Intel spustil novou éru. Elektronika nás začne hodnotit a sama rozhodovat

Mobil ráno pozná, jakou máte náladu a vybere vám oblečení. Lednice převezme data od toalety a doporučí vám snídani. Sci-fi nebo reálná představa? Podle Intelu nevyhnutelná budoucnost.

Terminator Salvation

V záplavě zpráv z Intel Developer fóra zapadla jedna z nejzajímavějších přednášek letošního ročníku. Zabývala se budoucností elektroniky, která má sice čím dál víc funkcí, ale stále je to jen hloupá hrstka součástek. Nedokáže chápat souvislosti, chybí jí přemýšlení v kontextu. Co například svému mobilu napevno nedáte do kalendáře, to neví.

Uživatele to okrádá o čas a energii. Přednášející Justin Rattner uvádí první příklady: "Představte si, že vám počítač poradí, abyste na schůzku z domu vyšli o deset minut dříve kvůli dopravním komplikacím. Anebo si představte inteligentní dálkové ovládání, které dokáže poznat, kdo ho drží a podle toho automaticky vybrat TV nastavení pro dotyčnou osobu."

Vizí Intelu je, že elektronika bude obsahovat mnoho čidel - GPS snímač polohy, čidlo rychlosti chůze a srdeční aktivity nebo třeba čidlo detekující spánek. Mobil nebo počítač by přesně věděly, co zrovna děláte, navíc by spolu dokázaly komunikovat a synchronizovat informace. V kombinaci s vaším kalendářem by elektronika přesně věděla, co máte v plánu a kdy vás na to má upozornit.

Pokud vám zrovna bliká v hlavě varovný vykřičník se všemi filmy se vzpourou robotů, nabídněte své paranoii ještě moučník. Elektronika se má naučit vaše zvyky a může se učit z vašich předchozích rozhodnutí. Sama by pak mohla určit, co si myslí, že je pro vás dobré. Na příkladu zmíněného dálkového ovládání by to vypadalo třeba tak, že by se TV automaticky přepla na nejoblíbenější kanál.

Rozpoznávání

Ovladač představený na konferenci vypadá jako jakýkoli jiný, nikde není žádná čtečka otisků prstů ani tlačítko pro konkrétního uživatele. Osobu rozpozná podle čtyř parametrů: sekvence stisku tlačítek, délky stisku tlačítek, třesu ruky a úhlu držení ovladače. Odpovídá to myšlence kontextu, kdy se má zařízení samo od sebe učit a rozhodovat se.

Kontext je nevyčerpatelný

Intel ve svých laboratořích zkouší algoritmy, na jejichž základě se mají zařízení rozhodovat. Už dnes využívají nejen informace z výše zmíněných hardwarových čidel, ale i informace kdo jste, nebo co máte a nemáte rádi. To jsou parametry, které si do zařízení zadáte sami v nějakém počátečním nastavení. S tím, jak se bude technologie vyvíjet, si elektronika bude navíc typovat vaší osobnost a ukládat si o vás své poznatky.

Může to být třeba tak, že se sejdete s bývalou přítelkyní, která vám zkazí náladu, a doma si pustíte CD Leoše Mareše. Přehrávač předá informace o puštěném žánru dále a elektronika vyhodnotí, že na vás má bývalá přítelkyně hodně špatný vliv.

Je obrovské množství cest, jak mapovat pocity, nálady a odchylky od běžných zvyků. Není problém je ukládat a vyhodnocovat pomocí algoritmů. Technologie může najít využití zatím jen u hloupostí, jako je zmíněné dálkové ovládání. Potenciál celého projektu je ale obrovský. Můžete mít v mobilu vlastního elektronického asistenta, který vám bude radit nejen s pracovním dnem, ale i jak si uspořádat své soukromí. Třeba s ohledem na to, co plánují vaši přátelé přes Facebook. Možnosti jsou nevyčerpatelné a hranice nejsou ničím stanovené.

Hardwarová a softwarová čidla

Mezi hardwarová čidla patří akcelerometr pro snímání třesu a náklonu zařízení, fyziologická čidla pro snímání životních funkcí a GPS. Nechybí ani kamera a mikrofon, které dokáží rozeznávat osoby, popř. mapovat okolní prostředí.

K těmto datům se přidávají softwarová čidla, která si všímají délky stisku ovládacích tlačítek nebo mapují vaši činnost (jestli voláte, píšete, surfujete nebo trávíte čas na sociální síti).

Elektronika je nám stále bližší

Podle studie Intelu dává svému mobilu nebo počítači jméno kolem deseti procent uživatelů . Je to zároveň motor vývoje elektroniky chápající kontext, protože to ukazuje, že je nám elektronika velmi blízká. Jsme ochotni počítači svěřit data bez obav ze zneužití, zatímco lidskému asistentovi nebudeme naplno důvěřovat nikdy.

Jako s ohněm platí, že i přespříliš chytrá elektronika může být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Může v mnohém urychlit stereotypní činnosti, ale zároveň omezovat naše vlastní rozhodnutí, nehledě na úniky informací o našich osobnostech a zvycích.

Vývoj bude podle Intelu na vrcholu tehdy, když se počítače a mobily naučí číst naše myšlenky. Tedy ne jen dedukovat naše potřeby z našich kroků, ale opravdu načítat přes čidla lidské vědomí. Pokud se to nepovede, je to alespoň skvělý námět na film.

Více informací se dozvíte z přibližně hodinové přednášky IDF 2010.