Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bude těžké být chuligánem, říká vynálezce kamer, které nás teď sledují

aktualizováno 
Takzvaná dohledová IP kamera se zrodila náhodou v roce 1996. Dnes nás tyto elektronické oči sledují všude: na ulicích i v budovách. S vynálezcem systému Martinem Grenem jsme probrali i to, zda mu neustálý dohled nevadí.

Martin Gren, zakladatel společnosti Axis a vynálezce IP kamery. | foto: archiv redakce

Co dokáže zdánlivě obyčejná termokamera, se mohli přesvědčit návštěvníci našeho stánku v rámci akce Týden vědy a techniky na vlastní oči. Nenápadná krabička zachytí relativně nepatrný zdroj tepla i ve tmě na vzdálenost téměř 900 metrů - více zde. Na naši expozici se přišel podívat i samotný vynálezce dohledových kamer Martin Gren. Díky této příležitosti vznikl i následující rozhovor.

Stejně se nikdo nedívá

Nebojíte se ve světě, kde je každý váš krok sledován kamerami, "vašimi" kamerami?
Nebojím se, protože vím, že na 99 procent videa, které kamery pořídí, se nikdo nikdy nepodívá. Kdo by na to měl tolik času? Ale samozřejmě, při instalaci kamer je vždy potřeba najít kompromis mezi respektem k soukromí a mírou zajištění bezpečnosti. Naše společnost Axis Communications AB pochází ze Švédska, kde jsou v tomto ohledu přísné zákony a na etiku podnikání klademe značný důraz. Před každou významnější zakázkou se schází etická komise, která posuzuje, zda použití systému nebude zneužito proti lidským právům.

Existují navíc i technologická řešení. V případě pouličních IP kamer se širokým záběrem se například dají softwarově zablokovat soukromé zóny, takže je při monitorování okolí kamera "nevidí".

Jaký je to pocit vědět, že i díky vám jsou dnes kamery téměř všude?
Jsem rád, když naše kamery slouží tak, jak mají, a pomáhají k tomu, aby byl svět bezpečnější. Typickým příkladem jsou třeba sportovní stadiony. Jeden náš partner na Slovensku například vybavil fotbalový stadion v Bratislavě inteligentním kamerovým systémem pro skenování hlediště. Systém pak v praxi dokázal mezi stovkami lidí zpětně přesně identifikovat fanouška, který hodil na plochu dýmovnici. Řeknu vám, jednou bude opravdu těžké být chuligánem!

Kdy a jak vás napadlo využít počítačové sítě pro přenos obrazu z kamer? V 90. letech začínala společnost Axis s úplně jiným portfoliem: vyráběli jsme tiskové servery a síťová úložiště. Naše motto bylo "Make your network smarter", udělejte síť chytřejší tím, že k ní připojíte různá zařízení. Byl jsem zrovna na pracovní cestě v Japonsku, kde se mě jeden ze zákazníků zeptal: "Tak vy tedy připojujete všechno k síti. Já mám zrovna plný sklad neprodaných analogových kamer, nedokázali byste je také připojit?" Řekl jsem si, že to je dobrý nápad. A protože jsme ve firmě otevření novým myšlenkám, ve stejné době pracoval náš kolega inženýr Carl Axel-Alm na podobném konceptu, na zařízení pro videokonference na internetu.

Když jsem se vrátil domů a uviděl jeho prototyp, shodli jsme se na tom, že videokonferenční systém zrovna neodpovídá našemu obchodnímu modelu, protože je určen přímo pro koncového uživatele, zatímco my vždy pracujeme s partnery. Ale proč nevyužít tuto technologii pro vytvoření síťové kamery? A tak se zrodila první dohledová IP kamera.

Tři snímky za minutu. V roce 1996 to bylo maximum

Jaké parametry měla první IP kamera?
Z dnešního pohledu měla první IP kamera Axis Neteye 200 z roku 1996 velmi nízký výkon, ve standardním rozlišení dokázala pořídit pouhý jeden snímek za 17 vteřin a tři snímky za minutu. To dnes zní opravdu hrozně, ale nezapomeňte, že internet v té době fungoval pouze přes vytáčené připojení, a přenos jednoho snímku ve formátu VGA ve skutečnosti opravdu těch 17 sekund trval.

Martin Gren, zakladatel společnosti Axis a vynálezce IP kamery (v ruce drží

Martin Gren, zakladatel společnosti Axis a vynálezce IP kamery. V ruce drží první IP kameru na světě Axis Neteye 200, která dokázala tři snímky za minutu.

Vyplatilo se vůbec takovou kameru uvádět na trh?
To ano, pro monitoring na dálku v určitých aplikacích se dobře hodila, i když to nebyl v pravém smyslu video dohled, spíše odesílání jednotlivých snímků. V té době byl samozřejmě celý trh v této oblasti založen na analogových kamerách. Když jsme však viděli pokračující digitalizaci v různých směrech, říkali jsme si, že jednou stejně budou i dohledové kamery připojené k internetu. Byla to příležitost a my jsme si říkali, proč jí nevyužít.

A tak jsme zariskovali a investovali opravdu velmi mnoho peněz na vývoj vlastního čipu. Ten přišel v roce 1999 a dokázal již zajistit přenos 30 obrázků za sekundu, tedy v pravém slova smyslu video přenos. Tento procesor s názvem ARTPEC byl skutečným základem, na kterém jsme později založili úplně nové portfolio společnosti Axis: síťové kamery. Od té doby jsme nikdy nepřestali být jejich největším světovým výrobcem.

A jaká jsou dnešní maxima? V kriminálních seriálech vidíme úžasné transfokační schopnosti kombinované s čištěním a rekonstrukcí obrazu pomocí superpozice. Je to opravdu dnešní realita?
Lidé se mě často ptají, jestli umíme něco ve stylu seriálu "Kriminálka", a já jim odpovídám, že technologie, které se tam představují, jsou z velké části stále ještě science fiction, což platí i o funkcích kamer. Existují skvělé aplikace, například analýza biometrických dat, rozpoznání obličeje, ale to je možné ve velmi přesně definovaném prostředí, třeba při pasové kontrole na letišti. Ale rozpoznat třeba tvář jednotlivce v davu lidí, jako to bylo ve filmu Minority Report, kde Toma Cruise oslovil reklamní banner jeho vlastním jménem? Na to zapomeňte. To ještě bude pár let trvat. Možná víc, než si myslíme.

Barvy i v naprosté tmě

V čem je tedy nejvíc patrný pokrok při video dohledu?
Zásadním zlepšením je kvalita obrazu. Většina z nás se dnes se doma dívá na plochou HD televizi. Proč by tedy nemohl být záznam z kamer také v HD kvalitě? Dnešní IP kamery toto rozlišení mají, na rozdíl od starých analogových, a to má samozřejmě význam pro přesnější identifikaci.

Současná čtvrtá generace IP kamer se také vyznačuje mimo jiné tím, že kamery dokážou díky technologii Lightfinder vidět barvy i ve tmě. Tak se dostáváme mnohem dál, než co zvládne lidské oko. Rád to ukazuji svým dětem, vyjdeme třeba s kamerou na zahradu uprostřed noci, kde je úplná tma a kde pouhým okem nevidíte skoro nic. Kamera na příručním monitoru ovšem zobrazí barvy tak, jako by byl den, včetně modré oblohy.

Má to svůj význam, například když potřebujete večer po skončení fotbalového zápasu vyhledat v záznamu chuligána s červenou bundou. Nebudete mít problém, zatímco staré kamery by vám po setmění daly jen černobílý obraz.

A co inteligentní funkce kamer?
K dispozici je mnoho různých aplikací, ale nejdůležitější jsou ty úplně základní, například počítání lidí. To, že kamera v obchodě dokáže spočítat množství návštěvníků, je přece nejdůležitější nástroj pro plánování a měření efektivity prodejny. Nebo další jednoduchá věc, kterou staré analogové kamery neuměly: schopnost nahlásit, že kameru nějaký vandal vyřadil z provozu tím, že zalepil čočku žvýkačkou nebo ji zastříkal sprejem. Jen to, že kamera dokáže tuto situaci aktivně nahlásit hlídači a samozřejmě zaznamenat obličej vandala o pár vteřin dříve, je velmi důležité.

Jak IP kamery ovlivnily bezpečnost měst?
Máme mnoho příkladů oblastí, kde se díky našim kamerám zvýšila bezpečnost. Ale nesmíte zapomenout na jednu věc. Před tím, než na nějaké místo instalujete kameru, je tam určitá úroveň kriminality a určité množství přestupků, které lidé nahlásí policii. Kamera většinou způsobí pokles kriminality, ale na druhou stranu zase pomůže odhalit více zločinů, takže to statisticky vyjde nastejno. Zkrátka je víc kapsářů, protože jich díky kameře více vidíte.

Máme pěknou případovou studii z Austrálie, z nejhorší čtvrti na předměstí Melbourne. Poté, co tam byly nainstalovány kamery, se enormně zvýšily nájmy a ceny pozemků, protože lidé viděli, že ta oblast je teď mnohem bezpečnější. Ačkoli to z pohledu kriminalistických statistik tak jasně nevypadalo, toto byl pro nás skutečný důkaz zlepšení.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.