Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Lepší přehrávač a sluchátka nekoupíte. Dokonalost do kapsy za 32 tisíc

aktualizováno 
Hudební přehrávač iriver Astell&Kern v kombinaci se sluchátky Sennheiser IE800 nabízí nejvyšší možnou kvalitu pro poslech hudby na cestách. Přinášíme první českou recenzi obou zařízení.

Astell&Kern AK-100 a Sennheiser IE800 | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Je to k vzteku. Pár dní do konce světa a nám se v redakci sejdou dvě úžasné novinky: kapesní přehrávač Astell&Kern a sluchátka Sennheiser IE800. Představují kombinaci, o které jsme několik let jen snili. Celá sestava vyjde dohromady na 32 500 korun (17 500 sluchátka + 15 000 přehrávač), ale stojí to za to. Samozřejmě, že přehrávač a sluchátka se prodávají zvlášť, ale zvukově dokonalejší mobilní sestavu na českém trhu zatím nenajdete.

Přehrávač iriver Astell&Kern  je v Česku zatím dostupný v počtu tří kusů, sluchátka jsou zde pro pět zájemců. Iriver i sluchátka k nám doputovaly přímo z továren z Koreje a z Německa.

Co je na tom tak zajímavého?

Sluchátka i přehrávač jsou vytvořeny s jediným cílem: nabídnout na cestách zcela nekompromisní kvalitu reprodukce zvuku. A již na začátku můžeme říci, že se jim to daří perfektně.

Přehrávač iriver Astell&Kern

Přehrávač je jako první přenosný přístroj osazen D/A převodníkem Wolfson WM8740. Ten si umí poradit i se vzorkovací frekvencí 192 KHz a rozlišením 24-bit, což jsou parametry digitálního signálu, se kterými pracují například nahrávací studia. Pro srovnání: hudební CD mají vzorkovací frekvenci 44,1 kHz a rozlišení 16-bit. Nahrávka v původní kvalitě tedy obsahuje 6,5krát vice hudebních informací než její kopie na CD.

Astell&Kern AK-100

Přehrávač je precizně mechanicky zpracován. Velmi příjemné je kolečko ovladače hlasitosti. Regulace je plynulá a jemná, náhodným otočením si uši neutrhnete. Jen nesmíte při zasouvání do kapsy utrhnout samotné kolečko.

Přehrávač si poradí s formátem FLAC 192 kHz/24-bit, nebo WAV 192 kHz/24-bit. Ten druhý se pro to však příliš nehodí, protože má stejnou zvukovou kvalitu jako FLAC, ale zabírá mnohem více úložného prostoru. I v případě bezztrátově komprimovaného formátu FLAC zabírá jedno běžné album v (dostupnější) kvalitě 96 kHz/24-bit zhruba 1 GB prostoru.

Majitele externích D/A převodníků nebo špičkových AV receiverů potěší optický digitální výstup. Přehrávač do něj posílá PCM signál v parametrech nahrávky. V domácích podmínkách tedy může sloužit jako hudební zdroj i pro velice kvalitní aparaturu. I když zde podobnou službu zastanou i některá mnohem levnější mediacentra (hovoříme o použití digitálního výstupu).

Astell&Kern AK-100 - hlavní obrazovka

Obrázek si přehrávač umí načíst z adresáře, ve kterém se nachází hudba, zcela automaticky. Zobrází jej s nízkým jasem, takže jsou všechny překrývající informace dobře čitelné. Kliknutím na displej navíc můžete "infografiku" schovat.

Astell&Kern AK-100 - informace o souboru

U každého souboru se můžete podávat na jeho podrobnosti. Tento FLAC má vzorkovací frekvenci 88.2 kHz (dvojnásobek CD) a velikost 120,4 MB. Chybí mi informace o rozlišení (zde 24 bit), údaj o datovém toku je zbytečně hodně zaokrouhlen.

Třešničkou na dortu je možnost využít přehrávač jako velmi kvalitní externí D/A převodník. Do optického vstupu přivedete signál z optického výstupu CD přehrávače, DVD přehrávače nebo třeba počítače. O jeho konverzi na analogový signál se postará WM8740, což v případě zvukových karet počítačů nebo levnějších CD/DVD přehrávačů bude znamenat znatelné zlepšení zvukové kvality.

Paměti přehrávače můžete prohledávat dle kategorií ve vygenerované knihovně, nebo obyčejně přes adresářovou strukturu. Dotykový displej funguje bezchybně, s ovládáním jsme neměli potíže. Zklamal nás přibalený obal, je to obyčejný pytlík, který moc ochrany nepřinese - maximálně proti poškrábání. Vypolstrované zapínatelné pouzdro by přehrávači slušelo víc.

Sluchátka Sennheiser IE800

Sluchátka se chlubí tím, že jsou jako jediná high-endová in-ear sluchátka osazena pouze jedním, širokopásmovým měničem. Ten má průměr membrány 7 milimetrů, výrobce jej nazývá XWB a dokáže reprodukovat frekvenční spektrum 5 - 46 500 Hz (tolerance -10 dB), respektive 8 - 41 000 Hz (tolerance - 3 dB) při celkovém harmonickém zkreslení 0,06 %. Lidskou řečí to znamená, že maličké reproduktorky v těchto sluchátkách jsou schopny zahrát (více než) celé slyšitelné pásmo v podstatě bez zkreslení.

Sennheiser IE800

Kabel je v "rozdvojení" rozdělený pomocí Jack 2,5 mm konektoru, je příjemně poddajný, ale nešmodrchá se. Bohužel jej nelze od sluchátek odpojit jako u staršího modelu IE8, kde byla výměna kabelu otázkou několika vteřin.

Místo tradičního plastu nebo kovu vyrobil Sennheiser ozvučnici z keramiky. Uvnitř ukrývá nejen zmíněný XWB reproduktor, ale také dvoukomorový tlumený "absorbér", který má za úkol potlačit rezonance, které mohou v některých akustických situacích vzniknout uvnitř zvukovodu.

Zvenčí je patrná ještě jedna technická zajímavost: dva maličké kovové trychtýřky s miniaturním otvorem uprostřed. Ty ústí těsně za magnety a podle výrobce kompenzují chvění vzduchu, která při pohybu membrány vzniká v okolí magnetického systému a zpětně membránu ovlivňuje.

Sennheiser IE800
Sennheiser IE800

"Špuntíky" jsou vyrobeny ze silikonu a v příslušenství je najdete v pěti velikostech - snadno tak vyberete ty optimální pro své ucho. Zajímavým detailem je mřížka kryjící reprodukční mechanismus. Je totiž dvojitá - jedna je součástí sluchátek, druhá špuntíku. Nemusíte se bát, že se ušní maz dostane až do sluchátek a špuntík můžete čas od času dokonale vyčistit vypráním v mýdlové vodě.

Kriticky musím hovořit o konstrukci pod rozdělením jednoho kabelu na dva. Je vyřešena spojkou s konektorem Jack 2,5 mm. Díky tomu je docela velká a třeba u mikiny se zipem se mi často zachytávala a sluchátka mi vypadávala z uší. A když už ji výrobce takto vytvořil, škoda že není "nad" spojkou delší kablík. Stačilo by odpojit "prodlužovací" část a samotný kratší přívod použít, když si dáte přehrávač do náprsní kapsy. Takto variabilita postrádá výhodu a zůstává mínus v podobě zbytečného konektoru navíc.

Nepovedlo se pouzdro, které sice působí luxusně a sluchátkům dává dostatek ochrany, ale manipulace s ním není kupříkladu v MHD nejšikovnější a navíc se v některých ohybech kabel zbytečně namáhá.

Jak to celé hraje?

Co se reprodukce týče, nezbývá moc prostoru ke kritice.

Přehrávač jsme poslouchali především s IE800, ale pro kontrolu jsme zkusili i dostupnější IE8 a domácí dospělá Beyerdynamic DT880. IE800 jsme poslechli nejen s AK-100, ale i se starým Microsoft Zune 32GB a špičkovým D/A převodníkem Benchmark DAC1 Pre.

Poslouchali jsme především FLAC soubory, dílem ve 44.1 kHz/ 16 bit - vlastní ripy z hudebních CD, dílem v 96 kHz/ 24 bit a 192 kHz/ 24 bit stažených nejčastěji z obchodu HDtracks.com. Nezapomněli jsme ani na klasické MP3 s 320 kbit/s.

Reprodukce uspokojí i opravdu velice náročné posluchače. Upoutala nás nádherně čistým a jakoby samozřejmým projevem. Není "navoněná" jako u některých třípásmových systémů, ale umí jít frekvenčně velmi hluboko a zachovat si přitom strukturu a plasticitu. A zároveň i vysoko, a zároveň chirurgicky přesně. Vokál zní nádherně plně a jasně definovaně, nic s ničím nesplývá. Množství detailů, kterým vás přehrávač i sluchátka zahrnou, je úžasné.

Dokonale nahranou hudbu ve špičkové kvalitě můžete koupit třeba přímo u

Dokonale nahranou hudbu ve špičkové kvalitě můžete koupit třeba přímo u vydavatelství Linn Records.

Není třeba se bavit o tom, na jaký žánr se hodí. Zahrají cokoli. Vychutnáte si elektronickou tvrdost a razanci slovinské kapely Laibach (Anthems, Mute Records, 2004), mohutnost a malebnost kantát Carmina Burana (Carl Orff, Chandos records, 2008), swingovou svěžest a hravost Dicka Hymana (Swing is Here, Reference recordings, 1996) nebo dravost AC/DC (Black Ice, Columbia, 2008). Vše zní perfektně a mám-li hnidopišsky najít jednu výhradu, pak jsou to někdy skoro až příliš ostře vykreslené výšky.

Krásně jsme se zaposlouchali do Mše h moll od Johanna Sebastiana Bacha (Mass in B Minor, Dunedin Consort, Breitkopf & Härtel Edition, Linn Records 2006) nahrané ve 192 kHz / 24 bit. Spousta barev, živé dynamiky a jemných detailů. Zní jako naživo a díky skvělým zvukovým inženýrům audiofilského nahrávacího studia nejspíše lépe, než ve skutečnosti.

Pokud jsme stejnou nahrávku pustili přes D/A převodník Benchmark (USB portem připojen k Acer Aspire M5, nahrávky přehrával Foobar2000), dostali jsme výraznější a plastičtější basy a lepší prostor. Uznáváme, že srovnání s profesionálním převodníkem za 36 tisíc Kč není fér, ale chtěli jsme zjistit, co určuje kvalitativní maximum. V naší kombinaci je to přehrávač. Ale nijak dramaticky.

Širokou nabídku muziky ve formátu FLAC nabízí například obchod HDtracks.com

Širokou nabídku muziky ve formátu FLAC nabízí například obchod HDtracks.com

Zkusili jsme to i opačně. S perfektními domácími circumaurálními sluchátky Beyerdynamic DT880. Hrálo to výborně, ale bylo patrné, že mají na přehrávač příliš vysokou impedanci a jeho zesilovač s nimi měl hodně práce.

Fantastický zvuk nás čekal při poslechu Jen Chapin - reVisions: Songs of Stevie Wonder (Chesky records, 2006) ve 96 kHz / 24 bit. Basa Stephana Crumpa, saxofon Chrise Cheeka i vokál Jen Chapin byl podán s úžasnou přesností, smyslem pro detail a zároveň muzikální plností a vášní. Mimo mírně omezené lokalizace prostoru jsme neměli jakékoli výhrady.

Astell&Kern AK-100

Na spodní straně naleznete USB port pro připojení k počítači. Přenosová rychlost na paměť je 6 MB/s, přenést album ve 24/96 tedy chvilku trvá. Škoda, že přehrávač nefunguje i jako USB zvuková karta. Perfektní je slot na dvě SDHC karty, použít můžetev až 32GB modely, celková kapacita přehrávače tak může být skoro 96 GB. Pokud vezmeme v potaz, že kupříkladu Bach Mass in B Minor zabírá 3,2 GB prostoru, je to tak akorát.

Vzdalme se ale od audiofilních nahrávek. Co se stane, pokud si pustíme poslední album Pink (Truth About Love, RCA records, 2012) v MP3 s datovým tokem 320 kbit/s (vytvořeno v Exact Audio Copy za použití Lame Encoder)? I zde oceníme kvalitu přehrávače i sluchátek, ale ...

Je slyšet, že producent nechal zvuk poladit tak, aby zněl poutavě i z mizerných sluchátek dodaných se smartphonem. Hodně ostré, na výškách mísy až bolestivé, s razantními pumpujícími basy a vokálem díky snaze o co nejvyšší střední hlasitost vyhnaným až k chraplavosti. Ale za to námi testovaná kombinace nemůže ...

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.