Kolegové z Mobil.cz mi neřeknou jinak než "bloggere". Takže když jsem se tento týden rozhodoval, o čem bude sobotní výlet do historie, byla volba jasná. Vždyť v pondělí oslavily blogy slavné výročí - desáté narozeniny. Spíše než výletem do minulosti bude ale dnešní článek takovým zamyšlením nad tím, co to ty blogy vlastně jsou, jak se proměňuje jejich význam, jaká jsou pozitiva a negativa... dokonce si dovolím vystřelit pár odhadů ohledně budoucnosti blogů. Jak tedy vidíte, tento článek nebude mít svým laděním daleko k blogovému příspěvku, IMHO :-)
Historie blogů
Pokud bychom byli důslední, tak za předchůdce blogů můžeme považovat autory středověkých pamfletů. Skutečný předpočátek blogů ale začíná se vznikem internetu a posléze webu. Není jistě náhoda, že první stránku, kterou bychom z dnešního pohledu mohli za blog označit - What's new in '92 - má na svědomí duchovní otec webu, Tim Berners-Lee. Shromažďoval odkazy na stránky na internetu, kterých tehdy nebylo mnoho, a opatřoval je komentáři.
V následujících pěti letech se podobných stránek vyrojilo nemalé množství. Tvorba osobního webu tehdy nebyla nijak běžná a obvykle se jí věnovali lidé zběhlí v práci s informačními technologiemi, např. programátoři. Takové stránky měly svou odbornou hodnotu a tím pádem i komunitu čtenářů, kromě e-mailu ovšem nenabízely nástroje, které by tuto komunitu mohly výrazně propojit. Komunity naopak rostly na diskuzních fórech a skupinách všeho možného zaměření (a to dávno před vznikem webu).
| Související článek Jak vypadala první webová stránka |
Za první blog bývá často označována stránka www.robotwisdom.com. Proč? Její autor, bývalý programátor Jorn Barger, ji totiž poprvé označil slovem WebLog. V archivu dodnes fungujícího blogu se můžeme přesvědčit, že první příspěvek skutečně pochází ze 17. prosince 1997. Je o ganzích v Chicagu a odkazuje na diskuzní skupiny. Do Vánoc pak ještě Barger "linknul" Dilbertovy komiksy a upozornil, že ne každému připadají vyvážené, odkázal na díla svých oblíbených autorů a zpěváků a odkazem upozornil na produkty, které jej zaujaly.
Jorn Barger, 2005
Jestli se vám zdá, že všechny tyto rozmanitě orientované příspěvky mají výrazný společný rys, tak se vám to nezdá, skutečně, vždy se jedná o odkazy, doplněné komentářem. Jornův WebLog totiž znamená právě toto log (seznam, deník) webů (stránek). Dokonce i dnes, po deseti letech, obhajuje svou definici blogu coby filtru internetového obsahu a jakéhosi odkazovníku.
Ale blogy si od té doby žily svým vlastním životem. Zkrácená varianta "blog" vznikla pravděpodobně v první polovině roku 1997 na stránkách Petera Merholze, který původní "WebLog" proměnil na "we blog", a možná poprvé tak použil slovo blog jako sloveso. Krátce poté se objevily první systémy, které umožnily uživatelům snadno založit vlastní blogy: OpenDiary.com, LiveJournal.com a Blogger.com (založen roku 1999 Evanem Williamsem a Meg Hourihanovou, v roce 2003 jej koupil Google).
Popularita blogů byla enormní. Jako ukázka poslouží graf z analýzy blogů z dílny Technorati:
Domnívám se, že už samotná fakta o množství blogů (v současnosti někde kolem 112 milionů, počítaje v to pouze ty sledované serverem Technorati.com) jsou dostatečným důvodem pro to, abychom na blogy pohlíželi jako na fenomén. Stále ještě ale nevíme, co to blogy jsou. Ono to totiž není vůbec jednoduché.
Definice blogů
"Pokud chcete začít zábavnou debatu, zeptejte se blogerů, co jsouto blogy," řekl Jeremy Zawodny (odkaz via Miloš Čermák). A dnes je jasné, že má pravdu. Definic blogů je podobné množství, jako těch, kteří se blogy zabývají. Pokud budete mít náladu, určitě najdete dostatek definic, každá přitom klade důraz na něco jiného: ta na formu, jiná na subjektivitu, další zase na odkazy, komunitu, periodicitu nebo dokonce způsob řazení příspěvků. Své hledání můžete začít třeba na louči.cz.
Jedna z populárních definic praví, že bloger je ten, kdo se za blogera považuje, a blog je tedy stránka, která se za blog označuje. Ani tato definice ale nepřináší mnoho užitku, a já zde definici blogu neuvádím úmyslně. Chci poukázat na to, že blogy jsou ze své podstaty tak trochu nedefinovatelné. To je činí zajímavými, to jim propůjčuje lesk nového i po deseti letech existence.
Závěrem bych se chtěl zamyslet nad významem blogů, a to poněkud netradičně - výčtem jejich výhod a nevýhod.
Výhody blogů
Je jasné, že blogy mají své výhody. Svědčí o tom miliony nadšených uživatelů po celé planetě. Toto jsou myslím ty základní:
1. Každý může blogovat
Blogovací systémy jednou provždy odstranily bariéry bránící vstupu mezi internetové publicisty. Máte počítač nebo mobil s připojením na internet? Stovky serverů po celém světě nabízejí prostor pro vedení blogu zdarma.
Na internet se tak dostane obsah, který by byl pro mainstreamová média vysoce nezajímavý. Ať proto, že je příliš subjektivní, nebo proto, že je příliš specifický. Pokud má někdo co sdělit, může tak učinit a jeho výtvor bude všem dostupný. Z pasivních diváků se tak stávají interaktivní účastníci mediálního světa.
2. Do blogu může každý napsat, co chce
Při volbě témat, výrazových prostředků nebo vyznění příspěvku vás omezuje jen vlastní tvůrčí schopnosti a fantazie. Chcete někoho pochválit, někomu vynadat, s něčím se pochlubit, na něco upozornit, o něčem spekulovat, o něco požádat, s něčím se svěřit? Vaše potenciální publikum se bude počítat ve stovkách milionů .
3. Blogů je velké množství
Máte-li volnou chvíli, zkuste zapátrat po síti WWW po blogu, který by vám byl blízký. Velmi pravděpodobně někde takový je. Jak hlásal už v začátcích server technorati.com: "5 milionů blogů - nějaké z nich musí být dobré!"
Jako čtenář máte obrovské množství blogů, ze kterých volit. Svou (ne)přízeň jim navíc můžete okamžitě sdělit prostřednictvím komentářů, a mít tak do určité míry vliv na skladbu témat. Oblíbené blogy můžete zařadit do RSS čtečky, a tak budete i u nepravidelných blogerů moci sledovat jejich nové články.
4. Už i média a velké firmy si blogů všímají
Není tomu tak dávno, co se na blogy pohlíželo jako na módní výstřelek, případně jako na cosi nebezpečného, co žurnalistice škodí. Blogy ale prokázaly, že jsou schopny svižně reagovat na aktuální události a pokrýt je z mnoha úhlů.
Ani velké firmy už si nemohou dovolit blogy přehlížet, a snaží se vyjít jejich prostřednictvím svým klientům vstříci. A pokud vás nějaká firma poškodí, můžete o tom napsat příspěvek na blog - díky internetovým vyhledávačům to může firma pocítit citelněji, než stížnost či žalobu.
5. Blogují i vaši přátelé
Nejste v kontaktu se svými známými tak, jak byste si přáli? Rádi byste sledovali, co se děje v životech lidí na druhém konci světa? Pokud si vedou blog, pak je to skutečně snadné. O jejich radostech a úspěších se dozvíte pravděpodobně do několika hodin poté, co se příspěvek na jejich internetovém deníčku objeví.
Blog je možné také pojmout jako nástroj pro zveřejňování informací o zájmové skupině, řekněme o skautském oddíle nebo sportovním družstvu. Můžete přispívat, komentovat, editovat, vkládat obrázky, to vše bez znalosti webdesignu nebo utrácení zbytečných sum.
6. Bloger může zůstat v anonymitě
Kdo by neznal ostravaka, anonymního blogera, který vydal několik knížek svých (možná pravdivých, možná smyšlených) příhod. Anonymita byla klíčem jeho úspěchu. Stejně tak může utajená identita přispět k otevřenějším osobním zpovědím nebo umožnit psát o záležitostech uvnitř organizace, která by jinak člena vynášejícího informace potrestala.
7. Blogosféra třídí internet
Z principu fungování dnešních vyhledávačů, kdy každý odkaz má svou váhu, je jasné, že miliony blogů zde hrají významnou roli. Nejen, že blogy odkazují na sebe navzájem, ale ony také odkazují na stránky mimo blogosféru. Proto se některým blogům říká filtry: díky jejich odkazům se o kvalitách té které stránky dozví nejen čtenář, ale také vyhledávač. Takže dokonce i člověk, který nikdy žádný blog nečetl, do jisté míry těží z jejich existence - blogy pomáhají vypíchnout dobré stránky, odkazují na jejich obsah a vyhledávače je pak mohou nabídnout na čelních místech.
8. Blogem si můžete vydělávat
Zatímco do Česka vtrhly kontextové reklamy teprve nedávno, v zahraničí není nikterak neobvyklé, aby někdo blogoval na plný úvazek. Blog Techcrunch, který prý vydělává na reklamách 120 tisíc dolarů měsíčně, je pochopitelně zářnou výjimkou na blogovém nebi, ale průměrný nebo nadprůměrný příjem z blogování není nedosažitelný. V českém prostředí to kvůli řádově nižší čtenosti tak slavné není, ovšem pár stovek měsíčně je lepší, než nic.
9. Blog je buzzword
Což znamená, že se dostane do širšího povědomí a díky tomu přinese zkvalitnění a rozšíření obsahu i větší čtenářskou základnu, která třeba povede k fungující komunitě.
Nevýhody blogů
Pro pochopení fenoménu blogů je ovšem užitečné připomenout si i jejich odvrácenou stranu. Zde namátkou uvádím několik nevýhod:
1. Každý může blogovat
Na internetu jsou miliardy stránek a každým dnem přibývají miliony dalších. Kdo tyto stránky vytváří? Kdokoli. Je jedno, zda máte v úmyslu pomáhat nebo škodit, blogy jsou otevřené každému a ochotně zobrazují jakýkoli obsah.
2. Do blogu může každý napsat, co chce
Zatímco noviny nebo jakákoli zavedená mediální instituce má editory, šéfredaktory a zkušené redaktory, a zajišťuje tak do určité míry stabilní úroveň zpravodajství i publicistiky, bloger je omezen jen sám sebou. Pokud se rozhodne napsat lež, napíše lež. Pokud se rozhodne zamlčet fakta, která se pro jeho argumentaci nehodí, prostě je neuvede. Bude-li chtít někoho očernit, nic mu v tom nebrání.
Média mají své etické kodexy, kontrolní mechanismy a jsou vázány k tomu, aby poskytly prostor pro vyjádření straně, která se cítí poškozena. Od blogera nic takového nevymůžete. Maximálně můžete napsat vlastní blogový příspěvek. Ten původní ale bude stále k dispozici.
3. Blogů je velké množství
Chcete-li si vybrat TV kanál, máte na výběr desítky voleb. Titulní strany všech celostátních deníků přehlédnete ráno v trafice jedním pohledem. Ale počet weblogů je zahlcující. Není nejmenší šance, že byste za svůj život prošli více než nepatrný zlomek celosvětové produkce weblogů.
O něco větší šanci nezbláznit se máte, pokud využijete RSS čtečku pro sledování jenom několika blogů. Pak ale nevíte, co vám uniká na těch jiných. A čas, který věnujete pročítáním nezajímavých stránek v rámci pátrání po jehle v kupce sena, ten čas už vám nikdo nevrátí.
4. Už i média a velké firmy si blogů všímají
Dokud si blogy hrály na svém písečku, nebyl problém předpokládat, že bloger, který píše, že si koupil myš XYZ a je s ní navýsost spokojen, nikdy už by si nekoupil jinou, to tak skutečně myslí. Taková rada je pro nakupujícího rozhodně cenná.
Dnes ovšem není nereálné, že příspěvek je zaplacený, případně že celý blog byl vytvořen jako reklamní aktivita. Jak si povzdechl Joel Spolsky v úvaze nad tím, že firmy blogerům posílají své produkty a pak jim je nechávají: "Je to jako močení do studně - těch pár případů snižuje kredibilitu všech blogů."
Média pak mohou mít problém s tím, jak blog coby informační zdroj uchopit. Lze brát jako zdroj informací blog, jehož autor je neznámý? Nakolik je důvěryhodná zpráva, která je zatím jen na blozích a nikde jinde. Zatímco renomované blogy, zaštítěné známými jmény, si co do kredibility nezadají s novinovým zpravodajstvím, neznámé blogy je třeba brát podobně, jako přeslechnuté hovory v tramvaji nebo anonymní udání.
5. Blogují i vaši přátelé
...a to znamená, že vaše soukromí může být ohroženo. Vaše kamarádka třeba napíše, že zašla s Petrou na kafe a pak se společně vyfotily u kašny. Vaše fotka je najednou na internetu, všem k dispozici. Jak potvrdí kdokoli, kdo se snažil odstranit obsah z internetu: co je jednou on-line, má tendenci zůstat on-line.
Blog může vypadat jako deníček, který si autor vede pro sebe a pár nejbližších, nicméně pokud není chráněn heslem, má k němu přístup kdokoli. A přes vyhledávače se k němu dostane bez větších problémů. Pokud se nejmenujete zrovna Jana Nováková (nejběžnější dívčí jméno v kombinaci s nejčastějším českým příjmením, jinak já žádnou takovou neznám...), uvědomte si, že vaše zápisky najde kdokoli, kdo je bude hledat. Zaměstnavatel, kolegové, bývalý přítel...
To, že blogují vaši přátelé, může mít ještě jednu nevýhodu: budou vás nutit si jejich texty číst :-)
6. Bloger může zůstat v anonymitě
A nikdo tak nemůže zjistit, zda čte skutečně zápisky naštvaného klienta, který reklamoval vybuchlou pračku, nebo jenom štvavé texty konkurenční firmy. Samozřejmě, jisté vodítko poskytne náhled do historie blogera: pokud archiv obsahuje jen pět položek a všechny se týkají praček, je důvěryhodnost menší, než u blogera, který kromě toho už tři roky vystavuje fotografie krajinek.
7. Blogosféra třídí internet
A pomocí tzv. Google bomby nám už blogeři ukázali, že takovéto třídění je zneužitelné. Navíc hrozí jakési zacyklení - stránky, které budou vyskakovat vysoko ve vyhledávači, se stanou více odkazovanými, a tím je najde více blogerů a odkáže na ně. Je to podobné, jako s písničkami v TOP10 - právě toto umístění na ně připoutá pozornost, zvyšuje jejich poslechovost a tím opět ovlivňuje jejich hodnocení. Zeptal jsem se na toto viceprezidentů Googlu, pánů Vintona Cerfa i Douglese Merrilla, oba víceméně shodně potvrdili, že Google si je tohoto rizika vědom. Výsledkem je systém řazení, který kromě odkazů a PageRanku bere v potaz desítky dalších kritérií.
Přesto si někteří lidé stěžují, že blogy zahlcují internet nepotřebným obsahem. S tím souvisí další bod:
8. Blogem si můžete vydělávat
Výmluvně je to vidět třeba v tomto komiksu: Blogeři dávají na své blogy obsah někdy jenom proto, aby provedli update a získali tak nějaké kliky pro svoji reklamu. Vytvářejí tak obsah pro obsah samotný, v horším případě vytvářejí obsah tak, aby se to v něm jenom mihotalo atraktivními klíčovými slovy a prokliková reklama přinesla ještě větší zisky.
9. Blog je buzzword
Jinými slovy, mnoho povyku pro nic.
Závěr?
Doufám, že jsem nastínil, jak dvojsečné mohou být některé zdánlivě neškodné výhody blogového fenoménu. To ovšem neznamená, že bychom blogy měli odsuzovat a vynášet nad nimi verdikt. Pokud jsou blogy něčím typické, tak je to jejich různorodost.
Blog reprezentuje subjekt, osobnost, obvykle jednoho autora, který na něj přispívá svými myšlenkami a postřehy, a vytváří tak jedinečný obsah. K neznámému blogu je tak nejlépe přistupovat jako k neznámému člověku - až ho lépe poznáte, můžete mu věřit.
Blogy skrývají obrovský potenciál pro vytváření obsahu vysoce specifického, takového, který by se nikdy nedostal do mainstreamových médií. Odborné blogy pro nejrůznější obory i skupiny jsou toho důkazem.
Velká část pozitiv/negativ, která jsem zmínil, má svůj kořen ne v tom, jaké blogy jsou, ale v tom, jak s nimi zacházíme. Jedná se přeci jenom o útvar nový, ve staletích mediální historie je desetiletí opravdu krátká doba, a lidé si na blogy a jejich pozitiva i negativa budou muset teprve zvyknout. Osobně se domnívám, že blogy a podobné odkazovací služby v kombinaci s vyhledávači nebo Wikipedií skutečně pomáhají třídit to jinak nepřeberné množství informací, které se na internetu nacházejí.
Web, včetně blogů, je do určité míry zrcadlem společnosti, v mnoha ohledech stále podrobnějším. Neměli bychom se bát do tohoto zrcadla pohlédnout.
Odkazy:
- Technorati.com (anglicky)
- Blogy iDNES (česky)
- Slovu weblog je deset let (Adam Javůrek, česky)
- Blog (Wikipedia.org, anglicky)
- Světlé zítřky blogů (anglicky)
- 10 tipů Jorna Bargera (anglicky)
- Escribitionista (anglicky)
