Raketa GSLV Mk2 o hmotnosti 415 tun odstartovala v neděli podle plánu z kosmodromu Šríharikota na stejnojmenném ostrově na jihu země. Raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem země komunikační satelit o hmotnosti 2,1 tuny.
Indie se po celé roky pokouší pro III. stupeň svého raketového nosiče vyvinout vlastní raketový motor na hluboce "chlazené" kapalné palivo, konkrétně kapalný vodík a kyslík. Motory na kapalné palivo jsou tou nejvýkonnější třídou raketových pohonů. Zjednodušeně řečeno proto, že jen zkapalněné palivo a okysličovadlo lze do motoru čerpat v takových objemech, aby měl motor velký výkon a přitom palivo na palubě nezabíralo příliš místa (nádrž na plyn by musela být podstatně větší než na kapalinu).
Tento typ motorů je v podstatě nezbytný pro ambicióznější vesmírné lety, včetně umísťování satelitů na vysoké oběžné dráhy, především na dráhu geostacionární ve výšce zhruba 36 tisíc kilometrů. Alespoň tedy v případě, že Indie chce konkurovat dnešním dopravcům. Právě vynášení satelitů na tyto vysoké dráhy (především telekomunikačních) tvoří nejlukrativnější část trhu s dopravou do vesmíru.
Indie zatím používala při letech na vyšší oběžné dráhy a dále od Země motory ruského původu, nedělní start je prvním s domácím motorem CE-7.5, jehož vývoj trpěl řadou problémů. Loni v srpnu byl start rakety zrušen jen několik hodin před plánovaným odpálením, protože z jednoho motoru prosakovalo palivo. První indická raketa domácí výroby se v dubnu 2010 zřítila do Bengálského zálivu jen několik minut po startu, protože se kryogenické motory nevznítily.
Při nedělním startu však k žádným problémům nedošlo. Třetí stupeň rakety, který byl vybaven kryogenním pohonem, běžel po dobu 12 minut než vypustil GSAT 14 na určenou dráhu. "Někteří lidé považovali GSLV na zlobivého chlapce ISRO (indická kosmická agentura, pozn. red), " řekl podle serveru SpaceFlightNow ředitel projektu GSLV K. Sivan. "Ale zlobivý chlapec už je poslušný," dodal.
Technologii motoru na chlazené kapalné palivo zatím úspěšně zvládlo jen několik zemí: USA, Rusko, Francie, Japonsko, Čína, a také Evropská vesmírná agentura (ESA).
Nedělní mise stála 3,65 miliardy rupií (asi 1,16 miliardy korun). Indie vnímá svůj vesmírný program jako důkaz toho, že se etabluje coby velká světová ekonomika. Zatímco část Indů je na úspěchy ve vesmíru hrdá, jiní kritizují příliš vysoké náklady v době, kdy vláda neúspěšně řeší tak rozšířené problémy v zemi, jako jsou bída či podvýživa dětí.
Poznámka: Doplnili jsme text, aby bylo jasné, že motor na kryogenní palivo je pouze na III. stupni rakety.
