Internet2 obsahuje více warezu než studijních materiálů

Nákladná univerzitní infrastruktura Internet 2 se nevyhnula nelegálnímu šíření copyrightovaných děl, které značným způsobem zatěžuje tuto nejrychlejší síť na světě.

Internet2 vzniknul především k umožnění vysokorychlostní výměny informací, videokonferencí, rychlému stahování přednášek a jiných studijních materiálů. Většina univerzitních profesorů se k jakémukoli jinému používání Internetu2, zejména pak stahování hudby, her apod. staví velmi odmítavě. Nemají ale dostatek odvahy k zavádění nepopulárních opatření a tak vzniká prostor pro studentskou tvořivost podpořenou skrytou aktivitou některých profesorů.

Rozbočovač Internetu2 neboli i2hub

Obdobně jako v případě klasických internetových připojení se i na síti Internet2 stal velmi oblíbený opensourcový protokol Direct Connect, jen s tím rozdílem, že na Internetu2 exitsuje pravděpodobně zatím jen jeden DC server. Jedná se o i2hub s vlastními internetovými stránkami a jmennou adresou rovněž i2hub.com - za celým projektem stojí student UMASS, zvaný Dr Ttol, který se podílel dokonce na vytváření starého Napsteru. Připojení k hubu ale nemusíte ani zkoušet, poněvadž je přirozeně umožněno pouze uživatelům Internetu2. Ti mají velkou výhodu, že k připojení mohou používat standardní DC klienty a paralelně se připojovat i na huby tradičního internetu. Přesto se již pracuje na vývoji speciálního klienta určeného primárně pro stahování z i2hub, který by studentům poskytnul co největší komfort. Vypuštěn bude ještě do konce tohoto semestru.

GBit jako základ

Technické zázemí i2hubu je poměrně slušné; systém se dvěma procesory Pentium 4 na 2.4GHz a 1GB operační paměti běží na operačním systému Windows Server 2003 a do Internetu2 je připojen gigabitovou(128MB/s) linkou, což pro potřeby správy uživatelů, vyhledávání ve filelistech a zprostředkování zpráv bohatě stačí. K serveru se připojuje množství studentů z více než stovky světových univerzit; průměrně je počet připojených okolo dvou tisíc. Developerská skupina rovněž nestrádá: na vývoji se podílí přes 60 studentů zejména amerických univerzit jako Harvard, Stanford, MIT, Columbia...

Rychlost, rychlost….

Na spokojenosti uživatelů se podílí i rychlost stahování, která se pohybuje v průměru od půl do jednoho MB za vteřinu; jedinci s dobrými podmínkami pro stahování se běžně dostávají i na hodnotu 18MB/s (nezřídka se stává, že limitujícím faktorem je hardware koncového počítače). Díky rychlosti se taky odmazává hlavní neduh direct connect sítí tradičního internetu. Jelikož se stahování většinou táhne na dlouhé hodiny, není se čemu divit, že většina uživatelů má permanentně obsazené všechny sloty. Naproti tomu v případě i2hub stahování nikdy netrvá tak dlouho, aby se mnohý obsah sdílený malým počtem uživatelů stával téměř nestažitelným. Na závěr je nezbytné připomenout, že i když se to může zdát lživé, primárním účelem DC sítě na Internetu2 není ilegální šíření souborů, ale rychlá koordinace uživatelů; koneckonců vymezená skupina studentů k tomu má zcela jistě vyšší předpoklady než-li beztvará skupina uživatelů tradičního internetu. Přesto ideový základ P2P zůstává a jak Ttol říká, „Budoucnost P2P je rychlost, rychlost, rychlost.“