Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká raketa s ruskými motory po výbuchu úspěšně odstartovala

  14:12aktualizováno  14:12
Věda nezná hranice. Americká raketa Antares úspěšně odstartovala k ISS a veze zásoby i zajímavé experimenty. Stalo se tak poprvé od fatální nehody v roce 2014. Na vývoji rakety se podílely americké, ruské i ukrajinské firmy. Ruské motory byly odvozeny od těch, které kdysi poháněly legendární raketu Energia.

Působivý záběr rakety Antares s lodí Cygnus OA-5 při startu v noci ze sedmnáctého na osmnáctého října 2016. | foto: NASA

V úterý v noci v 01:46 našeho času (SELČ) odstartovala z rampy 0-A kosmodromu MARS v sousedství střediska NASA na Wallops Islandu americká raketa Antares 230 s další nákladní lodí Cygnus pro Mezinárodní stanici ISS.

Společnost Orbital ATK tak může oslavit úspěšný důležitý krok. Po výtečně zvládnutém startu, navedení na základní oběžnou dráhu ve výšce 231 – 359 km (v 01:52 SELČ) a po oddělení od druhého stupně nosné rakety (01:55 SELČ) nyní zbývá splnit ještě další neméně náročný úkol – v neděli 23. října se přiblížit k Mezinárodní kosmické stanici ISS, kde bude kolem 13:05 SELČ nákladní loď zachycena posádkou manipulačním ramenem Canadarm 2 a připojena k přechodovému a spojovacímu místu na spodním uzlu modulu Unity.

Pojmenovaná po dobyvateli kosmu

Cygnus znamená v latině labuť a na severní noční obloze lze pozorovat také stejnojmenné souhvězdí. Stalo se však již tradicí, že nákladní lodě Cygnus dostávají jména po významných zesnulých amerických astronautech. Nynější kosmická loď letu CRS OA-5 proto byla pojmenována po Alanu Poindexterovi (1961-2012). Zúčastnil se dvou kosmických výprav.

Nákladní loď Cygnus a manipulační rameno Canadarm 2 z Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Nákladní loď Cygnus a manipulační rameno Canadarm 2 z Mezinárodní kosmické stanice ISS.

V únoru 2008 byl pilotem raketoplánu Atlantis letu STS-122, při němž byl na stanici ISS dopraven nový modul Columbus Evropské kosmické agentury ESA. V dubnu 2010 vedl jako velitel posádky raketoplánu Discovery při letu STS-131 na stanici ISS. Z aktivní služby odešel na konci téhož roku. Zahynul v červenci 2012 při nešťastné události, při srážce vodních skútrů v zálivu Little Sabine Bay u Pensacoly na Floridě.

Antares znovu ve službě

Vylepšená raketa Antares s novými ruskými motory RD-181 společnosti Eněrgomaš tedy uspěla. Start byl očekáván s pochopitelným napětím. Vždyť raketa Antares se vracela do služby po dlouhé dvouleté přestávce, vynucené nešťastnou havárií motorů Aerojet AJ-26, což byly modernizované ruské NK-33, pocházející ještě ze sovětské éry, kdy měly na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let sehrát hlavní roli v lunárním programu. Byly tehdy součástí velké rakety N1.

V říjnu 2014 došlo šest sekund po startu v prostoru motorů prvního stupně k mohutné explozi, raketa se zřítila na rampu a vybuchla - podívejte se na video. Dvě další lodě Cygnus musely proto vynést na oběžnou dráhu rakety Atlas V.

Antares s novými motory RD-181 má větší nosnost, k čemuž současně přispěl i modernizovaný horní stupeň Castor 30XL (30B), který je kompletně dílem společnosti Orbital. Motory RD-181 byly odvozeny od osvědčených motorů RD-170, které nesly urychlovací bloky mohutné rakety Energija.

Zajímavostí jistě také je, že při stavbě nádrží a nezbytného vybavení prvního stupně rakety Antares spolupracovala společnost Orbital s ukrajinskou konstrukční kanceláří KB Južnoje, která využila první stupeň rakety Zenit. Podle nedávného sdělení společnosti Eněrgomaš by mělo být během příštích dvou let vyrobeno a dodáno společnosti Orbital ATK celkem 14 motorů RD-181.

Vyšší nosnost modernizované rakety Antares umožnila udělat i zásadní úpravy nákladní lodě Cygnus. Byla prodloužena a zvýšila se její nosnost z původních 2 000 kg na 3 200 kg. Byla vyzkoušena při obou startech s raketou Atlas V, kdy vynesla dokonce až 3 500 kg nákladu.

Raketa Antares se tedy úspěšně vrátila do kosmické služby pro plnění úkolů programu komerční orbitální dopravy (COTS) americké kosmické agentury NASA. Smluvně jsou dohodnuty do roku 2018 ještě čtyři starty k ISS pro potřeby NASA, ale společnost Orbital ATK sází na velmi přijatelnou cenu rakety a zajištění jejího provozu s tím, že najde nové komerční zájemce o dopravu středně velkých umělých družic na nízkou oběžnou dráhu.

Zkoumání světla

Do útrob náklaďáku Cygnus OA-5 S.S. Alan Poindexter bylo naloženo 2 342 kg nejrůznějšího nákladu. Největší položku 1 023 tvoří náhradní díly a výbava pro pravidelnou údržbu stanice ISS, další položkou jsou různé zásoby včetně potravin pro posádku o hmotnosti 585 kg, ale neméně významnou součástí je vybavení pro vědecké experimenty o hmotnosti 492 kg.

Mezi zajímavé a významné experimenty, které veze Cygnus OA-5 na stanici ISS, patří vybavení pro sledování vlivu osvětlení na posádku během pracovního dne. Experiment předpokládá různou intenzitu světla i jeho různé spektrum.

Počítá se se s využitím LED technologie, umožňující nastavit různou intenzitu i barvu světla. Předmětem zkoumání budou tři úrovně světla, které se budou měnit podle základních částí pracovního dne od podpory výkonnosti až po předspánkovou přípravu. To je totiž důležité pro zmírnění negativních vlivů pobytu v umělém prostředí, v němž nedochází k pravidelnému střídání cyklu dne a noci. Tyto aspekty narušují cirkadiánní rytmy a zdravý spánek, vedou ke stavům únavy i podrážděnosti, a ve vypjatých situacích může toto negativní působení ovlivnit důležité rozhodování posádky. Výzkum se bude provádět jednotlivě u každého člena posádky, přičemž každý se mu podrobí samostatně po dobu dvou týdnů.

Od získaných výsledků si odborníci slibují nejen zvýšení kvality pobytu a práce na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, ale očekává se, že poznatky bude možné aplikovat i v pracovním životě na Zemi u lidí, kteří jsou nuceni pracovat ve směnném provozu.

Požár na palubě!

Po splnění hlavního úkolu a zhruba po měsíci společného letu s ISS bude po odpojení od stanice náklaďák Cygnus naveden do atmosféry, v níž shoří. Ještě předtím ho čekají dva další zajímavé úkoly. Po odletu od ISS do vzdálenosti kolem 45 kilometrů vypustí čtyři malé cubesaty Lemur-2, miniaturní družice, které mají prověřit možnost využívání levných malých družic pro sledování provozu v mořích a oceánech, pro potřeby meteorologického sledování i snímkování zemského povrchu i pro vědecké výzkumy.

A posléze bude zahájen experiment Saffire II, připravený experty z Glenn Research Center v Clevelandu. Na palubě lodi bude záměrně založen požár, aby mohlo proběhnout sledování šíření ohně v mikrogravitaci. Cílem je zvýšit bezpečnost posádek pilotovaných lodí. Proto se budou opět testovat i materiály, které jsou použity například při stavbě připravované národní americké kosmické lodě Orion. Ve speciální schránce o rozměrech 53 x 90 x 133 cm je uloženo devět proužků různých materiálů o rozměru 5 x 9 cm. Průběh experimentu bude řídit počítač napojený na dvě kamery s LED diodami a na senzory snímající například údaje o koncentraci oxidu uhličitého, kyslíku, teplotě, tlaku, proudění vzduchu v experimentální schránce apod. Potřebné proudění vzduchu, aby hoření bylo dostatečné, zajistí ventilátor.

Autor:






Hlavní zprávy




Apple MacBook Pro MF839CZ/AApple MacBook Pro MF839CZ/A

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.