Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Internet je v Iráku na každém rohu. Uživatelé však jen málokdy vidí něco jiného než "přístup zamítnut"

aktualizováno 
Dostat se k internetu není v zemi Saddáma Husajna žádný problém. Ten nastává až v momentě, když si chce uživatel přečíst poštu či se podívat na zpravodajský web. Oficiálním zdůvodněním je "technická porucha." Neoficiálně vše záleží na tom, jak se vyspal tamní kontrolor internetu.

BAGDÁD - Obejít roh a narazit na internetovou kavárnu je v Iráku příjemné překvapení. A tak člověku nedá, aby ji nevyzkoušel, zvlášť když je zahraničním zpravodajem, který přijel do Bagdádu psát o irácké krizi s OSN a o možném americkém útoku vznášejícím se ve vzduchu. Vběhne dovnitř plný úlevy, že se mu povedlo najít spojení s vnějším světem, vklouzne za počítač, s důvěrou vyťuká adresu své e-mailové schránky a během několika vteřin už se může dívat, jak na obrazovce naskakuje nápis: "Access denied" - přístup zakázán, píše agentura UPI.

Zatímco doufat je lidské, kontrolovat je irácké, takže přístup k internetu je v přísně sledované a spravované zemi Saddáma Husajna stejně centralizovaný jako většina ostatních služeb. Internetové služby v zemi poprvé zavedla vládní strana Baas začátkem roku 2000 a tehdy byly omezeny jen na vládní instituce, univerzity a na zvláštní povolení pro lékaře, univerzitní profesory a studenty připravující se na státnice či doktorát. Ale brzy se začaly šířit úměrně tomu, jak rostl hlad Iráčanů objevovat novou technologickou vymoženost.

"Byla to nová atrakce pro všechny věkové skupiny - pro děti, mládež, muže všech profesí, ženy i starší lidi," říká zaměstnanec bagdádské internetové kavárny, který se představil jen jako Džasím. "Všichni chtěli poznat tenhle nový svět," dodává Džasím, který se naučil pracovat s internetem před osmi lety na univerzitě - paradoxně v době, kdy v zemi ještě přístup ke světové počítačové síti nebyl možný. "Měli jsme diskety s internetovým programem, na kterém jsme se učili připojit k síti a otvírat stránky, protože být doopravdy online se tehdy nedalo," říká.

V současnosti se počet uživatelů internetu v Iráku odhaduje asi na 22.000, ale den za dnem jich přibývá. I tak to pořád není mnoho v zemi se 22 miliony obyvatel, která nabízí roční připojení za v přepočtu relativně nízkou sumu sto dolarů.
Počítač místní výroby se dá pořídit asi za 600 dolarů, ale stejně většina uživatelů radši využívá některou ze šesti desítek internetových kaváren, které se v Bagdádu a dalších iráckých městech objevily.
   
Jak vlastně vypadá typické surfování po netu v Iráku? "Každý se zajímá o internet po svém," říká Džasím. "Mladší milují počítačové hry, ti o trochu starší se snaží stahovat muziku a
novinky a fotky o svých oblíbených západních hvězdách." Na rozdíl od většiny světa k tomu nemohou využívat ani vyhledávací portál Yahoo! ani Hotmail, které jsou v Iráku blokovány, zatímco třeba vyhledávač Google funguje bez problémů.

"Je pravda, že některé servery jsou blokované, ale to proto, že jejich obsah porušuje pravidla společenské mravnosti a našeho náboženství," vysvětluje Džasím uvědoměle. Jiné servery podle jeho slov nemusí fungovat kvůli "technickým problémům", ale je vidět, že mu tohle téma není po chuti a rychle od něj utíká.
Jiný, poněkud otevřenější Iráčan, který si ovšem nepřál být jmenován, to komentuje: "Nesnažte se to pochopit. Žádná logika v tom není. Všechno záleží na tom, jak se zrovna vyspal člověk, který přístup k zahraničním serverům kontroluje."

Irák zaměstnává 400 až 500 lidí, kteří pro vládu spravují internetovou síť. "Když porovnáte jejich počet s počtem skutečných uživatelů, pochopíte, že to nejsou správci, ale kontroloři a cenzoři," říká irácký inženýr, který žije a pracuje v libanonském hlavním městě Bejrútu a rovněž si nepřál zveřejnit své jméno. "Dovedu si představit, jak je bolí hlava z toho, aby lidem poskytli přístup k těm 'správným informacím' a nepustili je k těm 'závadným'. To jim musí zabrat nejmíň šedesát procent veškerého času."

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uměle vytvořené video Barracka Obamy
Budoucnost falešných zpráv: za tři roky budou videa nedůvěryhodná

Kvůli fotomontážím se už dlouho nedá jen tak věřit fotografiím. Nové technologie povedou ke stejně přesvědčivým manipulacím i v oblasti lidského hlasu a...  celý článek

Hacker Marcus Hutchins (na snímku z 15. května 2017)
V USA zatkli hackera, který zastavil šíření viru WannaCry

Hacker, kterému se v květnu podařilo zastavit masové šíření vyděračského počítačového viru WannaCry, byl zatčen v USA. Mladý Brit Marcus Hutchins, vystupující...  celý článek

Nová aplikace propojí největší sociální síť s bleším trhem
Kladivo na Aukro? On-line „blešák“ Facebook Marketplace míří do Česka

Aplikace pro prodej a nákup mezi jednotlivci, Facebook Marketplace, bude do konce srpna dostupná i českým uživatelům. Zda dokáže přetáhnout uživatele portálu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.