V 15 původních členských zemích unie internet v roce 2003 v průměru využívalo 43,5 procenta obyvatel. Tento počet však po rozšíření o deset nových členských zemí poklesl na 41,4 procenta. Česko je s 35,3 procenta sice pod průměrem v rámci celé unie, ve srovnání s ostatními novými členskými státy se ale řadí spíš k těm lepším. V Estonsku ale internet využívá 44 a ve Slovinsku asi 42 procent populace. Nejméně po síti brouzdají Řekové (22 procent) a Portugalci (21), nejvíce naopak Švédové (72), Dánové (71) a Holanďané (65 procent).
Evropské ženy internet v průměru využívají méně než muži (39 procent žen a 48 procent mužů v původní patnáctce a zhruba 20, respektive 27 procent v nových deseti státech a tří kandidátských zemích). V posledních letech ale obliba internetu u žen roste rychleji než u mužů. Nejvíce internet využívají mladí lidé ve věku 15 až 24 let - u původních členů unie v průměru asi 69 procent z nich (o devět procent více než před třemi lety). V nových členských zemích a v kandidátských státech je to asi 49 procent. Z lidí starších 55 let internet využívá v bývalých zemích unie přibližně 17 procent z nich (o pět procent více než před třemi roky), u nových a kandidátských je to pak 3,2 procenta.
Ve zprávě se také uvádí, že přístup k internetu a základní počítačové dovednosti umožňují lidem vyhnout se chudobě. EU ale potřebuje více informací z národních států, aby bylo možné lépe nasměrovat nové projekty a programy zaměřené na rozvoj informační společnosti. Z přístupu k internetu jsou vyloučeni hlavně nemajetní a nezaměstnaní. "Nedostupnost (cenová) osobních počítačů je jednou z překážek, jak snížit rozdíly k přístupu k technologiím," uvádí dnešní prohlášení EK.
