vysavač, od trouby k myčce, od domácí zábavy přes zabezpečení domu, od zavlažování trávníku až ovládání garážových vrat, od kávovaru k pračce. Tam všude bude internet. Všechno bude propojené se vším a bude vás to nutit nakupovat.
Amazon přišel nedávno s nápadem na nákupní wi-fi tlačítka. Došel vám prací prášek v pračce? Stačí stisknout předkonfigurované tlačítko s logem daného detergentu přilepené na spotřebiči a vyčkat, až kurýr doručí novou várku. Je to pohodlné a zákazníci tuto službu zatím rádi používají - více v tomto článku. Proč tedy nejít ještě dál.
Svět internetu věcí je svět, ve kterém vám prášek nedojde nikdy, protože spotřebič si sám všimne ubývající zásoby a objedná nový. Automaticky, a pokud budete chtít, tak bez vašeho zásahu. Stejný model si představte u kávovaru, lednice nebo třeba vysavače. Jisté je, že „díky“ internetu věcí budete sáčky do luxu měnit častěji než dosud, protože počítač moc dobře ví, že plný sáček není zdravý!
Nilox je italská značka, která se snaží zkopírovat úspěch GoPro a vyrábí ... outdoorové kamery, které vypadají jako GoPro. Modelek ale měli Italové na stánku víc.
Zatím je internet věcí v plenkách. Na trhu jsou první trouby, které můžete na dálku přinutit upéct kuře, i první nesmělé pokusy se zabezpečením domácnosti nebo kontrolou každodenních lidských činností, jako je třeba čištění zubů. Takové systémy jsou většinou založené na pohybových čidlech, která připevníte na kartáček (dózu s léky) a systém vyhodnotí, zda si zuby čistíte dostatečně dlouho a prášky berete včas. Ano, máte pravdu, je to nepřesné, nepohodlné a vhodné jen na hraní. Ale jsme teprve na začátku.
Stejně tak se prodávají stavebnice, kdy si k vybranému oknu můžete přidat pohybové čidlo, do sklepa umístit detektor vody, do kuchyně kouřový detektor a do obýváků zařízení na sdílení hudby přes wi-fi. A vše pak ovládat skrze aplikaci přes mobil. O spolehlivosti, na jakou jsme zvyklí u profesionálních zabezpečovacích systémů, zatím nemůže být ani řeč. Bezpečnostní kamera jednoho systému, který v redakci právě testujeme, například své odpojení od sítě ohlásí majiteli na mobil teprve asi minutu až dvě po události. Uvážíte-li, že byt dokáže zloděj „vybílit“ do deseti minut, a připočtete-li dobu nutnou na reakci, je takový systém v praxi nepoužitelný. Opět ale platí, že jsme teprve na začátku. Zatím je potřeba zákazníky nalákat a tak jednoduchost obsluhy vítězí nad reálnou praktičností. Jak by mohl internet věcí skutečně jednou fungovat, si můžete přečíst v tomto článku.
Jistou nerozhodnost výrobců, která byla na výstavišti a tiskových konferencích znát (když tradiční výrobce televizorů začne tiskovku informací o bezpečnostní kameře, není něco v pořádku), můžeme tedy přičíst na vrub chystané ofenzivě. Ta vypukne hned, jak firmy zjistí, za co budeme ochotněji utrácet.
