Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ze zkumavky rychle zpět k matce. Technologie má zlevnit umělé oplodnění

aktualizováno 
Umělé oplodnění je dnes ve vyspělých zemích zcela standardní, byť stále dost nákladný způsob jak vyřešit problémy s početím vlastního dítěte. Výzkumníci a zdravotnické firmy ovšem pomalu „dolaďují“ způsob, jak tuto metodu přiblížit i do oblastí s nižšími standardy zdravotní péče.

Umělé oplodnění lidského vajíčka injekcí spermie. Nejde o běžnou součást procedury umělého oplodnění, používá se spíše v případech, kdy vajíčko není možné oplodnit klasickou metodou (třeba při snížené pohyblivosti spermií atp.). | foto: Eugene Ermolovich CC-BYCreative Commons

Od roku 1978, kdy tým kolem Britů Roberta Edwardse a Patricka Steptoea přivedl na svět první pod mikroskopem počaté dítě, se už narodilo zhruba šest milionů dětí „ze zkumavky“, tedy dětí počatých uměle (metodou IVF, čili in vitro fertilizací).

Během normální procedury dochází po předchozí stimulaci k odběru připravených vajíček z ženina těla a jejich umělému oplodnění partnerovými spermiemi (obvykle pár hodin po odběru, ale vajíčka lze také velmi dobře zamrazit pro pozdější využití). Pak se vajíčka stěhují do speciálního roztoku, kde stráví několik dalších dnů. Do dělohy ženy se pak znovu stěhuje nejlepší z oplodněných vajíček, které pak už prochází normálním vývojem.

Někteří odborníci se ovšem domnívají, že by mělo být výhodnější jednu část procedury přestěhovat znovu do těla matky, kde jsou podmínky doslova od přírody obvykle mnohem příhodnější než v laboratoři. „My jsme s našimi laboratorními postupy vždycky krok za biologií, tak proč to nezměnit?“ říká doktor Tonko Mardešič z pražské kliniky Pronatal.

Princip je podobný, ale v detailech se může lišit. Velmi daleko se svým postupem došla například firma INVOcell. V jejím případě se vajíčka odeberou, vloží se do speciálního obalu, kde je oplodní spermie, a pak se v tomto inkubátoru znovu vloží do matčiny vaginy.

Ale například česká klinika Pronatal ve spolupráci s kolegy za Švýcarska zkouší trochu jiný přístup, při kterém vajíčko první fázi svého růstu prožije přímo v děloze, ne ve vagině. V každém případě tedy vajíčka dozrávají v těle matky několik dnů. Pak je lékaři znovu vyjmou, vyberou ta nejlépe se vyvíjející a ta se vrátí na správné místo.

Během posledních let proběhlo několik zkoušek této metody, poměrně velká část i v Evropě. Výsledky nebyly vždy úplně přesvědčivé, a její proponenti se zaměřují na její vylepšování. Postupně se ji daří zvyšovat, v posledních zkouškách dosáhla podobné úspěšnosti jako klasické metody. Údajů je ovšem málo. Zařízení už dostupné na obou největších zdravotnických trzích, v Evropě i v USA (tam teprve od loňského listopadu), ale zatím se téměř nepoužívá. Česko-švýcarská práce je zatím v ryze experimentální fázi.

Uvidíme, zda efektivita bude to nejdůležitější. Zrání vajíček v laboratoři je dost náročné. „U nás jsou dobře vybavené a zavedené laboratoře s vyškoleným personálem, takže nová metoda není nic revolučního, ale představte si, co by to mohlo znamenat pro rozvojový svět,“ říká Tonko Mardešič. INVOcell je ve svém marketingu ještě odvážnější a tvrdí, že postup může výhledově snížit cenu IVF o desítky procent, možná až o polovinu. To je u zákroku, který při platbě pacientem vyjde na mnoho desítek tisíc (cena se liší podle přesných procedur a střediska), dost výrazný posun. Podle Tonka Mardešice je takový pokles ceny velmi nepravděpodobný, ale rozhodně souhlasí, že by tento postup mohl zákrok přiblížit i lidem, kteří dnes na něco takového nemohou ani myslet.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled na jeden ze zničených domů ve vesnici Nuugaatsiaq, kterou 17. června...
Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv

Na pobřeží Grónska došlo na začátku léta k poměrně vzácné geologické události: sesuv svahu vyvolal téměř sto metrů vysokou přílivovou vlnu. I když se původně...  celý článek

Sklizeň fazolí v Etiopii.
Proč jsou některé země věčně chudé? Možná proto, že zemědělci leží

Při boji s extrémní chudobou by měly mít prioritu investice do zdravotnictví. Velká část nejchudších na světě je zjednodušeně řečeno tak nemocná, že se z bídy...  celý článek

Mladý geneticky modifikovaný losos „AquAdvantage“ firmy Aquabounty Technologies...
První GMO maso na talíři. V Kanadě se prodalo 4,5 tuny upravených lososů

Společnost AquaBounty oznámila, že na kanadském trhu prodala prvních několik tun masa geneticky upravených lososů. Tyto GMO ryby rostou rychleji a do větších...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.