Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Internet čeká velká změna. Domény budou v jazycích, které ani nenapíšete

aktualizováno 
V dohledné době nastane jedna z největších změn v historii internetu. Národní domény budou moci být v jiných znakových sadách než v latince. K některým stránkám už nebudou mít přístup všichni a internet se fakticky rozparceluje na menší kusy.

Budoucnost internetu | foto: iDNES.cz

Jak jste si již mohli přečíst i zde na Technetu, sdružení ICANN zodpovědné za doménové názvy v prostředí internetu nedávno rozhodlo o tom, že po letech diskuzí a spekulací umožní registrování národních domén v jiných znakových sadách, než je základní latinka.

Toto rozhodnutí může vypadat jako drobné, či z hlediska uživatelů bezvýznamné. Pro internet však může mít zásadní význam; a to jak pozitivní, tak i negativní. Jak je to možné?

Kompatibilita

Jednou ze základních vlastností internetu od jeho počátků je to, že se jedná o nadnárodní a univerzálně kompatibilní síť. Webové stránky nacházející se v jedné zemi jsou, či by měly být, dostupné odkudkoliv. Služba provozovaná pro Čechy a v Česku je teoreticky k dispozici uživatelům po celém světě. Internet nezná hranice. A nejenom to. Má společný jazyk (angličtinu), který platí když pro nic jiného, tak zcela jistě pro názvy domén.

To znamená, že i když je celá stránka v čínštině (pro nejpopulárnější vyhledávač Baidu klikněte zde), její název si přečtete. Tedy, sice nerozumíte tomu, co je obsahem, ale víte, kde jste (a jste schopni adresu zadat ze své klávesnice a kdykoli se na stránku vrátit). Základní pravidla – jako například tvorba a jazyk názvů domén – platí všude a internetový svět tak činí kompatibilním.

Národní požadavky

Masivní rozšiřování internetu způsobilo v průběhu poslední dekády jeden dříve neznámý problém. Uživatelé z různých zemí vyžadují obsah ve svých národních jazycích, které si s obecnou latinkou často nevystačí – ostatně tento server čtete v jednom z nich. Díky systému IDN ,neboli Internationalized Domain Name (více informací zde), je možné v těchto jazycích zobrazovat i názvy domén.

Baidu

Baidu

Takzvané lokalizované domény existují již delší dobu v rámci některých národních domén – například v Rusku nebo v některých arabských zemích, v Česku se na toto téma dlouhodobě diskutuje – nyní však ICANN rozhodl, že udělá pro uživatele ze zemí nepoužívajících latinku jako svůj jazyk velmi zásadní krok. Totiž umožní registraci domén na národní úrovni v jiných jazykových sadách, než je latinka.

Zmatek?

Tento krok (o jeho technických detailech si můžete přečíst například zde)  z našeho pohledu znamená, že celou řadu domén v cizích zemích prostě nenavštívíme. Napsání kompletního doménového jména v azbuce nebo hebrejštině nebude v silách běžného uživatele, který nemá příslušnou klávesnici a někdy ani znakovou sadu, která by cizokrajný název mohla zobrazit.

Z důvodu srozumitelnosti pro DNS se doménové názvy v cizích znakových sadách překládají do speciálních řetězců, ale ani ty nepřinášejí uživateli příliš pohodlí. Mnoho webových adres se tak sice stane nově přístupných pro ty, kteří nevládnou latinkou, stejně tak však budou nepřístupné pro uživatele, pro něž je latinka jediným prostředkem vyjádření.

Někteří se díky tomu domnívají, že v internetových adresách, jež přijdou o jednu z posledních trvalých jistot kompatibility (generické doménové názvy v prostoru .com nebo .org zůstanou i nadále v základní latince, změna se týká pouze možnosti registrování domén národních) a v jeho obsahu nastane zmatek. Máme se toho obávat?

Regionalizace

I když jsou webové služby dostupné celosvětově, ještě to neznamená, že jsou určeny celosvětovému publiku. Uživatelé Technetu tak například musí umět česky, jinak si tento text nepřečtou. Uživatelé zmíněného vyhledávače Baidu musí umět čínsky, ale jeho adresa (stejně jako adresa Technetu) představuje mezinárodně srozumitelný rozlišovací prvek.

To by se s posledním rozhodnutím ICANN mohlo změnit. Servery, které jsou de facto určeny jistým uživatelským skupinám, ztratí svou mezinárodní vazbu vycházející z kompatibility názvů. V důsledku toho budou pro jiné uživatele nejenom nečitelné, ale fakticky nedostupné. To například u zpráv nevadí, ale u firemních prezentací by to vadit mohlo. A nejenom to.

Hledání

Na internetu existují dva typy vyhledávačů. Lokální (třeba český Seznam.cz, Baidu.com), určené pro konkrétní region, a globální (Google, Bing), fungující v rámci celé sítě. První jmenované pracují v určitém poli internetu a zavádění národních domén v jiných znakových sadách tak pro ně nejen že není problém, ale dokonce vítané zjednodušení práce.

Bing

Bing

Pro druhé by se však o problém jednat mohlo. Ne že by vyhledávání v doménách psaných národními abecedami představovalo technický problém (pouze se budou muset s příslušnými doménami naučit pracovat). Problémem se stanou výsledky zobrazované uživateli.

Hrozí totiž reálné nebezpečí toho, že pokud dojde k zobrazení sebevíce relevantního odkazu na vyhledávání, ve skutečnosti si s daným odkazem nebudeme (protože bude v doménovém názvu s nám nesrozumitelným textem) vědět rady.

Specifickým problémem se pak stane odkazování mezi stránkami v různých národních doménách, ale nejen tam. Když třeba ruská firma uvede na obal svého exportního zboží webovou adresu s doménovým názvem v azbuce, bude muset uvést tutéž v latince. Jinak si její prezentaci zákazníci, kteří rusky neumí psát, prostě nezobrazí.

Přednosti

Na svém počátku byl internet akademickou a vysoce odbornou záležitostí. V současnosti jde o nejúspěšnější komunikační systém pro úplné laiky. To s sebou nese nároky, mimo jiné na internacionalizaci názvů. Pro miliony uživatelů internetu je současný stav, kdy musí napsat v neznámém jazyce název serveru, aby si pak mohli v rodném jazyce prohlížet obsah, prostě nepřijatelný.

Zavádění doménových názvů v národních abecedách s sebou přinese celou řadu nevýhod i to, že internet – přesněji řečeno web – bude de facto "rozparcelován" na menší části, kde ne každý obsah bude dostupný každému. Zavádění národních doménových názvů ve znakových sadách mimo základní latinku zkomplikuje život vyhledávačům.

A také jejich uživatelům, mnoha firmám. Přednosti tohoto kroku, totiž přiblížení internetu "běžným" uživatelům v zemích, kterých se to týká nejvíce, ovšem převáží všechny nedostatky. Proto bychom se tohoto kroku neměli bát.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová aplikace propojí největší sociální síť s bleším trhem
Kladivo na Aukro? On-line „blešák“ Facebook Marketplace míří do Česka

Aplikace pro prodej a nákup mezi jednotlivci, Facebook Marketplace, bude do konce srpna dostupná i českým uživatelům. Zda dokáže přetáhnout uživatele portálu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Upozornil MHD na ostudnou chybu. Maďarská policie ho zatkla jako „hackera“

Maďarský provozovatel hromadné dopravy v Budapešti zavedl nový systém pro placení lístků on-line. Narychlo spuštěné stránky však obsahovaly řadu zásadních...  celý článek

Jak si zapamatovat heslo?
Složitá hesla byla 0my1, lituje autor návrhu. Časté změny spíše škodí

Hesla hrají v počítačové bezpečnosti nezastupitelnou úlohu. Bohužel si řada lidí volí složité a těžko zapamatovatelné řetězce typu p0L3dn!ce. Jeden z autorů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.