Předmluva
Do naší redakční schránky chodí mnoho zajímavých emailů. Když jsem se jimi probíral, narazil jsem na jeden od mého přítele, na který jsem tak trochu pozapomněl. Email mi na tolik učaroval, že jsem neváhal a domluvil si se svým známým schůzku, na které jsem si zážitek nechal vyprávět. Příběh byl opravdu zajímavý a tak se o něj podělím i s vámi. Možná někomu poslouží jako ponaučení. Tento příběh se opravdu stal.
Jak na síť?
Jednoho krásného dne jsem se rozhodl, že se nechám připojit na internet pomocí pevného spojení. K tomuto kroku mě vedl jeden nepříjemný fakt. Účty za telefonní připojení do celosvětové sítě byly měsíc od měsíce vyšší. S každou další fakturou za telefon jsem se obával, kolik jsem vlastně „proserfoval“. Již jsem nechtěl být nadále omezován časem, který strávím na internetu. Jediný problém spočíval v tom, jak se do sítě zapojit.
Řešení jménem kabelovka
Možností existuje celá řada, snad nejlepší a zároveň nejjednodušší je zvolit si internet po kabelu nebo pomocí mikrovlnného připojení (paraboly). Nebudu se věnovat tomu, jaká z těchto možnosti je lepší, nebo kterou si zvolit - to by dalo na samostatný článek. Mé rozhodování ulehčil fakt, že zrovna před několika týdny se místní kabelová společnost rozhodla zavést tuto vymoženost i do naší ulice. Její jméno z pochopitelných důvodů nebudu uvádět. Předem jsem na tuto společnost slyšel samé pozitivní reference, a tak jsem se rozhodl nechat si zavést připojení do bytu. Na webových stránkách společnosti jsem si zjistil telefon a zavolal jsem na jejich informační linku. Přívětivá paní či slečna mě ovšem ujistila ať vyčkám, že se u mého bytu již brzy zastaví jejich zástupce, který se mnou projedná detaily připojení. Asi po deseti dnech jsem se opravdu dočkal.
Když jsem zodpověděl všechny vtíravé otázky zástupce společnosti, například jak sem se dozvěděl o jejich službě, proč se chci nechat připojit a další, prý nezbytné informace, konečně jsme se probrali k jejich nabídce. Je pravda, že sleva po dobu několika měsíců, která činila třetinu celkových nákladů proti stávajícím zákazníkům, se mi zdála značně lákavá, a proto jsme si „plácli“ (podepsali jsme předběžnou smlouvu). Ještě jsem se dotázal, kdy bych mohl očekávat slíbené připojení, a byl jsem ujištěn, že již brzy, protože je i v jejich zájmu, aby lidé co nejdříve platili.
Ale to pravé překvapení mělo teprve přijít
Když se měsíc s měsícem sešel a internet nikde, rozhodl jsem se znovu zavolat na informační linku. Zde mi bylo sděleno, že každým dnem mě budou telefonicky kontaktovat, aby mohli přijít provést natažení kabelu do bytu. Dobře, řekl jsem si. Asi za dva dny jsem se opravdu dočkal. Telefonicky mi byl sdělen termín, kdy mám očekávat techniky. Protože jsem zaměstnán, musel jsem si na příští den vzít půldenní dovolenou.
Instalace proběhla prakticky bez problémů a na otázku, zda "budu fungovat" již dnes, mě technici ujistili, že se o to budou snažit. Po instalaci všeho potřebného hardware nastal onen očekávaný a vytoužený krok, připojení síťovým kabelem. Ovšem internet na PC nešel. Technici začali vše ihned proměřovat a za několik desítek minut zjistili závadu na jejich zařízení. Sbalili se a odešli se slovy že budu vyrozuměn o tom, kdy a jak mě přijdou doinstalovat.
Návštěva druhá - zkušení technici
Od poslední návštěvy uběhl více než týden, a tak jsem opět zavolal na informační linku společnosti. Tam mě nejdříve chtěli odbýt, ale když jsem jim vysvětlil, že připojení potřebuji nutně, byl jsem ujištěn, že žádost bude předána k urgenci. Zároveň mi potvrdili, že závada na jejich zařízení je již odstraněna. Telefonát a prosba zřejmě zapůsobila, protože již za dva dny se znovu připojovalo. Opět jsem si vybral půldenní dovolenou a čekal na techniky. Přijel zhruba 18tiletý hoch se svým o několik měsíců starším kolegou a začal opakovat postup předešlého připojení. Když se mu to již delší dobu nedařilo, začali se technici různě hrabat v operačním systému, měnit jeho nastavení a dělat psí kusy s PC. První závěr, ke kterému došli, zněl: „Máte špatnou síťovou kartu, je nefunkční."
Poznámka redakce: došli k tomu tak, že se zkusil ping na jejich server. Kolega mezitím pobíhal po rozvodech sem a tam a hledal, zda náhodou není přerušen kabel. Když prošel celou trasu rozvodného kabelu a přišel na to, že je v pořádku, začal dělat úpravy v rozvodné skříni a později i v zásuvce. Na nic nepřišel. Nakonec se rozhodli, že zkusí proměřit parametry linky, což podle mého názoru měli udělat ihned po příchodu. Dospěli k názoru, že je špatně nastaven zesilovač, a proto je zásuvka mrtvá. Dotázal jsem se, jestli to umí přenastavit. Prý ano, ale jsou od kabelové společnosti najímáni (externě) jen pro doinstalaci u zákazníka, a tudíž nemají přistup do rozvodné skříně. Na závěr zavolali na centrálu, kde zjistili od dohlížejícího technika nad sítí, že tato ulice je pro internet kompletně mrtvá. Takže opět odjeli a já jsem byl již opravdu zklamán.
Potřetí - to byla rychlost
Asi po týdnu jsem se domluvil s operátorkou na dalším termínu. Následovala opět dovolená a příjezd techniků. Tentokrát to byli již zaměstnanci kabelovky. Zeptali se, proč se minulé připojeni nezdařilo, a pak bez váhaní nainstalovali příslušný hardware a na první pokus se jim konečně podařilo připojit na síť. S prací byli hotovi do deseti minut. Podepsal jsem dodatek o zprovoznění a technici odjeli. Od té doby funguje vše bez problému a na 100 %.
Konec dobrý, všechno dobré?
Ale že to stálo úsilí a času, než jsem mohl konečně bezstarostně brouzdat za měsíční paušál na internetu a nebát se účtu za telefon. Pevnou linku jsem prakticky ihned po zavedení internetu po kabelu zrušil. Důvod? Drahý, nestabilní a nepaušální internet od Českého Telecomu netřeba. A co mě to stálo? Trochu času a jeden a půl dne neplánované dovolené. Nakonec to za to stálo. Jedna jediná otázka na závěr. Opravdu je nutné šetřit na kvalitních a zkušených technicích?
