Připojení k internetu zadarmo, které platí pro své obyvatele čím dál více měst, může skončit.
Bezplatný přístup k internetu placený z daní se nelíbí podnikatelům, kteří budují vlastní sítě a připojení k nim prodávají. Podle nich to narušuje rovné podmínky v podnikání, podrývá návratnost jejich investic a zvýhodňuje hrstku firem, které pro města připojení zajišťují.
Antimonopolní úřad, který sleduje fair play v podnikání, jim v případě Prahy dal minulý měsíc za pravdu. Možnou nedovolenou podporu sítí v hlavním městě z městských a evropských peněz už zkoumá i Evropská komise.
„Internet zadarmo je nová forma předvolebního guláše,“ říká Svatoslav Novák, předseda Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí. Ta sdružuje velké společnosti, jako je O2, Radiokomunikace nebo GTS Novera. „Nemáme nic proti tomu, aby se investovalo v místech, kde soukromé firmy nejsou a zřejmě nikdy nebudou. Ať města a stát investují do bílých míst bez pokrytí,“ říká Novák.
O co jde
Bitva o městský internet Soukromým firmám se nelíbí, že města z daní vytvářejí bezdrátové sítě (Wi-Fi) pro přístup k internetu. Zejména ve velkých městech, kde je podle nich dostatečná nabídka a konkurence. Podaly proto stížnost k antimonopolnímu úřadu a k Evropské komisi kvůli nedovolené veřejné podpoře. Antimonopolní úřad v případě Prahy už doporučil zastavit podporu internetu z evropských peněz. Města s tím nesouhlasí. Díky internetu z městských peněz je třeba méně úředníků a zvyšuje se komfort obyvatel.
Zastavená dotace
Společně s dalšími asociacemi, které sdružují mobilní operátory či kabelové firmy, si stěžují u antimonopolního úřadu a Evropské komise.
Antimonopolní úřad již v srpnu doporučil ministerstvu pro místní rozvoj, aby nedávalo evropské peníze na pokrytí velké části Prahy dotovaným internetem. „V současné době je projekt Internet pro Pražany pozastaven,“ potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které na rozdělování evropských peněz dohlíží. Podle názoru antimonopolního úřadu se mohlo jednat o nedovolenou veřejnou podporu, která narušuje podnikání. Navíc argumentuje tím, že z daní mají jít peníze přednostně do menších měst.
Praha nyní musí měnit plány. Původně chtěla pomocí evropských peněz postavit za necelých devadesát milionů bezdrátovouWi-Fi síť a otevřít ji pro volný přístup k internetu. Nyní chce síť využít pouze pro služby veřejné správy, tedy například komunikaci s úřady či podávání elektronických žádostí.
„Čekáme na vyjádření Evropské komise. Do jejího rozhodnutí si netroufneme volný přístup k internetu spustit,“ uvedl Jaroslav Šolc z odboru informatiky magistrátu Prahy, který má Internet pro Pražany na starosti. Podle něj projekt hospodářskou soutěž nenarušuje, a naopak pomáhá zvyšovat poptávku po rychlém připojení.
„Argumentujeme příklady ze zahraničí, z evropských metropolí i Spojených států, kde města do Wi-Fi sítí investují,“ říká. Před čtrnácti dny uspořádal schůzku s telekomunikačními asociacemi, kde jim plány města vysvětlil. Pro komunální politiky je internet placený z městských rozpočtů zajímavé předvolební téma, které se objevuje i na billboardech. To je příklad i Prahy 5, která hněv firem vyvolala.
Podle Martina Stránského, místostarosty a duchovního otce internetu zdarma v této městské části, připojení nyní využívá téměř deset tisíc lidí. „Náš internet má však tolik omezení jako třeba malou rychlost, že nemůžeme nikoho v podnikání omezovat,“ říká. Pokud Evropská komise internet za městské peníze zakáže, má v záloze tři varianty. „Za internet se bude platit a dáme třeba seniorům dávky. Síť také můžeme prodat nebo budeme hledat sponzory,“ říká místostarosta, který chce z Prahy 5 vytvořit „malé Silicon Valley“.
